Fuchsie

Fuchsie vyžadují půdu úrodnou, vlhkou a dobře propustnou, při setrvávání na stejném místě požadují k posílení kvetení doplňování spotřebovaných živin. Nejlépe jim vyhovují stanoviště s mírným polostínem chránícím před poledním sluncem. Nesnáší mráz, teploty klesající k nule vydrží pouze jihoamerická fuchsie magellanská, která jako jediná bývá na teplých místech Střední Evropy vysazována.

V mírném podnebném pásmu se fuchsie obvykle pěstují jako hrnkové rostliny. Přes letní období na příhodném místě v zahradě nebo na balkoně a přes zimu v chladné a málo osvětlené místnosti za nepatrného zalévání. Tehdy jim obvykle opadají listy, které po jarním oteplení, zálivce a řezu opět narostou.[2][3]

Rostliny jsou většinou buď opadavé, nebo za příznivých tepelných podmínkách stálezelené, bývají vysoké od 30 cm až po 3 metry. Jsou porostlé řapíkatými listy vyrůstajícími vstřícně, v přeslenech i střídavě a často mají drobné opadavé palisty. Listové čepele jsou podlouhle vejčité, kopinaté nebo čárkovité, po obvodě bývají celokrajné nebo zoubkované a mají zpeřenou žilnatinu.

Růžové, červené, purpurové, fialové nebo i bílé květy rostou z úžlabí listů jednotlivě nebo několik pohromadě, vzácněji vytvářejí vrcholová květenství hrozny nebo laty. Čtyřčetné, oboupohlavné květy jsou dlouze stopkaté, nicí nebo převisající a mají podlouhlou češuli. Kalich je čtyřlaločný se zvonkovitou, nálevkovitou nebo kulovitou trubkou s odstálým lemem. Kratší korunní lístky jsou také čtyři, nebo někdy chybí, ve dvou kruzích je osm nestejně dlouhých tyčinek s čárkovitými nebo podlouhlými prašníky. Ze čtyř plodolistů vytvořený spodní semeník se čtyřmi oddíly a mnoha vajíčky nese vláknitou čnělku s kulovitou nebo čtyřlaločnou bliznou. Květy jsou opylovány medosavými ptáky nebo hmyzem, plodem jsou bobule obsahující různý počet semen s blanitým osemením.[2][3][4]

Přirozený způsob množení fuchsií ve volné přírodě je semeny. Protože tímto způsobem se u šlechtěných kultivarů ztrácí získané vlastnosti, jsou v zahradnických podnicích množeny řízky. Protože řízky z nekvetoucích rostlin lépe koření, přistiňujeme již od jara mateční rostliny před řízkováním tak, aby měly den dlouhý jen 8 hodin a nenasazovaly květy, málo se větvící rostliny zaštipujeme. Nastříhané a nezavadlé řízky napícháme do vlhké zeminy a při vzdušné vlhkosti do dvou až tři týdnů zakoření.[2][3]

Mezi nejznámější druhy rodu fuchsie patří:

• fuchsie lojská (Fuchsia loxensis Kunth)
• fuchsie magellanská (Fuchsia magellanica Lam.)
• fuchsie malolistá (Fuchsia microphylla H. B. & K.)
• fuchsie polehlá (Fuchsia procumbens R. Cunn.)
• fuchsie trojlistá (Fuchsia triphylla L.)
• fuchsie větvená (Fuchsia arborescens Sims.)
• fuchsie zářivá (Fuchsia fulgens DC.)
• fuchsie zoubkovaná (Fuchsia denticulata Ruiz & Pav.).[3]

Fuchsie patří v květinářsky vyspělých státech mezi tržně důležité hrnkované rostliny a jsou získávány stále nové a nové odrůdy. Původní, čisté druhy se již v prodeji neobjevují, jsou nahrazovány novými hybridy a kultivary které se šlechtí na bohatost kvetení, velký květ a jeho zajímavou stavbu (dlouhý, štíhlý, plný), rychlý růst, brzké kvetení a nižší vzrůst.[3]

• 
  Fuchsie větvená
• 
  Fuchsie zářivá
• 
  Fuchsie polehlá
• 
  Fuchsie magelánská
• 
  Kultivar 'Hula Girl'
• 
  Kultivar 'Multa'
• 
  Kultivar 'Pink Marshmellow'
• 
  Kultivar 'Winston Churchill'

• Obrázky, zvuky či videa k tématu fuchsie na Wikimedia Commons
• Taxon Fuchsia ve Wikidruzích
• American Fuchsia Society - registrované odrůdy pro rok 2016
• British Fuchsia Society - ukázky nejnovějších odrůd