Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK, lat. Facultas Rerum Naturalium) je jedna ze 17 fakult Univerzity Karlovy.[1]

Přírodovědecká fakulta
Univerzita Karlova
Facultas Rerum Naturalium
Faculty of Science
Děkanát PřF UK, Albertov 6
Vedení fakulty
Děkanprof. RNDr. Jiří Zima, CSc.
Proděkanprof. RNDr. Petr Horák, Ph.D.
Proděkandoc. RNDr. Pavel Chromý, Ph.D.
Proděkanprof. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D.
Proděkankadoc. RNDr. Markéta Martínková, PhD.
Proděkanprof. RNDr. Martin Mihaljevič, CSc.
Proděkanprof. RNDr. Ivan Němec, Ph.D.
Proděkandoc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D.
Proděkanprof. RNDr. Adam Petrusek, Ph.D.
Předseda ASRNDr. Radim Perlín, Ph.D.
TajemníkIng. Karel Mozr, MBA
Základní informace
Datum založení1920
Statusveřejná
Kontaktní údaje
AdresaPřírodovědecká fakulta UK
Albertov 2038/6
Praha 2, Nové Město
128 43 Praha 28
DIČCZ00216208
www.natur.cuni.cz

Vznikla v roce 1920 oddělením přírodovědeckých a matematických oborů od tehdejší filosofické fakulty.[1][2] V meziválečném období došlo k značnému rozvoji a na její půdě působila celá řada významných osobností. Fakulta a její areál na pražském Albertově byly svědky důležitých dějinných událostí, studentské manifestace v listopadu 1939 a o padesát let později listopadové demonstrace studentů 17. listopadu 1989.

Historie

Vznik

Na pražské univerzitě se již od jejího vzniku vyučovaly některé přírodovědné obory a s univerzitou je spjata celá řada významných středověkých osobností z oblasti biologie člověka, botaniky, astronomie, chemie a dalších oborů. Dlouhou dobu však v Praze nebyla vysokoškolská instituce, jež by se na výuku přírodovědy zaměřovala. Její roli zastávala zejména pražská polytechnika, případně lékařská a filosofická fakulta UK.[3] Na počátku 20. století se začalo uvažovat o vytvoření svébytné přírodovědecké fakulty, a to jejím odštěpením z existující filosofické fakulty. První návrh tohoto typu byl podán profesorským sborem v roce 1908[3][pozn 1] a jeho obrysy se začaly realizovat zejména v souvislosti s výstavbou nového areálu na Albertově a Karlově. Uskutečnění tohoto plánu zbrzdila první světová válka a fakulta tak oficiálně vznikla až 24. června 1920.[2] Výuka na fakultě byla zahájena od zimního semestru 1920/21 a prvním děkanem fakulty se stal matematik Karel Petr. Absolventům byl udělován titul RNDr.[4]

1920–1945

Budova chemických kateder PřF, Albertov, Praha 2

U zrodu přírodovědecké fakulty stáli profesoři mladší generace, jako byl Bohumil Němec, František Slavík a Karel Petr. První jmenovaný se o to zasadil mimo jiné jako poslanec Národního shromáždění.[3] Mimo biologické, chemické a geologické obory se v této době na Přírodovědecké fakultě vyučovaly také matematika, fyzika, meteorologie, klimatologie a konečně také farmacie. Z významných osobností PřF UK té doby není možné zapomenout na Jaroslava Heyrovského, objevitele polarografie a zároveň jediného přednášejícího českých vysokých škol, jenž získal Nobelovu cenu (za chemii, 1959). Jiným významných chemikem, jenž na fakultě působil, byl v této době Bohuslav Brauner, propagátor periodické soustavy.[4] V meziválečném období patřila pražská přírodovědecká fakulta úrovní svých absolventů mezi nejvýznamnější instituce tohoto typu v Evropě a tento význam se již nikdy nepodařilo plně obnovit. V roce 1939 měla fakulta 18 ústavů a čtyři semináře, zajišťujících čtyři základní oblasti: vědy exaktní (matematika a fyzika), chemické, biologické a geologii s geografií. 17. listopadu 1939 do života fakulty zasáhlo celoplošné uzavření českých vysokých škol zákrokem německé okupační moci.[3] (Záminkou k tomuto kroku byla mimochodem právě studentská manifestace na Albertově.)[1][5] Šest pedagogů fakulty se v následujících letech stalo obětí nacistické okupace.[3]

1945–1989

Na jaře 1945 byla spolu s českým vysokým školstvím obnovena i přírodovědecká fakulta a vyučování započalo 18. 6. 1945. Stovky posluchačů a rychlé obnovování poničených či rozkradených sbírek představovaly slibnou budoucnost. Po únorovém převratu v roce 1948 však byla celá oblast vědy a výzkumu podřízena sovětskému modelu, přičemž se kladl důraz na vzdělávací roli vysokých škol.

Pamětní deska na místě, kde se sešli 17. listopadu 1989 demonstrující studenti

Bylo vyloučeno 15 % studentů a celá řada pedagogů a byly cíleně upřednostňovány jisté vědní směry (lysenkismus), zatímco jiné byly odmítány (kybernetika).[3] V padesátých letech došlo k celé řadě administrativních změn: z fakulty byla vyčleněna výuka farmacie a později také matematiky a fyziky (za vzniku samostatných fakult), jednotlivé fakultní ústavy byly přeměněny na katedry[4] a v roce 1959 získala fakulta přibližně stejnou organizační podobu, jakou má dodnes.[1] V těžké době politicko-společenských změn na fakultě působila celá řada významných osobností, avšak fakulta (i v období normalizace) spíše stagnovala.[4]

Od 1989

V listopadu 1989 se právě před děkanátem přírodovědecké fakulty na Albertově sešla studentská demonstrace, jež nakonec přerostla v celonárodní událost. Ostatně studentem fakulty byl i jeden z jejich předáků, Šimon Pánek. Došlo k obrodnému hnutí a všichni pedagogové museli obhajovat své pozice. V devadesátých letech došlo k rozvoji nabízených studijních oborů a k navázání dlouho omezované mezinárodní spolupráce se západními institucemi. Dotvořila se také struktura fakulty tak, jak je známa dnes.[4] Od akademického roku 1988/89 probíhá přednáškový cyklus Biologické čtvrtky ve Viničné, který je pro studenty i pro veřejnost.

Studium

Promoce Bohuslava Brouka na přírodovědecké fakultě UK (8. října 1937).

Přírodovědná fakulta UK poskytuje bakalářské a magisterské studium biologických, geografických, geologických, chemických a environmentálních předmětů (ostatním přírodním vědám se věnuje MFF UK). Studium se uskutečňuje prezenční formou a může být buď jednooborové, sloužící k výchově vědeckých a odborných pracovníků, či víceoborové, které se týká zejména studia učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů. Výuka probíhá tzv. kreditovým systémem v souladu s pravidly European Credit Transfer System, jež usnadňují uznání předmětů po studijních pobytech v zahraničí. V současné době fakulta nabízí 9 akreditovaných studijních programů bakalářského studia a 8 studijních programů navazujícího magisterského studia.[6]

Studijní programy bakalářského studia

Údaje za akademický rok 2018/2019[6]

Studijní programStudijní obory
Biologiebiologie; ekologická a evoluční biologie; biologie a matematika se zaměřením na vzdělávání; biologie a geografie se zaměřením na vzdělávání
Speciální chemicko-biologické oboryMolekulární biologie a biochemie mikroorganismů
ChemieChemie, Medicinální chemie, Chemie a fyzika speciálních materiálů, Chemie se zaměřením na vzdělávání
BiochemieBiochemie
Klinická a toxikologická analýzaKlinická a toxikologická analýza
Geografiegeografie a kartografie, geografie a matematika se zaměřením na vzdělávání, hispanistika a geografie se zaměřením na vzdělávání, anglistika-amerikanistika a geografie se zaměřením na vzdělávání
Demografiedemografie – sociální geografie; demografie – ekonomie; demografie – sociologie
Geologiegeologie(jednooborové); geologie(dvouoborové); hospodaření s přírodními zdroji; praktická geobiologie; geologie se zaměřením na vzdělávání; geologie a biologie se zaměřením na vzdělávání; geologie a chemie se zaměřením na vzdělávání; geotechnologie
Ekologie a ochrana životního prostředíochrana životního prostředí

Organizační struktura

Přírodovědecká fakulta má přibližně 800 zaměstnanců, z toho přes 500 akademiků. Na fakultě studují téměř 4 tisíce studentů bakalářského a magisterského studie a přes tisíc postgraduálních studentů (2009).

K přírodovědecké fakultě je přidružena i Botanická zahrada Univerzity Karlovy, Hrdličkovo muzeum člověka, Chlupáčovo muzeum historie Země, Mapová sbírka, Mineralogické muzeum. Botanická zahrada Univerzity Karlovy vznikla v roce 1898 a má rozlohu 3,5 hektaru. Hrdličkovo muzeum vzniklo z podnětu antropologa Aleše Hrdličky za podpory prezidenta Masaryka ve 30. letech 20. století. Výstavní část je přístupná veřejnosti, depozitář slouží výuce a výzkumu.

Výzkum

Přírodovědecká fakulta UK se zabývá výzkumem v širokém spektru environmentálních, geologických, chemických a biologických disciplín.[7] V posledních letech každoročně pracovníkům a studentům PřF UK vychází kolem 640 článků v mezinárodních časopisech.[8] Ve svých materiálech fakulta uvádí, že v posledních letech vzrůstá počet článků zveřejněných v impaktovaných periodikách.[7] Přírodovědecká fakulta se umísťuje na předních místech v každoročním hodnocení výsledků výzkumných organizací v ČR, jež je zveřejňováno Radou pro výzkum, vývoj a inovace. V roce 2009 i 2010 ji v celkovém bodovém hodnocení výrazně předstihla jen Matematicko-fyzikální fakulta UK a také Fyzikální ústav AV ČR; Přírodovědecká fakulta MU získala v obou letech přibližně stejný počet bodů jako PřF UK.[9][10] Fakulta je řešitelem či spoluřešitelem deseti výzkumných záměrů (stav k r. 2009) a výzkum byl z velké části financován právě z financí na tyto výzkumné záměry. Dalším zdrojem prostředků je financování tzv. výzkumných center.[7]

Výzkumnými záměry biologické sekce jsou „ekologické procesy v evoluci modelových skupin organismů“ a dále „signalizace a molekulární mechanismy buněčné odpovědi“,[11] záměrem chemické sekce jsou „nové molekulární systémy pro pokročilé aplikace prospěšné pro zdraví a šetrné k životnímu prostředí“,[12] výzkumný záměr geografické sekce se nazývá „geografické systémy a rizikové procesy v kontextu globálních změn a evropské integrace[13] a geologickým výzkumným záměrem jsou „mechanismy transportu látek ve svrchních sférách země“.[14]

Seznam budov Přírodovědecké fakulty UK

  1. Albertov 6: děkanát, geografie, geologie[15]
  2. Hlavova 8: chemie[16]
  3. Viničná 7: biologie[17]
  4. Viničná 5: biologie[18]
  5. Benátská 2: biologie, životní prostředí[19]
  6. Na Slupi 16: studijní oddělení[20]
  7. Na Slupi 16: botanická zahrada[20]
  8. Albertov 3: chemie, geologie[21]
  9. Horská 3: výuka jazyků, geografie[22]
  10. Albertov 8: děkanát[23]
  11. Legerova 5: geografie[24]
  12. Benátská 4: školka Rybička, Studentský klub Mrtvá ryba[25]
  13. Bruslařská 10: tělesná výchova[26]

Odkazy

Poznámky

  1. „Nařízení vlády republiky Československé ze dne 24. června 1920 č. 392/1920 Sb., o rozdělení filosofických fakult obou pražských universit“[1]

Reference

  1. DZÚROVÁ, Dagmar; RUBEŠOVÁ, Jana. Univerzita Karlova v Praze; Přírodovědecká fakulta; Studijní plány 2010/2011. Praha: Matfyzpress, 2010. Dostupné online. ISBN 978-80-7378-129-3.
  2. Nařízení č. 392/1920 Sb., o rozdělení filosofických fakult obou pražských universit. Dostupné online.
  3. HERMANN, Tomáš; ŠIMŮNEK, Michal, et al. Univerzita Karlova v Praze; Přírodovědecká fakulta; 90 let. Praha: PřF UK, 2010. Dostupné online. ISBN 978-80-7444-007-6.
  4. JEČMÍKOVÁ, Alena, et al. Univerzita Karlova v Praze; Přírodovědecká fakulta. Praha: PřF UK, 2010. ISBN 978-80-7444-000-7.
  5. SVOBODA, Petr. 17. listopad 1939 je opředen mýty, říká historik Petr Koura [online]. 2005. Dostupné online.
  6. Výroční zpráva o činnosti Přírodovědecké fakulty UK za rok 2009 [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009. Dostupné online. ISBN 978-80-86561-31-8.
  7. Přírodovědecká fakulta. Vesmír. 2010/7, roč. 89, čís. 447. Dostupné online.
  8. Středisko vědeckých informací PřF UK; Statistiky o publikační činnosti [online]. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, SVI [cit. 2011-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-06.
  9. Hodnocení VaVaI / 2009; Hodnocení výsledků výzkumu a vývoje v roce 2009 [online]. Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Dostupné online.
  10. Hodnocení VaVaI / 2010 / VO - 4. etapa [online]. Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Dostupné online.
  11. Výzkumné záměry; sekce Biologie [online]. PřF UK v Praze. Dostupné online.
  12. Výzkumné záměry; sekce Chemie [online]. PřF UK v Praze. Dostupné online.
  13. Výzkumné záměry; sekce Geografie - Anotace projektu [online]. PřF UK v Praze. Dostupné online.
  14. Výzkumný záměr Geologické sekce [online]. PřF UK v Praze [cit. 2011-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-06.
  15. Budova Albertov 6 - přízemí — Přírodovědecká fakulta UK. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
  16. Budova Hlavova 8 - 1. patro — Přírodovědecká fakulta UK. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
  17. Budova Viničná 7 - přízemí — Přírodovědecká fakulta UK. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
  18. Budova Viničná 5 - přízemí — Přírodovědecká fakulta UK. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
  19. Budova Benátská 2 - přízemí — Přírodovědecká fakulta UK. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
  20. Na Slupi 16 — Přírodovědecká fakulta UK. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
  21. Budova Albertov 3 - fotografie — Přírodovědecká fakulta UK. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
  22. Budova Horská 3 - fotografie — Přírodovědecká fakulta UK. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
  23. Genetická zahrada - o budově — Přírodovědecká fakulta UK. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
  24. Budova Legerova 5 - 2. patro — Přírodovědecká fakulta UK. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
  25. Benátská 4 - o budově — Přírodovědecká fakulta UK. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
  26. Budovy a umístění fakulty — Přírodovědecká fakulta UK. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.