Čištění odpadních vod

Pro čištění odpadních vod se používají chemické, fyzikálně-chemické i biologické metody.

Fyzikální, chemické a fyzikálně-chemické metody:

• sedimentace (usazování) - využívá ji lapák štěrku, lapák písku, usazovací nádrž, atd.
• vzplývání a flotace - například lapák tuků
• odstřeďování
• filtrace
• magnetická separace
• iontová výměna
• membránové separační procesy
• koagulace
• neutralizace

a další.

Biologické metody:

• aerobní procesy - aktivační systémy, biofilmové reaktory
• anaerobní procesy

Typem biologických čistíren jsou tzv. kořenové čistírny, aktivační systémy, biofiltry, oxidační příkopy nebo zemní filtry. Odpadní vody jsou zde čištěny za pomoci bakterií a dalších mikroorganismů (houby, kvasinky, prvoci,...), převážně jde o biochemické enzymatické procesy. Nejprve se přefiltrují větší pevné odpady (na česlích apod.), poté se voda napustí do usazovacích nádrží a pevné látky se nechávají usazovat. Další cesta vede v případě nejběžnějšího procesu do tzv aktivačních nádrží s mikroorganismy (bakteriemi), které postupně přemění rozpuštěné i koloidní odpadní látky ve vodě na biomasu a plyny (např. CO₂, CH₄, H₂S, H₂, N₂ - dle typu procesu). Časté jsou i vícestupňové procesy - např. nejprve anaerobní čištění a následně aerobní čištění, nebo anaerobní, pak anoxické a aerobní čištění.

Po biologickém čištění se obvykle provádí fyzikální separace biomasy od vyčištěné odpadní vody - sedimentací, flotací, filtrací, membránovou separací. Takto vyčištěná voda je vypuštěna do řeky.

Samočištění vody je přirozený přírodní proces, při kterém se voda čistí pomocí mikroorganismů a vzdušného kyslíku, u podzemních vod také filtrací průchodem před vodopropustné geologické vrstvy. Maximální účinnost čištění vody dosahuje příroda jejím odparem a zpětnou kondenzací, která probíhá prakticky neustále v zemské atmosféře.

• Stoková síť

• Obrázky, zvuky či videa k tématu čištění odpadních vod na Wikimedia Commons