Ludgeřovice

Jméno vsi bylo odvozeno od (německého) osobního jména Liutger a znamenalo "Liutgerovi lidé". Hláskovou změnou ľu > li vznikl tvar Lidgeřovice, který se používal střídavě s původním do 19. století (v 19. století též Lidheřovice). V němčině se používalo hláskově jen nepatrně upravené Ludgerzowitz, teprve roku 1910 byl vytvořena podoba Ludgerst(h)al ("Ludgerovo údolí").[3]

První písemná zmínka o vsi je uvedena v zachovalé listině, sepsané dne 28. ledna 1303 na hradě Landeku. Je psána latinsky a kromě jiných svědků je ztvrzena i „Balderamem, rychtářem z Rudgersdorfu“. Tímto je dokumentována existence vsi „Rudgersdorf“ (Ludgeřovice). Po celá staletí ležela ves uprostřed hlubokých hvozdů, její obyvatelé se živili prací v lese a jeho postupným klučením na zemědělskou půdu. V 19. století začali obyvatelé docházet za prací do rozrůstajících se černouhelných dolů a hutí v Ostravě. Dodnes tam za prací dojíždí většina dospělých obyvatel. Obec značně utrpěla za třicetileté války a také za druhé světové války, v níž padlo na frontách nebo bylo při bojích zabito 250 obyvatel, zejména mladých mužů.

Do 18. století patřila obec k České koruně resp. k Rakousku. Po prohrané prusko-rakouské válce patřila spolu s celým územím Hlučínska k Prusku, později Německu, a to až do 4. února 1920, kdy se toto území stalo součástí Československé republiky. Mnichovským diktátem bylo Hlučínsko od 2. října 1938 znovu přičleněno k Německé říši jako jeho integrální součást (tzv. "Altreich"). [4] Na území obce vstoupilo asi 1200 mužů německého vojska za hlasitého vítání německých obyvatel, zejména členů SDP. [5]

Po druhé světové válce se Hlučínsko opět stalo součástí Československé republiky, nyní České republiky. Ruská vojska vstoupila do obce 28. dubna směrem od Markvartovic. Při bojích zahynulo 18 občanů Ludgeřovic. [5] Ačkoliv se jednalo o německé území, nepostihl obec výrazný odsun německých obyvatel. Organizovaný odsun začal v roce 1946, kdy byl také konfiskován německý majetek. [6] Odsunuty byly pouze desítky obyvatel. [7] V bojích, převážně na východní frontě však padlo na 250 ludgeřovických mužů. [8]

O nesmírné pracovitosti obyvatel svědčí to, že v letech 1945 až 1990 bylo v obci postaveno nebo rekonstruováno více než 800 rodinných domků. Dne 12. dubna 1995 byl předsedou Poslanecké sněmovny obci udělen znak a prapor obce. Ve znaku obce je stříbrná hlavice biskupské berly v červeném poli.

• Ludvík Kus[9] (1931–2010), český kněz, krnovský děkan
• Vladimír Coufal (*1992), fotbalista

• Kostel svatého Mikuláše – novogotický chrám z let 1906–1907

• 
  Kostel svatého Mikuláše a fara
• 
  Portál kostela
• 
  Obecní úřad

• Tisovec, Slovensko
• Putnok, Maďarsko
• Nowy Żmigród, Polsko

• PLAČEK, Vilém; PLAČKOVÁ, Magda. Ludgeřovice v sedmi staletích. Ludgeřovice ; Háj ve Slezsku: Obecní úřad Ludgeřovice ; František Maj, 2003. 373 s. ISBN 80-86458-12-1.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludgeřovice na Wikimedia Commons
• Ludgeřovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Statistické údaje obce Ludgeřovice
• Sbor dobrovolných hasičů Ludgeřovice