Nuselský pivovar

Nuselský pivovar a jeho budovy se nalézají v Nuselském údolí v prostoru mezi Bělehradskou, Otakarovou a Křesomyslovou ulicí poblíž divadla Na Fidlovačce na pravém břehu Botiče v městské části Praha 4 v Nuslích.

Nuselský pivovar
Nuselský pivovar od Křesomyslovy ulice
StátČesko Česko
MístoNusle
Založen1694
Majitel pivovaruBělehradská Invest, a.s.[1]
Názvy značeksvětlá a tmavá výčepní desítka a čtrnáctistupňový tmavý Nuselský prelát
AdresaČeské vinařské závody, a.s.
Bělehradská 7/13
14000 Praha 4-Nusle
Souřadnice50°3′56″ s. š., 14°26′14″ v. d.
Oficiální webhttp://www.cvz.cz/podnikove-vinoteky
Kód památky100122 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled z Bělehradské ulice podél Botiče
Vjezd z Bělehradské ulice

Historie

První písemnou zmínku o Nuslích nalezneme v zakládací listině Vyšehradské královské kapituly, které král Vratislav II. věnoval roku 1088 některé zdejší pozemky.[2] Nusle mají dlouhou tradici v pěstování vinné révy (Vallis vinarium, údolí viničné, což dokládá i vinný keř v nuselském městském znaku) i vaření piva. Ve zdejším zámeckém parku byl postaven zámek, který byl jeden čas ve vlastnictví pivovarnické rodiny Waldsteinů.

Pivovar, který zde byl založen hrabětem Janem Josefem Sezimou z Vrtby v roce 1694, zakoupil od šlechtických majitelů roku 1857 měšťan Antonín Procházka. V roce 1897 byl pivovar zakoupen Pražskou úvěrní bankou a vznikl Akciový pivovar v Nuslích u Prahy.[3]

Postupně se nuselský pivovar stal největším průmyslovým pivovarem v tehdejší Střední Evropě.[4] V roce 1960 byl změněn na sladovnu a většinu budov od té doby obsadily České vinařské závody; (nalézá se zde největší sud na víno v České republice[5]), které zpracovávaly vína z dovozu i víno pěstované na blízkém vinohradu v Havlíčkových sadech (Grébovce).

K pivovaru patří zahrada, známá z knihy Jaroslava Foglara (Hoši od Bobří řeky), v níž býval altán pro hudbu a ze světové výstavy Expo 1967 v Montréalu sem byla přemístěna Koliba U Pastýřky i s cimbálovou muzikou. Ta fungovala až do roku 2018 v bývalé Nuselské pivovarské zahradě, která byla ještě za první republiky též místem Vánočních, Velikonočních a Svatodušních trhů i baráčnických setkání, dnes dokonce v rozšířené stylové podobě. Klasická Nuselská pivovarská restaurace tam byla v provozu od dob "první republiky" až do roku 1999, naposledy pod názvem "Nuselská pivovarská zahrada" (Nusle čp. 55), kdy se již točilo pouze plzeňské pivo Prazdroj, se vchodem od altánu z pivovarské zahrady a z Bělehradské ulice.

Za první republiky byla velmi známá světlá a tmavá výčepní desítka a čtrnáctistupňový tmavý Nuselský prelát (Znak s Prelátem na koni a rok založení l.p.1694 byl nejen na etiketě, ale také na velkých lustrech v Nuselské pivovarské restauraci) a další druhy piv, určené pro vývoz. Cílem značné části výstavu byla také Podkarpatská Rus.

Na předvolebním mítinku kolem Svatováclavského milénia v roce 1929 vystoupil v Nuselské pivovarské zahradě (se svým typickým "vítězíme") i pozdější prezident Edvard Beneš. V pivovaru vznikla i malá divadelní scéna, kde měl své vůbec první kabaretní vystoupení známý komik Jaroslav Štercl. Nuselský sklípek tehdy fungoval i na Národní třídě v Praze 1 a již předtím, jak píše Ignát Herrmann, tam bývala Nuselská pivnice s přímými dodávkami z Nuselského pivovaru.

Logo ČVZ na vstupní bráně areálu

Budovy pivovaru byly rekonstruovány v roce 1876, 1929 a 1935. [6] Od roku 2000 jsou kulturní památkou (Nusle čp. 10). Dobře zachována je i hlavní vstupní brána z Bělehradské ulice (vpravo od budovy Nusle čp. 7), ozdobená dvěma pivovarskými sudy z roku 1918, z níž se ztratila pouze velká bronzová ozdobná písmena N.P. (znamenající Nuselský pivovar, nikoliv národní podnik - v roce 2012 byla prázdná místa v oválech brány zaplněna písmeny ČVZ, znamenající zkratku Českých vinařských závodů, působících ve velké části areálu). Dnes u Botiče čeká Nuselský pivovar na svou budoucnost, neboť představuje velký kus historie této pražské čtvrti.

Na založení pivovaru upomíná dnes Sezimova ulice pod Nuselskou radnicí, Tradiční restaurace 2. cenové skupiny (se stříbrnými příbory) "Na Zámecké", na rohu ulic Bělehradské a Boleslavovy na nuselském náměstí, byla po roce 2000 přestavěna na hernu, od roku 2012 patří Raiffeisen bank.

Stav části areálu v únoru 2021.

Po roce 2020 byla demolována část provozních objektů zejména při Závišově ulici, kde developer připravuje výstavbu komplexu bytových domů. Hlavní objekty při Botiči mají být modernizovány a využity pro obchodní aj. účely.

Zajímavosti

Nuselský pivovar se objevuje i ve scénáři Tylovy a Škroupovy Fidlovačky. Sbor sládků, přicházejících na pouť z Nuselského pivovaru, zpívá píseň "Kde je sládek, tam je mládek" a nedlouho poté následuje "Marešova" píseň "Kde domov můj". Atmosféru této Nuselské ševcovské pouti zachytil na svých obrazech včetně Nuselského pivovaru český malíř Jan Minařík.[7]

Zápis kulturní památky Národním památkovým ústavem byl proveden dne 18. března 2003 a to jako Nuselský Pivovar Akciový - část areálu, z toho jen: soubor budov s barokním jádrem pivovaru, humny, hvozdem, varnou, sklepní klenuté prostory, komín kotelny, brána při Bělehradské ulici [8]

V roce 1960 - 61 pracoval v Nuselském pivovaru jako vrátný totalitou perzekvovaný generál Karel Kutlvašr[9]

Nedaleko od bývalého Nuselského pivovaru je pivkupectví s pivnicí "Zlý časy", která je vyzdobena fotkami bývalého Nuselského pivovaru; v roce 2007 byl (též nedaleko od bývalého Nuselského pivovaru, přes náměstí) při restauraci "U Bansethů" naproti historické Nuselské radnici otevřen zcela nový minipivovar "Sousedský pivovar Bašta" s vlastním výstavem piv.

Odkazy

Reference

  1. Nahlížení do katastru nemovitostí, Praha-Nusle č. p. 1676, datum přístupu 2017-01-19
  2. Historie Nuselského údolí. www.jamrtal.com [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. (česky)
  3. Národní listy, 1.5.1927, s.10
  4. Nusle, Michle, Krč v minulosti a přítomnosti, publikace k 50. výročí povýšení Nuslí na město v roce 1898, Praha XIV, 1948
  5. Večerní Praha, 28. září 1968
  6. Vratislav Preclík: Stručné dějiny Nuslí, str.20, Praha 1967
  7. Muzeum hl.města Prahy
  8. Národní památkový ústav, seznam kulturních památek v Nuslích, Nuselský pivovar, Nusle čp. 10, 13a, 17a, 2003
  9. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.