Síran olovnatý

Síran olovnatý (PbSO4) je bílý krystalický síran dvoumocného olova. Triviálně se označuje jako olověná běloba (nezaměňovat s olovnatou bělobou). Síran olovnatý se přírodě vyskytuje jako minerál anglesit.

Síran olovnatý
Obecné
Systematický název Síran olovnatý
Triviální název olověná běloba
Anglický název Lead(II) sulfate
Německý název Blei(II)-sulfat
Sumární vzorec PbSO4
Vzhled bílý prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS 7446-14-2
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 258-142-6
Indexové číslo 082-001-00-6
SMILES [O-]S(=O)(=O)[O-].[PbH4+2]
InChI 1S/H2O4S.Pb.4H/c1-5(2,3)4;;;;;/h(H2,1,2,3,4);;;;;/q;+2;;;;/p-2
Vlastnosti
Molární hmotnost 303,26 g/mol
Teplota tání 1 170 °C (rozklad)
Teplota změny krystalové modifikace 866 °C (α → β)
Hustota 6,35 g/cm³
Index lomu nDa= 1,877 1
nDb= 1,877 1
nDc= 1,877 1
Tvrdost 2,5–3
Rozpustnost ve vodě 0,004 2 g/100 g (25 °C)
0,005 7 g/100 g (40 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
konc. kyselina sírová
Součin rozpustnosti 1,51×10−8
Relativní permitivita εr 14,3
Struktura
Krystalová struktura kosočtverečná (α)
jednoklonná (β)
Hrana krystalové mřížky a= 851,6 pm
b= 539,9 pm
c= 698,7 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° −919,94 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 132 J/g
Entalpie varu ΔHv 198 J/g
Standardní molární entropie S° 148,49 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° −813,20 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,340 3 JK−1g−1
Bezpečnost

GHS07

GHS08

GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
H-věty H360Df

H332 H302 H373 H410

R-věty R61, R20/22, R33, R50/53, R62
S-věty S53, S45, S60, S61
NFPA 704
0
3
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastnosti

Tento síran je nerozpustný ve vodě a v alkoholech, na druhou stranu se poměrně dobře rozpouští v chlorovodíkové a v dusičné kyselině, stejně jako v kyselině sírové (lépe v koncentrovanější). Také se rozpouští v hydroxidu sodném a v roztocích amonných solí. Síran olovnatý tvoří jako minerál jednoklonné nebo kosočtverečné krystaly.[2]

Ačkoliv ho autoři v 19. století považovali za neškodný, je to toxická látka, nebezpečná zejména v případě, kdy dojde k vdechnutí nebo polknutí prachu síranu olovnatého. Je to kumulativní jed, hromadí se v těle a způsobuje otravu olovem. Zejména jeho využití v divadelnich šminkách, kde se používal, protože ve směsi s olejem nepodporuje jeho vysychání, bylo velmi nebezpečné. Také malířská barviva založená na této látce jsou tedy nebezpečná.[3] Vzniká při vybíjení v olověných akumulátorech v automobilech.

graf rozpustnosti (pH 4,50)

Příprava

Tato látka se dá vyrobit z vodného roztoku obsahujícího rozpuštěnou olovnatou sůl (např. dusičnan), pokud do roztoku přidáme kyselinu sírovou. Síran olovnatý však vzniká i reakcí oxidu, hydroxidu nebo uhličitanu olovnatého právě s kyselinou sírovou.[2]

Reference

  1. Lead sulfate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
  2. PATNAIK, Pradyot. Handbook of Inorganic Chemical Compounds. [s.l.]: McGraw-Hill, 2003. Dostupné online.
  3. AMIEN forum - Lead Sulfate [online]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.