Pupalkovité
Pupalkovité (Onagraceae, alternativně Oenotheraceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu myrtotvaré (Myrtales). Jsou to byliny i dřeviny, rozšířené po celém světě. Z českých rostlin sem náleží pupalka, vrbovka a čarovník, z pěstovaných rostlin zejména fuchsie.
Pupalkovité | |
---|---|
Pupalka Oenothera erythrosepala | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | myrtotvaré (Myrtales) |
Čeleď | pupalkovité (Onagraceae) Juss., 1789 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Pupalkovité jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny, keře, výjimečně i stromy dorůstající výšky až 30 metrů. Listy jsou jednoduché, zpravidla vstřícné, u některých zástupců přeslenité nebo střídavé, se zpeřenou žilnatinou. Čepel listů je celokrajná, zubatá až zpeřeně členěná. Palisty jsou drobné a opadavé nebo chybějí. Odění je tvořeno jednoduchými chlupy.
Květy jsou pravidelné nebo souměrné, oboupohlavné nebo řidčeji jednopohlavné, jednotlivé nebo v úžlabních či vrcholových květenstvích. Kališní i korunní lístky jsou volné, nejčastěji 4-četné, řidčeji 2 nebo až 7-četné. Kalich je zelený nebo zbarvený, korunní lístky mohou být nehetnaté. U některých zástupců koruna chybí. Nápadným a charakteristickým znakem této čeledi je trubkovitá až nálevkovitá češule (hypanthium) nad semeníkem, nesoucí na vrcholu kališní a korunní lístky. Někdy se označuje jako květní trubka. Tento útvar chybí pouze u rodu zakucelka (Ludwigia). Tyčinek je stejný počet nebo dvojnásobek než kališních cípů, zřídka je jejich počet redukován. Semeník je spodní, počet plodolistů i komůrek odpovídá počtu kališních lístků. Čnělka je jediná, s hlavatou nebo laločnatou bliznou. Plodem je tobolka, bobule nebo oříšek. Semena jsou drobná, bez endospermu.[1][2][3]
- Detail květu vrbovky úzkolisté (Epilobium angustifolium)
- Pukající tobolka vrbovky malokvěté (Epilobium parviflorum)
- Vodní bylina Ludwigia sedioides
- Květy fuchsie Fuchsia splendens
Rozšíření
Čeleď obsahuje asi 650 druhů ve 22 rodech.[4] Největší rody jsou vrbovka (Epilobium, asi 160 druhů), pupalka (Oenothera, 120 druhů), fuchsie (Fuchsia, 110 druhů) a zakucelka (Ludwigia, 80 druhů).[2] Pupalkovité jsou celosvětově rozšířenou čeledí. Centrum největší druhové diversity je v západních oblastech Severní Ameriky.[2], druhotné centrum je v Andách a tropické Jižní Americe.[5]
V naší květeně jsou zastoupeny rody vrbovka (Epilobium), pupalka (Oenothera) a čarovník (Circaea). V západní a střední Evropě se mimo tyto rody vyskytuje ještě zakucelka bahenní (Ludwigia palustris), považovaná v Česku za vyhynulý druh. Mnoho druhů pupalek pochází ze Severní Ameriky a v Evropě zdomácněly.[3][6]
Ekologické interakce
Květy pupalkovitých produkují nektar a jsou nejčastěji opylovány hmyzem, zejména včelami, lišaji a jinými můrami a mouchami. Květy fuchsií jsou často opylovány ptáky (v tropické Americe kolibříky, na Novém Zélandu medosavkami). Asi polovina druhů čeledi je samosprašná. U některých rodů je samoopylení zabráněno protandrií (vrbovka, lokanka, poronek), u jiných protogynií (fuchsie). Některé druhy fuchsií jsou dvoudomé.[5]
Semena ze suchých plodů bývají šířena větrem, vodou nebo mravenci. U některých zástupců jsou semena okřídlená (Hauya) nebo s chomáčem prodloužených chlupů (vrbovka).[5] Bobule fuchsií vyhledávají ptáci. Oříškovité plody čarovníku mají na povrchu háčkovité chlupy a snadno se přichytí na srsti zvířat.[5]
Taxonomie
Čeleď pupalkovité je jasně definovaná a monofyletická skupina. Rod Ludwigia tvoří sesterskou větev všech ostatních rodů.[5]
V současné taxonomii je čeleď členěna na dvě podčeledi:
- Jussiaeoideae (syn. Ludwigioideae - jen rod Ludwigia, chybí květní trubka, čnělka je krátká
- Onagroideae - ostatní rody, s květní trubkou a dlouhou čnělkou
Nejblíže příbuznou skupinou je podle kladogramů APG čeleď kyprejovité (Lythraceae).[4]
Zástupci
Význam
Řada druhů pupalkovitých má nápadné a někdy i zajímavě tvarované květy a jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Náleží mezi ně zejména různé druhy fuchsií, pupalek a lokanky.[2]
Pupalkový olej, získávaný ze semen pupalky dvouleté a příbuzných druhů, je široce používán jako potravní doplněk při dermatitidách, premenstruačním syndromu a při vysoké hladině cholesterolu.
- Okrasný kultivar fuchsie
- Lokanka Clarkia pulchella
- Svíčkovec Gaura lindheimeri
- Květ pupalky dvouleté (Oenothera biennis)
Přehled rodů
Camissonia, Cammissoniopsis, Chylismia, Chylismiella, Circaea, Clarkia (včetně Godetia a Gaura), Epilobium, Eremothera, Eulobus, Fuchsia, Gayophytum, Gongylocarpus, Hauya, Lopezia, Ludwigia, Megacorax, Neoholmgrenia, Oenothera, Tetrapteron, Xylonagra[8][9]
Odkazy
Reference
- Flora of China: Onagraceae [online]. Dostupné online.
- JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.
- SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0.
- STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky)
- SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.
- Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
- SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
- HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016 [cit. 2017-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-09. (anglicky)
- WAGNER, Warren L.; HOCH, Peter C.; RAVEN, Peter H. Revised Classification of the Onagraceae. Systematic Botany Monographs. Sep. 2007, čís. 83. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu pupalkovité na Wikimedia Commons
- Taxon Onagraceae ve Wikidruzích