Oschatz

Oschatz (česky též Ožice) je saské velké okresní město nazývané „Město v srdci Saska“.

Ožice
Oschatz
Oschatzké nové náměstí

znak
Poloha
Souřadnice51°18′ s. š., 13°6′ v. d.
Nadmořská výška120 m n. m.
StátNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
okresSeverní Sasko
Administrativní dělení14 místních částí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha55,44 km²
Počet obyvatel14 734 (2015)
Hustota zalidnění265,8 obyv./km²
Správa
Statusvelké okresní město
PrimátorAndreas Kretschmar (nezávislý)
Oficiální webwww.oschatz.org
Adresa obecního úřaduNeumarkt 1
04758 Oschatz
Telefonní předvolbamezinárodní: +49 3435
z Německa: 03435
PSČ04758
Označení vozidelTDO
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leží asi 55 km východně od Lipska na železniční trati mezi Lipskem a Drážďanami.

(Kabaretiér Jürgen Hart z Academixeru jednou odpověděl na otázku, kde se mluví nejčistší německou saštinou, tj. durynsko-hornosaským dialektem, tak, že řekl „Oschatz, neboť se zde mísí vliv Lipska a Drážďan“.)

Geografická charakteristika

Oschatzem protéká říčka Döllnitz (Dolenice), která asi po 15 km ústí v Ryzavě do Labe. Okolí je bohaté na lesy (chráněná krajinná oblast Wermsdorfský hvozd s Collmem, Dahlenské vřesoviště).

Průměrná roční teplota v Oschatzu je 8,6 °C, roční úhrn srážek 572 mm.

Členění města
  • Oschatz
  • Kleinforst
  • Altoschatz
  • Fliegerhorst
  • Leuben
  • Limbach
  • Lonnewitz
  • Mannschatz
  • Merkwitz
  • Schmorkau (nezaměňovat se Schmorkau v zemském okrese Kamenz)
  • Striesa
  • Thalheim
  • Zöschau
  • Zschöllau

Dějiny

Zdejší místo byl osídleno před staletími. Jméno se odvozuje od starého místního slovanského názvu Oscec (Ozzec = zásek, porub, znamená totéž co Osek), přináležícího burgwardu starých Srbů a Němců situovaném v Starém Oschatzu (Altoschatz).

  • 1200 první zmínka (svědkem nějakého právního úkonu Johannes de Ozzetz);
  • 1238 zmínka v listině markraběte Jindřicha III. Míšeňského;
  • 1246 nejstarší prameny v městském archivu;
  • 1344 první zmínka o občanské hlídce Geharnischten zřízené svazkem obcí Oschatz, Torgau a Grimma; Geharnischten měli za úkol potírat zločinecké tlupy v okolí;
  • 1365 první zmínka o učiteli;
  • 1377 první zmínka o „Vestung“ (pevnosti?);
  • 1382 kopie pergamenového rukopisu saského městského práva (od 1550 v majetku města);
  • 1394 první zmínka o právu konat trhy;
  • 1429 město zpustošeno husity;
  • 1477 výstavba radnice na Novém Trhu;
  • 1478 město dosáhlo vlastního soudnictví;
  • 1539 město se stává protestantským (dopisy Luthera, Melanchthona a Justa Jonas staršího v městském archivu);
  • 1566 téměř třetinu obyvatel města vyhubil mor (z 3000 zemřelo 900 lidí);
  • 1616 první požár města: vyhořelo 440 domů a stodol;
  • 1628 Oschatz dosáhl počtu asi 3500 obyvatel, čím se počítal mezi největší saská města;
  • 1637 asi 2000 obyvatel zemřelo na mor, přežilo asi 100 rodin;
  • 1769 zavedena povinná školní docházka (pod sankcí trestu);
  • 1795 magistr Carl Gottlieb Hering jako varhaník a zástupce rektora v městské škole (píseň pro děti: „Hopp, hopp, hopp, Pferdchen, lauf Galopp“, 1807, „Morgen Kinder wird's was geben“, 1809);
  • 1838 město napojeno na německou železniční síť;
  • 1842 druhý požár města: vyhořelo 375 budov;
  • 1867 ve městě ubytován 1. hulánský regiment 1. královské saské divize;
  • 1885 výstavba úzkorozchodné trati do Mohelné;
  • 1894–1895 výstavba městské nemocnice;
  • 1945 válka město moc nezasáhla, 27. dubna převzala moc americká armáda, avšak na základě dohody ji pak musela k 5. květnu 1945 předána sovětské armádě;
  • 1979 Oschatz dosáhl 18 804 obyvatel;
  • 2006 vystrojení 4. saské zemské výstavy.

Podle básničky Ludwiga Bechsteina

Císař přemýšlí nad jménem pro město na Döllnitzu a ptá se své ženy: „Jak bych měl to město pojmenovat?“. A jeho žena odpoví: „Oh Schatz... (miláčku)“.[1]

Etymologický

Původ jména je slovanský. Základem je slovo Ozetsch (mýtit, vykácet), tedy: žít na místě, které bylo vymýceno.[2]

Památky a zajímavosti
Kostel sv. Jiljí (Egidia)
Znak Oschatzu: lev (z kašny na Novém trhu-Neumarkt)
  • Turistické cesty a cyklostezky vedou Oschatzkým městským lesem, kolem zříceniny zámku Osterlandu (1211/1212) ke Collmbergu (312 m) a chráněné krajinné oblasti Wermsdorfský hvozd. Odpočinková je též cesta k nedalekému Dahlenském vřesovišti;
  • Döllnitzká dráha (Döllnitzbahn) je úzkorozchodná trať spojující Oschatz-Mügeln-Kemmlitz/Glossen, lidově nazývaná „Wilder Robert“ (nezkrocený, divoký Robert) nebo „Mügeln–Mutzschen–Mailand–Rom“. Dosud je v provozu, např. je nasazována k dopravě žáků. Rozchod kolejnic činí 750 mm, nejvyšší rychlost 30 km/h, celková délka 17 km. Cesta vede měnící se krajinou;
  • radnice se skvostným renesančním štítem; po požáru roku 1842 byl pod vedením významného drážďanského stavebního mistra Gottfrieda Sempera obnoven;
  • kostel sv. Jiljí (Egidia) s dvěma 75metrovými věžemi; po požáru roku 1842 znovu postaven Karlem Alexanderem Heideloffem (1846–1849); věžní byt obývala až do roku 1970 rodina Quietzschova, lze si jej prohlédnout;
  • jednou z nejstarších budov města je středověký klášterní kostel, dochovává se v něm stavební styl bývalých františkánských klášterů. Naproti němu stojí Alžbětina kaple (Elisabeth-Kapelle) se zajímavými freskami;
  • zbytky městské hradby s ochozem a dvěma strážními věžemi, budovy Ratsfronfeste (1574[3]) a Amtsfronfeste jsou svědky středověkého Oschatzu;
  • trhová kašna z roku 1589, zbytky městských hradeb s dvěma věžemi z roku 1377 a 1488;
  • městské muzeum s mučírnou (Folterkammer) z roku 1574 a kopií saského městského práva;
  • muzeum vah (Waagenmuseum);
  • zřícenina zámku Osterland;
  • saská zemská zahradní výstava 2006 (od 22. dubna do 8. října konaná v okrsku zahradní výstavy v městském parku, zajímavostí je 8,6 m dlouhý a 2,5 m široký most z textilobetonu.

Doprava
  • Připojení na dálnici A14;
  • spolková silnice č. 6 prochází městem;
  • spolková silnice č. 169 vede několik kilometrů kolem městě a slouží napojení na dálnici A14;
  • lipsko-drážďanská železnice;
  • Döllnitzká dráha
  • letiště Oschatz

Partnerská města
Zemská zahradní výstava (Landesgartenschau) 2006

K Třebíči a Oschatzu

Družba Třebíče a Oschatzu byla navázána ku příležitosti oslav 750 let města Oschatzu. Součástí kulturního programu bylo dne 7. října 1988 vystoupení národopisného souboru Třebíčan. Družební dohoda byla podepsána o dva dny později. Ve smlouvě se obě města zavázala vyměňovat si zkušenosti a prohlubovat vzájemnou spolupráci.[4]

Roku 2006 se Třebíč představila na saské zemské zahradní výstavě zřízením družební zahrady, složené z bludných žulosyenitových balvanů, sadových úprav, atypických laviček a kovaných symbolů města.[6]

Reference
  1. Ludwig Bechstein: Wie Oschatz zu seinem Namen kam
  2. Prof. dr. Jürgen Udolph v pořadu Numen Nomen Namen v rozhlasové stanici radioeins. www.radioeins.de [online]. [cit. 2007-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27.
  3. http://www.oschatz-erleben.de/?c=museum&s=ratsfronfeste
  4. Zpravodaj města Třebíče. 11. 1988, čís. 11, s. 4.
  5. Oschatzer Freizeitstätten GmbH. Herzlich willkommen bei der Oschatz Information. Oschatz erleben [online]. [cit. 2009-04-08]. Dostupné online.
  6. Úřední materiál do zastupitelstva města Třebíče[nedostupný zdroj]

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.