Nové Třebčice

První písemná zmínka o Nových Třebčicích pochází z roku 1408 a nachází se v listině, kterou Jindřich Škopek z Dubé udělil Novým Třebčicím a sousedním Vitčicím několik privilegií. Obyvatele, včetně jejich dědiců a potomků, zbavil robotních povinností,[6] umožnil jim libovolně nakládat se svým majetkem a podřídil je kadaňskému soudu.[7]

V patnáctém století vesnice patřila Lobkovicům a roku 1490 tvořila součást hasištejnského panství. V letech 1518–1530 náležela k pětipeskému panství pánů z Fictumu. Oplovi z Fictumu Třebčice za falšování peněz roku 1543 zkonfiskoval král Ferdinand I. Od něj vesnici získal Albrecht Šlik, který ji připojil k panství Vintířov. Bedřich Šlik tehdejší Německé Třebčice převedl ke krásnodvorskému panství a ještě v roce 1600 jim potvrdil jejich stará privilegia. V roce 1609 vesnici prodal své manželce Marii, se kterou ji vyženil její druhý manžel Šimon Údrčský z Údrče.[7]

Nový majitel nerespektoval vesnická privilegia. Robotní povinnosti začal vymáhat, a když se vesničané bránili, zkonfiskoval Karel Údrčský jejich dobytek. Soudní spor v Praze skončil až roku 1615 rozhodnutím, že vesničané musí robotovat, ale vrchnost jim musí za odvedenou práci platit. Karel se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což byl odsouzen ke ztrátě poloviny majetku, ke které patřily statky Buškovice a Krásný Dvůr včetně Německých Třebčic. Karlově manželce se podařilo prokázat, že oba statky oficiálně vlastnila ona, a královská komora jí je 3. listopadu 1625 prodala za nižší cenu než byla původně stanovena. Rodina se přesto velmi zadlužila, a musela rozprodat majetek. Krásný Dvůr koupil roku 1649 Václav Michna z Vacínova, majitel panství Postoloprty.[8]

Po třicetileté válce zůstalo několik usedlostí ve vsi pustých nebo vyhořelých.[8] Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi žilo deset sedláků, šest chalupníků a jeden zahradník. Sedláci měli dohromady 29 potahů a chovali sedmnáct krav, 27 jalovic, 41 ovcí, 72 prasat a deset koz. Chalupníkům patřilo šest potahů, sedm krav, sedm jalovic, 26 ovcí, 21 prasat a jedna koza. Zahradník měl pouze dvě kozy. Hlavním zdrojem obživy byl chov dobytka, ale na úrodných polích se pěstovala pšenice a jeden chalupník byl kovářem.[9]

Michnové a po nich Černínové zcela přestali brát ohledy na stará privilegia a od svých třebčických poddaných požadovali běžné robotní povinnosti.[8] Robotní patent z roku 1680 robotu formálně omezil, ale vrchnost přesto vyžadovala stále stejné nebo i větší množství práce. Na černínských panstvích proto došlo k selským vzpourám, ale obyvatelé Vitčic a Třebčic se jich nezúčastnili a jednali přímo s Heřmanem Jakubem Černínem, který 7. dubna 1683 přislíbil, že už nebude robotní požadavky navyšovat. Nový majitel panství, Jan Procházka, dohodu ignoroval.[9]

Spory o robotu pokračovaly téměř až do zrušení poddanství. Majitelé panství v roce 1831 umožnili vykoupení se z roboty, na což však vesničané neměli peníze. Jeden z třebčických sedláků, Josef Tobish, však zaplatil 400 zlatých za soudní poplatky, a koncem roku 1832 vyhrál spor, díky čemuž se mu robota zkrátila ze tří dnů v týdnu na jeden. V říjnu roku 1848 se vesničané z Německých Třebčic domáhali u soudu vyplacení náhrady za vykonanou robotu ve výši 123 206 zlatých, ale spor prohráli, protože podle soudu si už od doby císaře Josefa II. mohli na vrchnost stěžovat u soudu a bylo jejich chybou, že požadované práce konali.[10]

V polovině devatenáctého století u vesnice provozoval J. Matusch doly Jan a Václav, ve kterých se těžilo nekvalitní hnědé uhlí velikoveské pánve.[11] Severozápadně od vesnice bývalo hliniště, kde se dobývala cihlářská hlína. Přesto vesnickému hospodářství dominovalo zemědělství. Na polích se pěstoval ječmen, pšenice, oves, cukrová řepa a pícniny a důležitý byl chov dobytka.[12]

Po roce 1950 místní založili jednotné zemědělské družstvo, které bylo o deset let později začleněno do statního statku, který měl v Nových Třebčicích velkovýkrmnu vepřů.[12] Státní statek zanikl v roce 1991.[13]

• Římskokatolická farnost Podlesice
• Římskokatolická farnost – děkanství Mašťov

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nové Třebčice na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Veliká Ves na webu ČÚZK