Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka
Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka je divadelní hra Josefa Kajetána Tyla. Poprvé byla uvedena 21. prosince 1834 ve Stavovském divadle. Knižně byla vydána v roce 1877. Poslední zpracování hry bylo napsáno Helenou Šimáčkovou. Ve hře se objevuje píseň Kde domov můj, která se později stala českou hymnou. Ve hře ji zpívá slepý houslista Mareš. Tato píseň byla složena Františkem Škroupem.
| Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka | |
|---|---|
 Fidlovačka ve Vinohradském divadle, plakát Alexandra Vladimíra Hrsky z roku 1917 | |
| Základní informace | |
| Autor | Josef Kajetán Tyl |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fidlovačka byla oblíbená jarní slavnost pražských ševců, která se každoročně konala po Velikonocích v Nuselském údolí u Botiče v Praze Nuslích. Její název byl odvozen od ševcovského nástroje zvaného fidlovačka, který ševci používali k hlazení (neboli fidlování) kůže při výrobě obuvi. Symbol této slavnosti představovala břízka ozdobená věncem z jarních květů, stuhami a malovanými kraslicemi. Na vrcholku břízy byla připevněna ševcovská fidlovačka.
Děj
Obchodnice se sádlem Mastílková se stará o neteř Lidušku, kterou miluje mlynářský chasník Jeník. Ten je synem obuvníka Kroutila, souseda paní Mastílkové. Lásce mladých lidí není nakloněn ani jeden z opatrovníků. Obuvník je vlastenec, zatímco Mastílková se pohybuje mezi Němci.
U Mastílkové se sejde „vznešená“ společnost a té je Liduška představena jako nevěsta malého koktavého barona Dudka, který téměř neumí česky. Když je zábava v nejlepším, přijde Jeník a požádá o Liduščinu ruku. Je odmítnut a odchází.
Žid Šiveles se syny vymáhá od Dudka dluh. Naštěstí jde kolem kuchařka paní Mastílkové a Dudek od ní vyláká peníze a náramek, které židovi odevzdá. Schází se více lidí a Jeníkovi se podaří promluvit s Liduškou. Dohazovač Kozelka se dozví o Dudkově lásce ke kuchařce, což popudí jejího nápadníka Ondřeje.
Kuchařka má schůzku s baronem, ale místo něho najde Ondřeje a omylem ho políbí. Když ho pozná, uteče. Přichází opilý dráb a chce se s Ondřejem líbat, ale naštěstí právě v tu chvíli přichází Mastílková se dvěma sluhy a Kozelkou. Ondřej jí vše řekne a Mastílková se rozhodne, že Lidušce najde jiného ženicha.
Slaví se fidlovačka na Nuselské louce. Kroutil přichází s Jeníkem a Kozelkou a slepý houslista Mareš zpívá Kde domov můj? Přijde i Mastílková s Liduškou. Kuchařka zahlédne barona a táhne ho pryč, Ondřej ale způsobí poplach a Dudek je zatčen. Poté se Ondřej s kuchařkou usmíří. V zahradním hostinci (Nuselský pivovar) čeká dohazovač Kroutil. Všichni se u něj sejdou a domluví se svatba.
Šťastně dopadne i Ondřej, který všem s jásotem oznámí, že si do tří týdnů bude brát kuchařku. Hra končí pobídkou, aby se Češi hodně ženili, měli hodně dětí a vychovali z nich hodné a upřímné Čechy.
Externí odkazy
Dílo Fidlovačka, neb: Žádný hněv a žádná rvačka ve Wikizdrojích- Digitalizovaná vydání díla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
- Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka jako e-kniha zdarma ke stažení z katalogu Městské knihovny v Praze.
- Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka v Digitální knihovně
- TYL, Josef Kajetán. Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka. Praha: Jan Štenc, 1926. 113 s. Dostupné online.
- Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka v databázi Archivu Národního divadla