Dům pánů z Lipé

Na místě dnešního čtyřpatrového paláce stával původně gotický dům. V roce 1531 jej vlastnil rytíř Matyáš Munka z Ivančic. Roku 1564 patřil moravskému zemskému hejtmanovi Čeňkovi z Lipé. V roce 1587 jej výměnou za dům U Červeného vola na nároží Kobližné a náměstí Svobody získal brněnský měšťan Kryštof Schwanz z Retzu. Ten jej nechal zbořit a počátkem 90. let 16. století na jeho místě vnikl na zakázku nový palác, jehož autorem byl italský renesanční stavitel Antonio Gabri. Spoluautorem dvou válcových arkýřů a portálu z roku 1589 je italský sochař žijící v Brně, Giorgio Gialdi. Na parapetech arkýřů jsou kamenné reliéfy, zachycující výjevy ze starověké mytologie, biblické příběhy, postavy evropského středověku nebo pracovní náměty, především vinobraní. Obchodník a svého času jeden z nejbohatších brněnských měšťanů Kryštof Schwanz zde provozoval velkoobchod vínem. Proto jsou na celé fasádě bohaté ornamenty vinné révy. Výsledkem jejich návrhu je třípatrový palác s pravidelnou prostorovou dispozicí obdélníkového půdorysu, jehož dvě dvorní křídla obíhají arkádové pavlače.

Po smrti Kryštofa Schwanze v roce 1601 se vystřídalo několik majitelů. V roce 1646 byl palác za 6000 zlatých prodán polnímu maršálovi Louisi Raduitu de Souches z vděčnosti za obranu města při obléhání Švédy. Syn Karel hrabě Souches palác zdědil roku 1683. Rodu ze Souches palác patřil do roku 1744, kdy se v paláci uvádí 18 pokojů, 4 kvelby, 3 kuchyně a dvě stáje pro osmnáct koní.

V letech 1818 až 1853 objekt patřil svobodnému pánu Josefu Edlerovi z Hájku (Josef Edler von Hayek) a za jeho držení byl v roce 1843 palác zvýšen o jedno patro. V roce 1831 byla v přízemí domu otevřena Höfferovská kavárna. Palác zdědila Hájkova manželka Amálie a po ní zde do roku 1856 sídlil katastrální úřad. Mezi lety 1880–1895 palác vlastnil obchodník s koloniálním zbožím Franz Komarek, který v roce 1882 nechal architektem Augustem Prokopem upravit uliční průčelí a zvýšit arkýřová okna. Úpravy ovšem způsobily poškození reliéfní výzdoby parapetů. Na konci 19. století se pro palác ujal název Komarek Haus.[1]

V roce 1913 palác koupila společnost „Ústřední svaz českých hospodářských společenstev v markrabství moravském v Brně“. Poté však palác chátral. Po vzniku Československé republiky se zřejmě v důsledku protirakouských nálad začala stavba označovat jako „dům pánů z Lipé“, i když jejich rod nemá se současnou stavbou nic společného.[2] V letech 1937–1938 upravoval průčelí architekt Bohuslav Fuchs se sochařem Antonínem Zeithammerem. Po celé ploše vytvořil sgrafitovou výzdobu malíř a grafik Emanuel Hrbek (1897–1975). Při osvobozování Brna v dubnu 1945 byl dům značně poškozen.

Několik let sloužil jako sklad sousedního obchodního domu Rozkvět. Koupila jej firma Unistav a v roce 2000 zahájila jeho kompletní obnovu, při které byl celý podsklepen a zastřešen dvůr. Při současně vedeném archeologickém průzkumu byly na místě nalezeny zbytky domu postaveného mezi lety 1243–1260, který na konci 13. století vyhořel.[2] Od roku 2005 je majitelem paláce Radim Jančura a slouží komerčním a kulturním potřebám. V přízemí se nachází kulturní a informační centrum. V nejvyšším poschodí je zpřístupněna vyhlídka na město.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dům pánů z Lipé na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Dům pánů z Lipé - hrady.cz
• Archeologický výzkum dvora Domu pánů z Lipé
• Palác na www.mojebrno.jecool.net