Samota (místo)

Samota nebo venkovská samota obvykle označuje osamocené venkovské lidské obydlí tvořené jediným domem, výjimečně až dvěma nebo třemi obydlenými domky.[1] Samota může být také charakterizována nepřítomností dalšího stavení „na doslech" ani „na dohled" (podle terénu krajiny).[2] Samoty obvykle administrativně patří do obce, na jejímž území se nacházejí.

Polohu samoty mohou mít i solitérní venkovská sídla jako zámečky, hospodářské dvory a usedlosti, hájovny, myslivny, mlýny, hamry. Osamocená poloha těchto objektů byla volena pro účelovou činnost vázanou na zemědělskou kulturu (hájovny a myslivny na okraji lesů a obor), na zdroj energie (vodní a větrné mlýny, hamry), na zdroj příjmů (hospody u křižovatek) nebo z důvodu zvláštního společenského postavení vlastníka či obyvatele (reprezentativní sídlo).[2][1]

V kontextu středověkých sídel se seskupení dvou až tří usedlostí označuje sedliště.

Reference
  1. Kol. aut. 1978: Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970. I. díl/svazek 1. Praha. Federální statistický úřad, str. 32–33
  2. Kol. autorů: Principy a pravidla územního plánování, část B.3.3.2.1 Venkovské obce – sídla; Ústav územního rozvoje

Související články

Externí odkazy
  • Slovníkové heslo samota ve Wikislovníku
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.