Zisk

V účetnictví se za zisk považuje kladný výsledek hospodaření, záporný výsledek hospodaření je ztráta. Zjednodušeně lze říci, že tomu odpovídá rozdíl mezi náklady a výnosy.

Je to rozdíl mezi celkovým příjmem TR a celkovými explicitními náklady T_exC („tržby – náklady“)[2]. Zisk je definován jako kladný rozdíl výnosů a nákladů, které spolu věcně a časově souvisí a jsou v souladu s platnou legislativou. Pokud použijeme všechny náklady a výnosy společnosti, které byly vynaloženy v daném účetním období, pak je výsledkem zisk po zdanění neboli čistý zisk. V účetnictví je zisk vykázán ve výkazu zisku a ztráty (výsledovce). Pokud zvolíme pro klasifikaci druhů zisků výkaz zisku a ztráty v druhovém členění, můžeme za zisk považovat zejména tyto ukazatele:

• GM – gross margin – hrubé rozpětí – obchodní marže – jako rozdíl položek tržby za prodej zboží a náklady vynaložené na prodané zboží
• přidaná hodnota – jedná se o dílčí výsledek, který se vyskytuje ve výkazu zisku a ztráty. Jde o hodnotu přidanou k hodnotě vstupů jejich zpracováním v podniku. Vypočítá se jako součet obchodní marže a výkonů, od kterého odečteme výkonovou spotřebu.
• hospodářský výsledek z provozní činnosti – je tvořen rozdílem provozních výnosů a provozních nákladů. Ve výkaze zisku a ztráty je dán součtem přidané hodnoty a ostatních provozních výnosů, od kterého jsou odečteny ostatní provozní náklady. U výrobního podniku jsou jeho podstatnými položkami výkony a výkonová spotřeba, u obchodního podniku pak především položka obchodní marže.
• hospodářský výsledek z finančních operací – je tvořen rozdílem mezi finančními výnosy a finančními náklady
• hospodářský výsledek z mimořádné činnosti – je tvořen rozdílem mezi mimořádnými výnosy a mimořádnými náklady, které vznikají v důsledku operací, jež podnik provádí nepravidelně (nahodile, mimořádně) a týkají se např. mank a přebytků na majetku, škod v důsledku živelních pohrom apod. Je do něj také připočítávána daň z příjmů z mimořádné činnosti.
• hospodářský výsledek za běžnou činnost – jako běžnou činnost chápeme takovou činnost podniku, která není mimořádná. Jedná se tedy o součet hospodářského výsledku z provozní a finanční činnosti, od kterého je odečtena daň z příjmu za běžnou činnost.
• hospodářský výsledek za účetní období – je dán součtem hospodářského výsledku za běžnou činnost a mimořádného hospodářského výsledku.
• hospodářský výsledek před zdaněním – je dán součtem položek daní z příjmů (z běžné činnosti a mimořádné činnosti) a hospodářského výsledku za účetní období

Pro finanční analýzu a zejména pro hodnocení rentability podniku je někdy výhodné konstruovat ukazatele zisku tak, abychom z analýzy vyloučili nahodilé jevy, které mohou vést ke zkreslení výsledného hodnocení. Tyto ukazatele má smysl konstruovat pouze v případě, že jejich vliv na čistý zisk je podstatný. Může se jednat např. o zisk z prodeje dlouhodobého hmotného majetku konstruovaný jako rozdíl mezi prodejní cenou a zůstatkovou hodnotou prodaného majetku, zisk z prodeje dlouhodobých cenných papírů apod.

V současné době se používají modifikace zisku založené na přičítání nákladových položek k čistému zisku. Jedná se zejména o tyto ukazatele:

EBITDA

earnings before interest, taxes, depreciation, and amortization

zisk před úroky, odpisy a zdaněním

EBITA

earnings before interest, taxes, and amotization

zisk před úroky, odpisy goodwillu a zdaněním

EBIT

earnings before interest and taxes

zisk před úroky a zdaněním

EBT

earnings before taxes

zisk před zdaněním

EAT

earnings after taxes

zisk po zdanění

Pokud bychom chtěli tyto ukazatele určit z našeho výkazu zisků a ztráty, pak musíme postupovat takto:

Hospodářský výsledek za účetní období (EAT)
+ daň z příjmů 
= zisk před zdaněním (EBT)
+ Nákladové úroky 
= zisk před úroky a zdaněním (EBIT)
+ odpisy
= zisk před úroky, odpisy a zdaněním (EBITDA)

V ekonomické teorii se mezi náklady počítají i takzvané náklady obětované příležitosti (též nazývané implicitní náklady). Jedná se o výnos, který by ekonomický subjekt (firma, spotřebitel) získal, kdyby úsilí věnoval jiné činnosti, která poskytuje nejvyšší výnos.

Firma vlastní 100 000 Kč v hotovosti a bude se rozhodovat, zda je použít na nákup stroje. Explicitním nákladem nákupu stroje bude jeho nákupní cena – 100 000 Kč. Implicitním nákladem (n. obětovaným příležitosti) bude úrok, který firma nezíská, protože použité peníze neuloží do banky (mohlo by se jednat třeba o 8000 Kč ročně při úrokové sazbě 8 % p.a.).

Podle tohoto postupu pak definujeme ekonomický zisk, který je rozdílem mezi celkovým příjmem (výnosem) a ekonomickými náklady. Často se lze setkat s tvrzením, že firmy dosahují nulového ekonomického zisku. To neznamená, že by podnikatel strádal, neměl vůbec žádný zisk (účetní zisk), ale že dosahuje právě takového zisku, kterého by dosahoval, kdyby se věnoval své nejvýhodnější alternativě (např. podnikal v jiném oboru).