Pupalkovité

Čarovník pařížský (Circaea lutetiana)

Pupalkovité jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny, keře, výjimečně i stromy dorůstající výšky až 30 metrů. Listy jsou jednoduché, zpravidla vstřícné, u některých zástupců přeslenité nebo střídavé, se zpeřenou žilnatinou. Čepel listů je celokrajná, zubatá až zpeřeně členěná. Palisty jsou drobné a opadavé nebo chybějí. Odění je tvořeno jednoduchými chlupy.

Květy jsou pravidelné nebo souměrné, oboupohlavné nebo řidčeji jednopohlavné, jednotlivé nebo v úžlabních či vrcholových květenstvích. Kališní i korunní lístky jsou volné, nejčastěji 4-četné, řidčeji 2 nebo až 7-četné. Kalich je zelený nebo zbarvený, korunní lístky mohou být nehetnaté. U některých zástupců koruna chybí. Nápadným a charakteristickým znakem této čeledi je trubkovitá až nálevkovitá češule (hypanthium) nad semeníkem, nesoucí na vrcholu kališní a korunní lístky. Někdy se označuje jako květní trubka. Tento útvar chybí pouze u rodu zakucelka (Ludwigia). Tyčinek je stejný počet nebo dvojnásobek než kališních cípů, zřídka je jejich počet redukován. Semeník je spodní, počet plodolistů i komůrek odpovídá počtu kališních lístků. Čnělka je jediná, s hlavatou nebo laločnatou bliznou. Plodem je tobolka, bobule nebo oříšek. Semena jsou drobná, bez endospermu.[1][2][3]

• 
  Detail květu vrbovky úzkolisté (Epilobium angustifolium)
• 
  Pukající tobolka vrbovky malokvěté (Epilobium parviflorum)
• 
  Vodní bylina Ludwigia sedioides
• 
  Květy fuchsie Fuchsia splendens

Čeleď obsahuje asi 650 druhů ve 22 rodech.[4] Největší rody jsou vrbovka (Epilobium, asi 160 druhů), pupalka (Oenothera, 120 druhů), fuchsie (Fuchsia, 110 druhů) a zakucelka (Ludwigia, 80 druhů).[2] Pupalkovité jsou celosvětově rozšířenou čeledí. Centrum největší druhové diversity je v západních oblastech Severní Ameriky.[2], druhotné centrum je v Andách a tropické Jižní Americe.[5]

V naší květeně jsou zastoupeny rody vrbovka (Epilobium), pupalka (Oenothera) a čarovník (Circaea). V západní a střední Evropě se mimo tyto rody vyskytuje ještě zakucelka bahenní (Ludwigia palustris), považovaná v Česku za vyhynulý druh. Mnoho druhů pupalek pochází ze Severní Ameriky a v Evropě zdomácněly.[3][6]

Květy pupalkovitých produkují nektar a jsou nejčastěji opylovány hmyzem, zejména včelami, lišaji a jinými můrami a mouchami. Květy fuchsií jsou často opylovány ptáky (v tropické Americe kolibříky, na Novém Zélandu medosavkami). Asi polovina druhů čeledi je samosprašná. U některých rodů je samoopylení zabráněno protandrií (vrbovka, lokanka, poronek), u jiných protogynií (fuchsie). Některé druhy fuchsií jsou dvoudomé.[5]

Semena ze suchých plodů bývají šířena větrem, vodou nebo mravenci. U některých zástupců jsou semena okřídlená (Hauya) nebo s chomáčem prodloužených chlupů (vrbovka).[5] Bobule fuchsií vyhledávají ptáci. Oříškovité plody čarovníku mají na povrchu háčkovité chlupy a snadno se přichytí na srsti zvířat.[5]

Čeleď pupalkovité je jasně definovaná a monofyletická skupina. Rod Ludwigia tvoří sesterskou větev všech ostatních rodů.[5]

V současné taxonomii je čeleď členěna na dvě podčeledi:

• Jussiaeoideae (syn. Ludwigioideae - jen rod Ludwigia, chybí květní trubka, čnělka je krátká
• Onagroideae - ostatní rody, s květní trubkou a dlouhou čnělkou

Nejblíže příbuznou skupinou je podle kladogramů APG čeleď kyprejovité (Lythraceae).[4]

• Camissonia
• čarovník (Circaea)
• fuchsie (Fuchsia)
• lokanka (Clarkia), též svíčkovec a zářivka
• poronek (Lopezia)
• pupalka (Oenothera)
• vrbovka (Epilobium, syn. Chamerion)
• zakucelka (Ludwigia)[7]

Řada druhů pupalkovitých má nápadné a někdy i zajímavě tvarované květy a jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Náleží mezi ně zejména různé druhy fuchsií, pupalek a lokanky.[2]

Pupalkový olej, získávaný ze semen pupalky dvouleté a příbuzných druhů, je široce používán jako potravní doplněk při dermatitidách, premenstruačním syndromu a při vysoké hladině cholesterolu.

• 
  Okrasný kultivar fuchsie
• 
  Lokanka Clarkia pulchella
• 
  Svíčkovec Gaura lindheimeri
• 
  Květ pupalky dvouleté (Oenothera biennis)

Camissonia, Cammissoniopsis, Chylismia, Chylismiella, Circaea, Clarkia (včetně Godetia a Gaura), Epilobium, Eremothera, Eulobus, Fuchsia, Gayophytum, Gongylocarpus, Hauya, Lopezia, Ludwigia, Megacorax, Neoholmgrenia, Oenothera, Tetrapteron, Xylonagra[8][9]