Salman Rushdie

Narodil se v indické Bombaji do sekulární muslimské rodiny, z otcovy strany původem z paňdžábského Dillí a z matčiny z Kašmíru. Rushdie je jediným synem obchodníka Aníse Ahmeda Rushdieho (rodné příjmení Chálikí si změnil podle Ibn Rušda), původně právníka se vzděláním z cambridgeské univerzity, a učitelky Zohry Bhuttové (po svatbě si změnila jméno i příjmení na Nagín Rushdie)[4]. Vzdělání získal na Cathedral and John Connon School v Bombaji, na britské Rugby School a následně na King's College v Cambridgi, kde studoval historii. Předtím, než se z něj stal spisovatel na plný úvazek, pracoval pro dvě reklamní agentury.

Rushdie byl celkem čtyřikrát ženatý. Manželství s první ženou Clarissou Luardovou trvalo od roku 1976 do roku 1987 a Rushdie z něj má syna Zafara. Podruhé se oženil v roce 1988 s americkou spisovatelkou Marianne Wigginsovou, v roce 1993 následoval rozvod. Rushdieho třetí manželkou byla od roku 1997 do roku 2004 Elizabeth Westová, s níž má syna Milana. V roce 2004 se Rushdie oženil s indicko-americkou herečkou a supermodelkou Padmou Lakshmiovou, manželství bylo ukončeno 2. července 2007. V bollywoodském tisku se v roce 2008 spekulovalo o autorově poměru s indickou modelkou Riyou Senovou, s níž se přátelil.

V roce 1999 Rushdie podstoupil korekční operaci šlachy, která mu dle vlastních slov způsobovala značné potíže při otevírání očí.

Autorův čtvrtý román Satanské verše (1988) se setkal s kontroverzním přijetím a v některých zemích vyvolal protesty ze strany muslimů, někdy i násilné. Rushdiemu bylo vyhrožováno zabitím a v únoru 1989 ájatolláh Rúholláh Chomejní, nejvyšší vůdce Íránu, vydal fatvu, ve které Rushdieho odsoudil k smrti. Roku 2016 byla v Íránu navýšena odměna za zabití Rushdieho, činí již téměř 4 milióny dolarů.[6]

Rushdieho první román Grimus s vědecko-fantastickými prvky zůstal bez povšimnutí ze strany čtenářů i literárních kritiků. Následující román Děti půlnoci však autorovi přinesl velký literární úspěch. Výrazně ovlivnil vývoj anglicky psané indické literatury v následujících deseti letech a mnozí jej považují za jednu z nejlepších knih posledních 100 let. Román v roce 1981 získal Bookerovu cenu a v letech 1993 a 2008 mu byla udělena cena Best of the Bookers za nejlepší dílo, které v uplynulých 25 resp. 40 letech získalo Bookerovu cenu. Sleduje osud dítěte, které se narodilo s úderem půlnoci, kdy Indie získala nezávislost. Je nadáno nadpřirozenými schopnostmi a propojeno s dalšími dětmi narozenými na počátku nové, bouřlivé éry v historii indického subkontinentu a vzniku moderního indického národa. Postava Salíma Sináího bývá někdy přirovnávána k Rushdiemu.

Po Dětech půlnoci vydal Rushdie román Hanba (1983) popisující politické nepokoje v Pákistánu, přičemž předlohou pro hlavní postavy mu byli Zulfikar Ali Bhutto a generál Muhammad Zia-ul-Haq. Kniha vyhrála francouzskou cenu Prix du Meilleur Livre Étranger pro nejlepší zahraniční knihu a dostala se do úzké nominace na Bookerovu cenu. Pro obě jmenovaná díla postkoloniální literatury je charakteristický magický realismus a přistěhovalecká zkušenost, jíž si je Rushdie jakožto člen indické diaspory silně vědom.

Román Satanské verše, který představuje autorovo nejkontroverznější dílo, vyšel v roce 1988. Rushdie dále publikoval řadu povídek, z nichž některé vyšly ve sbírce Východ, Západ (1994). Román Maurův poslední vzdech – rodinná kronika pokrývající více než 100 let indické historie – byl vydán v roce 1995. Následující román Zem pod jejíma nohama (1999) zobrazuje alternativní historii moderní rockové hudby. Z jednoho z mnoha písňových textů uvedených v knize vychází i stejnojmenná píseň skupiny U2.

• 
  Salman Rushdie v Polsku, Varšava, 3. října 2006
• 
  Salman Rushdie, 3. října 2006
• 
  Salman Rushdie, 3. října 2006
• 
  Salman Rushdie, 3. října 2006