Olsztyn

Postava apoštola sv. Jakuba Většího v oděvu poutníka s holí a svatojakubskou mušlí – světec je patronem města a symbolem polské přípojky Svatojakubské cesty, která vede z Litvy od katedrály sv. Jakuba v Rize do Olštýna a pokračuje přes Toruň, Krakov a Vratislav do Žitavy nebo do Prahy a dále přes Norimberk.

Olsztyn patřil od 14. století k sídlům řádu Německých rytířů a je od středověku sídlem arcidiecéze a hlavním městem historické země Varmie. Varmie byla v 16.–18. století součástí Polsko-litevského státu. Roku 1596 byla v katedrále vyhlášena polština jako jediný jazyk kazatelů. Mezi lety 1772 a 1918 byl polsko-litevský stát součástí Pruska a dále do roku 1945 k (Německu). Roku 1938 Němci vypálili synagógu (následně byla zbořena), poničili židovský hřbitov a uzavřeli pohřební budovu s rituální lázní. Na konci války většina německého obyvatelstva uprchla na výzvu okresního správce před 22. lednem roku 1945, kdy město obsadila 5. a 6. divize 3. frontu Rudé armády. V průběhu následujích oslav vítězství osvobození, (tzv. ohně vítězství), dal velitel Němce včetně pacientů polní nemocnice postřílet. V březnu až dubnu 1945 bylo zničeno přes 40 % zástavby, hlavně v historickém centru, vypáleno kolem 1 000 měšťanských domů. Podle Postupimské dohody se město dostalo pod polskou správu a bylo dosídleno Poláky a Ukrajinci, prchajícími z východních území, připojených k Sovětskému svazu. Zbylí Němci byli vysídleni. Poslední sovětská jednotka opustila město v roce 1956.

Dnes je město předním hospodářským, vzdělávacím a kulturním centrem Varmijsko-mazurského vojvodství, nachází se zde jeho samosprávné orgány a důležité úřady regionu. Roku 1999 byla založena zdejší univerzita.

Olsztyn je důležitý silniční a železniční uzel. V minulosti zde byla v provozu trolejbusová doprava, v současnosti je obnovována tramvajová síť. Letiště Olsztyn–Mazury je vzdáleno 60 km od města.

Zámek

• Katedrála sv. Jakuba – původně dřevěná stavba, postupně nahrazena cihlovou; halové trojlodí z přelomu 15.–16. století se síťovými a sklípkovými klenbami, stavba ukončena roku 1596; v letech 1866–1868 proběhla generální rekonstrukce stavby; při požáru roku 1898 shořela část vnitřního zařízení, hlavní oltář je novogotický; na postranním oltáři: pozdně gotická mariánská archa, malba ukřižovaného Krista mezi sv. Petrem a Mojžíšem; sarkofág Mikuláše Koperníka;
• Zámek – cihlová gotická stavba, postavená v letech 1353–1360 jako hrad Řádu německých rytířů, bergfrít byl koncem 14. století zvýšen na devítipodlažní; druhá věž se nedochovala, přístavby dalších objektů pocházejí ze 17.–19. století, středověká část stavebního komplexu byla regotizovaná; roku 1945 vyrabována a pobořena; v 80. letech budova prošla generální rekonstrukcí.
• Evangelický kostel Vykupitele
• Budova staré radnice – pozdně gotická stavba, vchody sklenuté tzv. oslími hřbety z cihelných tvarovek.
• Budova nové radnice – renesanční stavba s věží, která je jednou ze tří dominant města; znovu dostavěna po roce 1956.
• Pohřební síň s rituální lázní a židovským hřbitovem; budovu navrhl arch. Erich Mendelsohn

• Zámek – muzeum regionální historie a umění; pamětní síň Mikuláše Koperníka (pobýval zde mezi léty 1516–1538); expozice filatelie
• Muzeum přírody
• Technické muzeum

Partnerskými městy Olštýna jsou:[4]

• Gelsenkirchen, Německo (1992)
• Châteauroux, Francie (1991)
• Richmond, Spojené státy americké (1995)
• Kaliningrad, Rusko (1993)
• Luck, Ukrajina (1997)
• Offenburg, Německo (1999)
• Perugia, Itálie (2004)
• Rovaniemi, Finsko (1976)
• Sønderborg, Dánsko (1984)

• Mikuláš Koperník
• Erich Mendelsohn (1887–1953), architekt
• Juliusz Machulski (* 1955), režisér

• 
  Areaál zámku
• 
  Pohanský idol Baba
• 
  Katedrála
• 
  Hlavní loď katedrály
• 
  Oltář v katedrále
• 
  nová radnice
• 
  stará radnice