Přírodní park Radotínsko – Chuchelský háj

Území je velmi teplé a suché, se srážkami kolem 500mm a průměrnou roční teplotou málo pod 9 °C. Klimaticky spadá území do okrsku T2 – teplá oblast, je pro ni typické krátké léto, mírně chladné, mírně vlhké, mírné jaro, mírný podzim, zima normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou.[3]

Svahy obrácené k Berounce a Vltavě jsou tvořené většinou z prvohorního břidličného souvrství svrchního ordoviku, směrem na severozápad, ve svahu nad Vltavou a ve výběžku parku u Chuchle jsou tvořeny souvrstvím siluru a devonu. V mnohých skalních výchozech v bočních údolích přítoků Vltavy a Berounky jsou odkryty silurské břidlice a vápence s žílami bazaltů (diabasů). Relikty bazálních vrstev svrchní třídy (cenomanu), popřípadě třetihorní a kvartérní, jsou povětšinou zakryté na mezilehlých plošinách. Při pohledu od Vltavy a Berounky má kopcovitý vzhled, i když jde o plošinu se zarovnaným povrchem, celé území má členitý ráz díky hlubokým údolním zářezům. Četné skalní útvary v jednotlivých údolích zpestřují krajinný obraz, ale i názorně odkrývají geologickou stavbu v severovýchodní části Českého krasu. V úseku Barrandovských skal na severovýchodě parku je tomu stejně. Četné lomy přispívají k odkrytí geologické stavby, dnes jsou většinou opuštěné, nacházejí se v různých stupních spontánní revitalizace. Je zde pestrý horninový podklad, odpovídá mu bohatství půd – kambizemě, hnědozemě, ale na sprašových pokryvech i celá škála rendzin, pararendzin, na skalách a prudších srázech i rankerů.[1]

Nalézají se zde mnohé druhy skalních stepí, z měkkýšů se zde vyskytují druhy jako žitovka obilná (Granaria frumentum) či zrnovka žebernatá (Pupilla sterri).[4]

Brouci z čeledi mandelinkovití a nosatcovití (např. Coptocephala rubicunda, krytohlav Cryptocephalus schaefferi, bázlivec (Galeruca pomonae), dřepčík Aphthona atrocaerulea a Aphthona herbigrada, štítonoš Cassida pannonica, rod Apion, Phrydiuchus topiarius a Gymnaetron plantaginis), poté z čeledi střevlíkovití, např. kvapník Harpalus caspius roubali, Ophonus cordatus a Panagaeus bipustulatus. Z vzácných blanokřídlých včela Megachile lagopoda a drobná včela Rhophitoides canus.[5]

Velmi početná je fauna motýlů. Žije zde kriticky ohrožený soumračník žlutoskvrnný (Thymelicus acteon), soumračník podobný (Pyrgus armoricanus), modrásek východní (Pseudophilotes vicrama), okáč metlicový (Hipparchia semele), ohrožený ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae) atd.[5]

Z obratlovců se zde vyskytuje užovka obojková (Natrix natrix) nebo běžní ptačí zástupci jako budníčka menšího (Phylloscopus collybita), budníčka lesního (Phylloscopus sibilatrix), rehka domácího (Phoenicurus ochruros), hýla obecného (Pyrrhula pyrrhula) nebo skřivana polního (Alauda arvensis).[5]

Suchomilný a teplomilný trávník společně vytváří kavyl Ivanův, smělek štíhlý, kostřava walliská žlábkatá, lipnice úzkolistá a bojník tuhý. Kavylový trávník připomíná vlnící se moře (díky chlupaté osině, která vlaje ve větru).[4]

Na svazích se nalézá i keříček devaterník šedý, bělozářka liliovitá, modřenec tenkokvětý a koniklec luční.[5]

Přirozená vegetace byla vylišena jednotkami květnaté dubohabrové a dubolipové háje (místy s příměsí jedle) na vlhkých až lehce zamokřených (někdy sušších) půdách, představující primární vegetaci nížin a pahorkatin. Na hlubokých půdách svahů a plošin se z lesních společenstev vyskytuje velmi dobře zachovaná černýšová dubohabřina typická, prvosenková (Melampyro nemorosi – Carpinetum typicum a primuletosum) zastoupená druhy dubem zimním (Quercus petraea) a habrem obecným (Carpinus betulus).[6]

Zvláště chráněné rostliny:

Anthericum liliago (bělozářka liliovitá)

Centaurea triumfetii (chrpa chlumní)

Iris aphylla subsp. bohemica (kosatec bezlodyžný český)

Cornus mas (dřín obecný)

Ostatní nalezené zvláště chráněné druhy rostlin a druhy vzácné: Chamaecytisus ratisbonensis (čilimník řezenský), Gentianopsis ciliata (hořec brvitý), Lithospermum purpureo-coeruleum (kamejka modronachová) Geranium sanguineum (kakost krvavý).

Území je též velmi bohaté na výskyt mnoha druhů hub. Z lupenatých hub je to např. kriticky ohrožená náramkovitka žlutozelená (Floccularia straminea), muchomůrka ježohlavá (Amanita echinocephala), hnojník význačný (Coprinus alopecia), h. domácí (C. domesticus), mykorhizní pavučinec Bulliardův (Cortinarius bulliardii), p. olivový (C in-fractus).[6]