Lichožrouti

Trilogie básníka a spisovatele Pavla Šruta a ilustrátorky Galiny Miklínové Lichožrouti, Lichožrouti se vrací a Lichožrouti navždy oceněná cenou Magnesia Litera 2009 a v roce 2011 oceněním Kniha desetiletí pro děti a mládež.

Osudy hlavních protagonistů Lichožroutů a jejich největšího protihráče, podivínského a opuštěného Profesora, spojuje příběh hlavního hrdiny, mladého Lichožrouta Hihlíka, na kterého čekají ve filmu velká dobrodružství. Dny jeho dědy Lamora, který ho vychoval, jsou u konce a Hihlík musí překonat strach, vylézt z okna a vydat se hledat strejdu Padreho, o kterém neměl doteď ani tušení.  Svou odvahu čerpá z toho, co mu vštípil dědeček – lásky k rodině, dobré výchovy a lichožroutího „desatera“. Ani v novém lupičském domově u mafiánského strýce a dvou poťouchlých bratranců své ideály a zásady neopouští. A to i přesto, že ho zavedou do nebezpečných situací. Když nakonec s těžkým srdcem přece jen poruší dvě základní lichožroutí pravidla „Nikdy nevezmeš celý pár“ a „Drž se lidí, ale drž se od nich dál“, pak jenom proto, že věří, že vyčerpal všechny možnosti, aby došel ke svému vytouženému cíli – rodině.

Na ploše animovaného dobrodružného gangsterského příběhu dvou znepřátelených lichožroutských gangů, střetu dvou generací a dvou morálek, je vykreslen svět podobný lidskému.

Před samotnou realizací byl nezbytný vývoj figur Lichožroutů, s fyziognomií zcela odlišnou od obratlovců. Bylo nutné vyvinout a vyzkoušet zejména jejich pohyb a lipsynch – spojení pusy a nosu, který určí a významně ovlivní mimiku jejich obličeje.

Použitou technologií na výrobu filmu je CGI, computer-generated-imagery – počítačová animace. Volba počítačové animace byla logickým vyústěním. Film se v jedné ze dvou hlavních dějových rovin zabývá otázkou existence Lichožroutů jako druhu. A právě tento druh animace umožňuje realistickým zpracováním zachovat křehkou rovnováhu mezi uvěřitelností a fikcí a skvěle ji využít pro fyzický charakter Lichožroutů, kteří nejsou z masa a kostí – živí se ponožkami. Lichožrouti se skládají z textilních materiálů. Programy CGI umožnil figury natahovat, zprůsvitnět, zamotávat.

Přípravné práce probíhaly v letech 2012–2013, samotné natáčení 2014–2016.

Premiéra filmu 20. října 2016.

Galina Miklínová jako autorka původní ilustrační podoby Lichožrouta coby „živočišného druhu“ chtěla zachovat výtvarný záměr – odlišit se autentickou kresbou od běžné produkce využívající 3D technologie a všechny vymodelované objekty pokryté vyrobenými texturami se ručně pokreslovaly.

• František Fuka, FFFilm
• Mirka Spáčilová, iDnes.cz,

• Lichožrouti ve Filmovém přehledu
• http://lichozroutifilm.cz/