Olešnice (okres Blansko)
Olešnice (též Olešnice na Moravě, německy Oels) je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 9 km severozápadně od Kunštátu, na soutoku Hodonínky a Veselského potoka, v Hornosvratecké vrchovině. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel.
Olešnice | |
---|---|
Olešnice, letecký pohled | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0641 582158 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Boskovice |
Okres (LAU 1) | Blansko (CZ0641) |
Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°33′27″ s. š., 16°25′18″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 640 (2022)[1] |
Rozloha | 12,52 km² |
Katastrální území | Olešnice na Moravě |
Nadmořská výška | 540 m n. m. |
PSČ | 679 74 |
Počet domů | 578 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | náměstí Míru 20 679 74 Olešnice [email protected] |
Starosta | PaedDr. Zdeněk Peša |
Oficiální web: www | |
Olešnice | |
Další údaje | |
Kód obce | 582158 |
Kód části obce | 110418 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Relativně zachovalá příroda okolo z velké části chráněná v rámci přírodních parků je vhodná pro přírodní turistiku. V roce 1999 získala obec titul Vesnice roku.[3]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1073 z falza z 12. století. První oficiální záznam je z roku 1348. Od 14. století šlo městečko, 15. prosince 1999 bylo povýšeno na město. Od 17. října 1997 obec užívá vlajku.[4] Znak je odvozen ze znamení pánů z Lomnice.
Městečko od roku 1496 drželi Pernštejnové – Vilém z Pernštejna, Jan z Pernštejna, poté připadlo zboží panství Kunštát. V letech 1678–1733 v držení hrabat z Lamberka. Již roku 1539 udělil Jan z Pernštejna cechovní řád krejčí, později byl udělen tkalcům – 1545, soukeníkům – 1610. Roku 1759 došlo ke sloučení německé a moravské strany městečka, zároveň obě strany uzavřely dohodu o vedení společného obecního jmění, když do té doby byly obecní účty vedeny odděleně.[5] V polovině 18. století byla zřízena soukenická manufaktura a v rodině Danzingerů se od roku 1816 objevuje tradiční modrotisk, ruční potisk dřevěnými formami a barvení plátna indigem zůstal zachován dodnes.
Mezi významnější rodáky patří historik Augustin Neumann (1891–1948), historik a básník Karel Doskočil (1908–1962) a muzikolog Jaroslav Pohanka (1924–1964).[6] Působil zde a je zde pohřben katolický farář Leopold Benáček, který se stal politickým vězněm.
Pamětihodnosti
- kostel sv. Vavřince – původní středověký farní kostel na náměstí zničen požárem roku 1827, v letech 1827–1839 na jeho místě s využitím části zdí vystavěn kostel, zasvěcený tehdy sv. Leopoldu, zvony z roku 1835, věž, původně brána středověkého opevnění kostela (ve dvou spodních úrovních, pod omítkou dochován gotický lomený oblouk vjezdu) zvýšena a upravena roku 1882
- kostel sv. Mikuláše – hřbitovní kostel, doba výstavby není přesně známa, doložen na konci 16. století, přestavěn v letech 1723 a 1852
- evangelický kostel – farní kostel na Rovečínské ulici, postaven v letech 1860–1864 společně s farou a hřbitovem
- dřevěnice na Vejpustku
- tvrz Crhov (2 km JV) – vznikla pravděpodobně již v době kolem poloviny 14. století, kdy se po ní píší členové významného vladyckého rodu z Drnovic. Výslovně se však připomíná teprve roku 1486, kdy ves a tvrz Crhov s dvorem vlastnil Jan Děvečka z Herštejna. V zahradě za domem č. 28 se dodnes dochovaly stopy mělkého příkopu. Vlastní stavba tvrze stávala v místech domů č. 30, 31 a 63.[7]
- zámek Lamberk – pocházející z konce 17. století nacházející se asi 1,5 kilometru severozápadně od obce
Příroda v okolí
- Přírodní park Svratecká hornatina
- JV od města leží Přírodní park Halasovo Kunštátsko
- SZ Přírodní park Údolí Křetínky
- ZJZ přírodní památka Lhotské jalovce a stěny
- JZ Přírodní památka Kocoury
Fotogalerie
- Muzeum modrotisku
- Kříž a kostel svatého Vavřince na náměstí
- Kostel Českobratrské církve evangelické
- Evangelický hřbitov
- Socha svatého Václava za kostelem svatého Vavřince
- Kostel svatého Mikuláše
- Radnice
- Kulturní dům
- Kašna vedle kostela svatého Vavřince
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Vesnice roku
- Olešnice – udělené symboly
- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, IV. díl Ml-Pan. Praha: Libri, 2000. 941 s.
- DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie Jihomoravský kraj. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2007. 304 s. ISBN 978-80-242-2014-7.
- FIALA, Zdeněk. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I., Jižní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1981. 365 s. 25-102-81.
Literatura
- VIŠINKA, Josef a SPERÁT, Ivo. Majitelé domů v Olešnici na Moravě. První vydání. Brno: Ivo Sperát, 2016. 175 stran.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Olešnice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Olešnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Olešnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Katastrální mapa katastr Olešnice na webu ČÚZK
- http://www.olesnice.cz/ Oficiální stránky
- Informace o obci na portálu veřejné správy
- Městská a obecní statistika z roku 2003 na stránce ČSÚ
- Vybrané statistické údaje za obec na stránce ČSÚ
- Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Olešnice v roce 1826 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine