Kosatec bezlistý

Od západní části Německa přes střední, východní a částečně i jižní Evropu a Rusko až po severní Kavkaz. Roste hlavně na výslunných horských loukách a skalních terasách, kde má sucho a dostatek slunečního svitu. Řidčeji se vyskytuje v zastíněném podrostu, ve světlých lesích nebo křovinách, neroste na zapojených loukách a ve stepních porostech. Převážná část jeho nálezů spadá do výšky nižší než 500 m n. m., na Kavkaze však roste i ve výšce přes 1000 m, tam se jeho populace objevuje hlavně na osluněných jižních svazích. Na kvalitu zeminy není náročný, roste na mělkých půdách s různým podloží. V České republice má kosatec bezlistý (v širším pojetí) těžiště svého výskytu obzvláště v Českém středohoří, kde vyrůstá na větším počtu lokalit. Roste zejména v okolí Milešovky a na Lounsku. Je zhusta zastoupen i v Českém krasu.[1][2]

Je to vytrvalá rostlina dorůstající do výše 10 až 50 cm. Smáčknutá, ze ztloustlého oddenku vyrůstající přímá lodyha se obvykle jen vespod chudě rozvětvuje do několika květonosných větví, které jsou nejčastěji 2 až 5květé. Celokrajné šedozelené listy se souběžnou žilnatinou nevyrůstají na lodyze, ale na sterilních bočních výhoncích oddenku. Jsou tvaru mečovitého a srpovitě prohnutého, délku mají přibližně stejnou jako lodyha, jsou tuhé a z obou stran lysé.

Oboupohlavné květy, nakvétající na lodyhách postupně, jsou z počátku zabaleny ve vejčitých až kopinatých, nafouklých listenech nafialověle zbarvených, které jsou v době květu tence bylinné, pouze na okraji a špičce bývají mírně mázdřité. Mají po šesti přibližně stejně velkých okvětních lístcích barvy modře fialové, na bázi jsou drobně bělavé s rudohnědými žilkami. Tři lístky uspořádané ve vnějším přeslenu jsou obloukem skloněné dolu a u báze svrchní strany jsou porostlé nápadnými hustými, světle fialovými mnohobuněčnými chlupy. Lístky z vnitřního přeslenu jsou vykloněné směrem vzhůru a vytvářejí nad středem květu stříšku. V květu jsou tři tyčinky se zploštělými nitkami a prašníky umístěnými pod trojramennou čnělkou. Synkarpní gyneceum je složeno ze tří plodolistů. Spodní semeník nese čnělku s trojramennou bliznou. Vykvétá od poloviny dubna do půli června, po opylení létajícím hmyzem se vyvine trojpouzdrá tobolka se semeny.[3][4][5]

Kosatec bezlistý je elementem polymorfního komplexu, který se člení na mnoho poddruhů a ty jsou různými autory pojímány rozdílně. Problematika taxonomie druhu ještě zde nebyla uspokojivě vyřešena, lze předpokládat i možné změny. Mnohé z dnešních jmen se mohou překrývat nebo jejich taxonomická hodnota se v budoucnu změní. Často jsou poměrně malé rozlišovací znaky variabilní i v rámci jedné populace.

Již tradičně je kosatec bezlistý vyskytující se v České republice rozčleněn do tří poddruhů:

• Kosatec bezlistý pravý (Iris aphylla L. subsp. aphylla)
• Kosatec bezlistý čedičový (Iris aphylla L.subsp. fieberi) (Seidl) Dostál
• Kosatec bezlistý Novákův (Iris aphylla L.subsp. novakii) Soó

Jednoduše zjistitelná rozlišovací znamení mezi poddruhy:

• Kosatec bezlistý pravý – vícekvěté lodyhy 20 až 50 cm vysoké, listy dlouhé jako lodyha nebo ještě o málo delší, tobolky šestihranné
• Kosatec bezlistý čedičový – vícekvěté lodyhy 10 až 30 cm vysoké, listy dlouhé jako lodyha nebo ještě o málo delší, tobolky tříhranné
• Kosatec bezlistý Novákův – jednokvěté lodyhy 10 až 30 cm vysoké, listy kratší než lodyha [1][6]

Všechny tři poddruhy rostoucí na území České republiky jsou ve stádiu ohrožení. Je zajímavé, že nejvíce jsou ohrožovány neznalými lidmi a jejich snahou o přesazení této nádherné rostliny do své zahrádky. Podařilo se dosáhnout toho, že v současností se již nesnižuje počet míst výskytu ani množství vykvétajících jedinců. Jistě k tomu přispěla i okolnost, že podle "Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky" byly vyhlášeny za:

• Kriticky ohrožený druh (C1–CR) – kosatec bezlistý čedičový a kosatec bezlistý Novákův
• Ohrožený druh (C2–EN) – kosatec bezlistý pravý [1][7]