Ostravský oblastní vodovod

Ostravský oblastní vodovod (OOV) je základním výrobním a distribučním systémem zajišťujícím dodávku pitné vody v Moravskoslezském kraji. V regionu zabezpečuje zásobování obyvatel pitnou vodou spolu s odkanalizováním a čištěním odpadních vod.[1] Délka vodovodní sítě je 497 kilometrů převážně ocelového potrubí. Má tři úpravny vody (Podhradí, Vyšní Lhoty, Nová Ves u Frýdlantu nad Ostravicí) s celkovou kapacitou 5360 litrů za sekundu, které upravují vodu z údolních nádrží Kružberk, Morávka a Šance ve správě státního podniku Povodí Odry. Objem 125 vodojemů systému je 303 010 m3 vody[2].

Úpravna vody Podhradí u Vítkova - panorama, autor: Boris Renner

Historie

Na počátku 20. století se na zásobování pitnou vodou podílely v regionu především podzemní zdroje, které však postupně přestaly stačit stoupajícím požadavkům. Historickým přelomem pro rozvoj zásobování obyvatele, průmyslu a zemědělství pitnou vodou na severní Moravě a ve Slezsku je schválení usnesení vlády ČSR ze 13. března 1954 o vybudování skupinového vodovodu z přehrady u obce Kružberk. Jako termín uvedení do provozu byl uveden rok 1958.[3] V roce 1954 začala výstavba úpravny vody Podhradí po plánovaným vodním dílem Kružberk. Současně byly zahájeny práce na zajištění přívodu surové vody z budované údolní nádrže Kružberk. V průběhu čtyř let byla od nádrže proražena štola v délce 6,7 kilometru s kruhovým profilem 240 centimetrů, která umožňuje dopravit až devět metrů krychlových vody za sekundu.[4]

Úpravna vody Vyšní Lhoty - interiér, autor: Boris Renner

Technické parametry a řešení

Kružberský skupinový vodovod (KSV)

Souběžně s výstavbou úpravny vody v Podhradí byly budovány vodovodní řady pro dodávku pitné vody pro město Ostrava. První budovaný úsek KSV (I. větev) 20. prosince 1958 zahájil dodávku vody z Podhradí do Ostravy. Voda je vedena vodárenskou betonovou štolou o průměru 2100 milimetrů a délce 5663 metrů do obce Domoradovice. Je vyražena v masivu až v hloubce 100 metrů. V Domoradovicích navazují na štolu vodovodní přivaděče. První s profilem 1000 milimetrů a s délkou 28 kilometrů, která je dělena na tři samostatné tlakové úseky dvěma přerušovacími komorami v Hradci nad Moravicí a Novými Sedlicemi.

První úsek KSV byl zakončen výstavbou dvou vodojemů o kapacitě 2 x 6000 m3 v Krásném poli. Do konce 50. let byly vybudovány dva navazující úseky vodovodních přivaděčů na trase Krásné Pole - Ludgeřovice a Krásné Pole - Záhumenice.

V šedesátých letech 20. století přestala kapacita I. větve KSV dostačovat. Rozvoj průmyslu, vznik velkých aglomerací vyvolával značný růst spotřeby pitné vody. Byla vybudována druhá větev KSV o profilu 1000 milimetrů, dlouhá přes 28 kilometrů, jejíž tlakový režim je rozdělen na dva úseky přerušovací komorou u obce Raduň.

Plynule v návaznosti na výstavbu v 50. letech pokračovala výstavba přivaděčů do Karviné (Ludgeřovice - Doubrava - Karviná - Staré Město), Ostravy - Bělé, kde byla v areálu vodojemů vybudována čerpací stanice, která dopravuje pitnou vodu přes Staříč do Chlebovic u Frýdku-Místku, a Studénky (Záhumenice - Bělá a Záhumenice - Butovice - Studénka).[5]

Úpravna vody Nová Ves u Frýdlantu nad Ostravicí - pískové filtry, autor: Boris Renner

Beskydské zdroje (Beskydský skupinový vodovod)

V padesátých letech 20. století rostly s rozvojem kraje nároky na objem dodávek pitné vody (vznik města Havířov). V červenci 1954 vláda ČR schválila výstavbu úpravny vody ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku. Stavba začala v roce 1955, provoz byl zahájen v roce 1961. Do té doby musel dodávky Havířov řešit z provizorních zdrojů. Celá stavba byla dokončena v prosinci 1963. Úpravna zpracovává vodu z údolní nádrže Morávka, kam je dopravována gravitačním přivaděčem surové vody o profilu 500 milmetrů, délce 9,5 kilometru a kapacitě 300 litrů za sekundu. Úpravna zásobuje vodou oblasti Frýdecko-Místecka a Karvinska.

Kritickou situaci se zásobováním pitné vody na Frýdecko-Místecku v 60. letech 20. století vyřešila stavba údolní nádrže Šance v Beskydech a úpravna vody v Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí. Kvůli kritické situaci v zásobování byla přijata řada opatření, aby mohlo začít zásobování pitnou vodou i přesto, že výstavba vodního díla Šance ani úpravny vody v Nové Vsi nebyla dosud dokončena. S odběrem 80 litrů za sekundu z vodního díla se začalo v červenci 1969, v květnu 1971 byly ještě na nedokončené úpravně vody instalovány mikrofiltry jako nová technologie úpravy vody. To vedlo ke zvýšení kapacity úpravny o 300 litrů za sekundu. V říjnu 1973 byl zahájen zkušební provoz osmi otevřených pískových filtrů, objektu dávkování chemikálií a dalších zařízení. Kapacita se tím zvýšila o dalších 900 litrů za sekundu. V prosinci roku 1983 skončila další etapa intenzifikace, díky které se zvýšila kapacita až na 1800 litrů za sekundu. Koncem roku 1986 byl zahájen zkušební provoz rozšířené úpravny a konečná kapacita dosáhla 2 200 litrů za sekundu.[6]

Úpravny pitné vody

Ostravský oblastní vodovod disponuje třemi nejvýznamnějšími úpravnami pitné vody. Do úpravny vody Podhradí u Vítkova směřuje voda z údolní nádrže Kružberk v podhůří Jeseníků, do úpravny vody Vyšní Lhoty voda z beskydského vodního díla Morávka. Do úpravny Nová Ves u Frýdlantu nad Ostravicí je přiváděna voda z vodního díla Šance v Beskydech.

Reference
  1. Ostravský oblastní vodovod 1958 - 2008. 1. vyd. Ostrava: SmVaK Ostrava a.s., 2008. 36 s. S. 2.
  2. Ostravský oblastní vodovod. 1. vyd. Ostrava: SmVaK Ostrava a.s., 2008. 36 s. S. 26.
  3. Ostravský oblastní vodovod 1958 - 2008. 1. vyd. Ostrava: SmVaK Ostrava a.s., 2008. 36 s. S. 4.
  4. Ostravský oblastní vodovod 1958 - 2008. 1. vyd. Ostrava: SmVaK Ostrava a.s., 2008. 36 s. S. 6.
  5. Ostravský oblastní vodovod 1958 - 2008. 1. vyd. Ostrava: SmVaK Ostrava a.s., 2008. 36 s. S. 8–12.
  6. Ostravský oblastní vodovod - SMVAK. www.smvak.cz [online]. [cit. 2016-10-20]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.