Hodonínka

Hodonínka je říčka v Kraji Vysočina v České republice. Celý tok řeky má od pramene k ústí do Svratky ve Štěpánově nad Svratkou délku asi 24 km. Horní tok Hodonínky tvoří část historické zemské hranice Čech a Moravy.

Hodonínka
Hodonínka v přírodní rezervaci Čepičkův vrch a údolí Hodonínky
Základní informace
Délka toku24 km
Plocha povodí67,9 km²
Průměrný průtok0,29 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí4-15-01-048
Pramen
Nyklovický potok
49°36′52,42″ s. š., 16°20′53,03″ v. d.
okolo 675 m n. m.
Ústí
ve Štěpánově nad Svratkou do Svratky
49°29′55,01″ s. š., 16°19′52,03″ v. d.
okolo 340 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Kraj Vysočina)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje, Svratka

Mapa povodí říčky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku

Pramení v okrese Žďár nad Sázavou v blízkosti obce Nyklovice. Na horním toku se používá místní název Nyklovický potok. Teče přibližně na jihovýchod a v Olešnici se do něj zleva vlévá Veselský potok. Na něm je několik rybníků, nejstarší Obecní rybník byl založen v 16. století. V povodí Veselského potoka byla po povodni roku 2002 vybudována soustava pěti retenčních nádrží.

Větší přítoky
  • Crhovský potok, zleva, ř. km 12,5[1]
  • Dvorský potok, zleva, ř. km 10,7[2]
  • Loucký potok, zleva, ř. km 10,0[2]
  • Rozsečský potok, zleva, ř. km 7,5[3]

Využití

Ochrana přírody

Horní tok řeky (Nyklovický potok) byl roku 1990 vyhlášen přírodní památkou. Jde o mokřinovou údolní nivu se zbytkem lužního lesa a s výskytem bledule jarní.

Rybářství

V délce 7 km je část toku od ústí po Olešnici (včetně všech přítoků mimo Olešnický potok) vyhlášena za chovný revír se zákazem lovu ryb.

Regulace toku

Ve Štěpánově nad Svratkou bylo po povodni roku 2002 říční koryto v obci regulováno.

Fotogalerie
  • Hodonínka v Olešnici
  • Říčka v přírodní rezervaci Čepičkův vrch a údolí Hodonínky
  • Tišina říčky v přírodní rezervaci Čepičkův vrch a údolí Hodonínky
  • Hodonínka ve Štěpánově nad Svratkou
  • Ústí Hodonínky do Svratky

Odkazy

Reference
  1. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 1119) [online]. [cit. 2016-08-29]. Dostupné online.
  2. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 1096) [online]. [cit. 2016-08-29]. Dostupné online.
  3. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 1098) [online]. [cit. 2016-08-29]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.