Michnové z Vacínova

Kolem roku 1530 přesídlil do Budyně nad Ohří Lužický Srb Pavel Michna, koželuh. Měl dva syny, Šebestiána a Martina, kterého dal vyučit řezníkem. Martin se stal váženým měšťanem a panským úředníkem, v roce 1583 se pak stal správcem celého budyňského panství (v tomto roce zemřel majitel panství Mikuláš Zajíc z Hazmburka, poručníkem jeho dětí Jana Zbyňka a Hedviky byl jmenován Jiří starší z Lobkovic, skutečnou správu hospodářských statků měli ale na starosti měšťané Budyně a hlavním správcem se stal právě Martin Michna). Když Jan Zbyněk dosáhl v roce 1596 plnoletosti, jmenoval Martina Michnu hejtmanem panství a doporučil jej císaři Rudolfovi II. k povýšení do vladyckého stavu. 14. srpna 1598 se Martin Michna stal vladykou s přídomkem z Vacínova (podle hájku v blízkosti Kostelce nad Ohří, nedaleko Budyně) a byl mu udělen erb (půl zlatého zajíce na modrém štítě jako odkaz na jeho služby Hazmburkům).[1]

Michnův palác na Malé Straně

Martin Michna měl dva syny: Jiřího Viléma a Pavla, který rod povznesl, ale také se nechvalně zapsal do historie.

Pavel byl vychován u jezuitů a poté se vydal na dráhu úředníka. Stal se sekretářem v České dvorské kanceláři. Stál na straně císaře proti vzpouře českých stavů, a proto musel na čas Čechy opustit a do vlasti se vrátil až s císařským vojskem. Získal si přízeň Karla I. z Lichtenštejna a Albrechta z Valdštejna, podílel se na konfiskacích, působil v konsorciu, které znehodnotilo měnu. Podařilo se mu získat značné jmění. Císař jej v roce 1627 povýšil do panského stavu a roku 1627 do stavu říšského hraběte. Zemřel roku 1632 při Valdštejnově tažení na Norimberk. Začal stavět barokní palác v Praze na Malé Straně, pro jeho nákladnost jej však vnukové museli prodat.

Pavlův syn Václav se stal zemským hejtmanem. I další členové rodu sloužili v císařských službách.

Rod se rozvětvil do tří linií, jedna z nich se poněmčila, roku 1711 získala dědičný titul hrabat a přijala příjmení von Weitzenhofen.

Posledním příslušníkem rodu byl Bedřich Jan Michna z Vacínova (Friedrich Johann Michna Graf von Waitzenau), který vykonával post krajského hejtmana, jímž rod v Praze roku 1872 po meči vymřel.

Michnův palác v Praze na Malé Straně

Michnův letohrádek (Villa Amerika, Muzeum Antonína Dvoráka) na Novém Městě Praha 2, Ke Karlovu 20

• Michnův letohrádek (Villa Amerika) na Novém Městě pražském, dnes sídlo Muzea Antonína Dvořáka, dům nechal vystavět v letech 1717–1720 Jan Václav Michna z Vacínova.
• Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) v Praze na Malé Straně, dříve též malý renesanční zámeček Kinských z Vchynic, v letech 1640–1650 barokně přestavěn a rozšířen tehdejším majitelem hrabětem Václavem Michnou, výzdobu provedli italští mistři Francesco Caratti a Domenico Galli.
• Renesanční palác Granovských z Granova v Týnském dvoře (Ungelt) v Praze na Starém Městě, někdejší celnice, kterou císař Ferdinand I. Habsburský po zrušení mýtné povinnosti věnoval výběrčímu Jakubu Granovskému z Granova, který nechal dům přestavět na renesanční palác. Po roce 1620 se vystřídalo několik majitelů a dům měl různá využití.
• Malostranské mlýny v Praze
• Mühldorfský dům v Praze
• Dům V Templu v Praze
• Zámek Janov v Janově (část města Litvínov)

V původním erbu se nacházela polovina zajíce. Po povýšení do panského a později hraběcího stavu doznal erb změn. Nahoře byla černá orlice ve zlatém poli, dole zlatý lev v černém poli a červené a bílé pruhy. Uprostřed stálo zlaté písmeno F na modrém podkladě.

Rodokmen Martina Michny z Vacínova sepsaný 18. listopadu 1910 (dokument je ve sbírkách Jandova muzea v Budyni nad Ohří):[2]

• Martin Michna, vladyka z Vacínova od roku 1598
  • Pavel (1589 – 26. srpna 1632)
    • Václav (Jan) (? – 22. května 1667), bez dětí
  • Jiří Vilém (1590 – 1640)
    • Sigmund Norbert (? - 1668)
      • Karel Jiří (? – 1710), bez dětí
      • Ferdinand, bez dětí
    • Vilém Fridrich
  • Martin Jaroslav
    • Vilém Václav - jeho synové byli v roce 1711 povýšeni do hraběcího stavu s predikátem von Weitzenau-Weitzenhofen
      • Martin Vilém (? – 1722)
      • Jan Václav
        • Ferdinand Karel
          • Karel (? – 1790), manželka Johana hraběnka z Bubna (? – 1803)
            • Emanuel (18. prosince 1772 – 16. listopadu 1827)
              • Bedřich Jan (16. března 1804 – 1872), bez dětí, jím rod Michnů z Vacínova vymírá
            • Marie (1786 – ?)
        • Martin Antonín
        • Bohuchval Sebald
          • Jan Nepomuk Xaver, bez dětí
      • Václav Ferdinand (? – 1712)

Rodinný strom:[3]