Pertold Bohobud z Lipé

Narodil se patrně zámku v Moravském Krumlově jako syn majitele zdejšího panství Jana z Lipé († 27. ledna 1598)[1] a Markéty Rohozecké z Vartenberka.[2] Rod byl protestantského vyznání. V roce 1598 převzal Pertold po otcově smrti rodové dědictví panství Moravský Krumlov. Jeho poručníkem byl určen vlivný moravský šlechtic Karel starší ze Žerotína, který mu zajistil kvalitní vzdělání.[3] Roku 1606 pak dosáhl tehdy příjmané hranice plnoletosti.

Roku 1608 se spolu s dalšími členy moravské šlechty přiklonil na stranu Matyáše Habsburského ve sporu s jeho bratrem, českým králem a císařem Rudolfem II. Jako jeho přívrženec jej pak roku 1612 doprovázel na cestě ke korunovaci římským císařem do Frankfurtu nad Mohanem. Dědičně zastával úřad nejvyššího zemského maršálka.

Zámek v Moravském Krumlově

Sídlil na zámku v Moravském Krumlově. Patřil k jedněm z nejbohatších moravských šlechticů, za jeho rozmařilého života upadlo panství do dluhů. Na zámku byly chovány desítky ušlechtilých koní i exotických zvířat. Byla tu krytá jízdárna a velká obora.

Aktivně se zapojil do moravské části stavovského povstání v letech 1618–1620, které odmítlo vládu císaře Ferdinanda II. a zvolilo nového krále, Fridricha Falckého. Pertold Bohobud byl zvolen do moravského direktoria, po jistou dobu také působil jako jeho předseda. Rovněž byl přítomen na Fridrichově korunovaci v srpnu 1619 v Praze a krále dokonce krátce hostil na svém zámku v Moravském Krumlově.[3] Roku 1620 pak zastával úřad nejvyššího lovčího.

Po prohře českých a moravských stavů v bitvě na Bílé hoře uprchl do Slezska k vévodovi Lehnickému a Břežskému, kde se na jaře 1621 doslechl o zatčení a uvěznění řady osobností z řad moravského vedení povstání v pevnosti Špilberk v Brně.[4] Spolu s dalšími devatenácti moravskými šlechtici, spolu mj. s Václavem Molem z Modřelic či Jiřím Bruntálským z Vrbna, byl označen jako jeden z hlavních strůjců povstání na Moravě s reálnou hrozbou trestu smrti, který byl vykonán u 27 českých šlechticů při popravě na Staroměstském náměstí. O obdobné popravě se pak uvažovalo také v Brně. Devatenácti obviněným byl během tribunálu 3. listopadu 1622 na Staré brněnské radnici trest zmírněn na doživotní vězení. Pertold Bohobud byl odsouzen v nepřítomnosti.

Rodinný majetek, krumlovské panství a další statky, pak v rámci následných pobělohorských konfiskací připadly roku 1623[5] do majetku majetného katolického šlechtice Gundakara z Lichtenštejna.

Pertold Bohobud následně žil v Uhrách, které zajišťovaly větší náboženskou svobodu. Posléze se usadil ve Skalici nedaleko moravských hranic, kde dožil v nuzných podmínkách. Zemřel zde roku 1643.

Jeho syny byli Adam Bohobud z Lipé a Čeněk VI. Hovora z Lipé. Čeňkovou smrtí roku 1680 rod pánu z Lipé po meči vymřel.