Oscar za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli

Až do roku 1936[1] udělovala americká Akademie filmového umění a věd pouze dvě herecké ceny: pro nejlepšího herce a herečku. Při 9. slavnostním udílení výročních cen akademie za nejlepší filmové počiny roku 1936 byly herecké kategorie rozděleny na nejlepší herecké výkony v hlavní roli a ve vedlejší roli. První vítězové v těchto nových kategoriích si odnesli cenu ve formě plakety jako výraz ocenění jejich vynikající práce. Od roku 1944 je při udílení cen za nejlepších filmové počiny roku udělován Oscar ve formě zlaté sošky i hercům ve vedlejších rolích. Během dlouholeté oscarové historie udělila akademie v této kategorii celkem 72 cen, a to 65 různým hercům. Prvním mužským vítězem se stal Walter Brennan, který byl oceněn za svůj výkon ve filmu Děvče z baru (Come and Get It; 1936).

Trojnásobný držitel Walter Brennan

• Jediným hercem, který v této kategorii dokázal zvítězit třikrát, se stal Walter Brennan (v letech 1936, 1938 a 1940). Všechny tři své Oscary tedy získal ve formě plakety. Po dvou zlatých soškách si za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli odneslo celkem pět herců: Anthony Quinn (1952, 1956), Melvyn Douglas (1963, 1979), Michael Caine (1986, 1999), Peter Ustinov (1960, 1964) a Jason Robards, který zvítězil dokonce dvakrát za sebou (1976, 1977).
• Walter Brennan, Jack Nicholson, Claude Rains a Arthur Kennedy jsou držiteli čtyř nominací v této kategorii, přičemž Walter Brennan proměnil tři nominace ve vítězství, Jack Nicholson dvě a Claude Rains a Arthur Kennedy vyšli oba naprázdno. V těsném závěsu za nimi jsou s počtem tří získaných nominací Charles Bickford, Jeff Bridges, Robert Duvall, Ed Harris a Al Pacino. Ani jeden z nich však žádnou ze svých nominací neproměnil ve vítězství.
• Držitelem kuriózního rekordu se v roce 1944 stal Barry Fitzgerald, který byl za ztvárnění jedné a té samé role ve filmu Farář u svatého Dominika (Going My Way; 1944) nominován jak v kategorii Nejlepší herec v hlavní roli, tak v kategorii Nejlepší herec ve vedlejší roli. Zlatou sošku si nakonec odnesl v kategorii Nejlepší herec ve vedlejší roli. Vzápětí přistoupila akademie k úpravě pravidel tak, aby herec mohl být nominován za stejnou roli v jednom filmu pouze v jedné z těchto kategorií.
• Nejstarším držitelem zlaté sošky za nejlepší vedlejší roli se stal George Burns (bylo mu 80 let), nejstarším nominovaným v této kategorii se stal Hal Holbrook, který byl v době udílení ještě o dva roky starší.
• Nejmladším oscarovým laureátem se stal Timothy Hutton, kterému bylo při přebírání zlaté sošky 20 let. Nejmladším nominovaným se ve svých osmi letech stal Justin Henry, který byl nominován za výkon ve filmu Kramerová versus Kramer (Kramer vs. Kramer; 1979). Do dnešních dnů je vůbec nejmladším hercem, který kdy byl na Oscara nominován.[2]

• VALDEN, Milan. Oscar. Přehled výročních cen americké Akademie filmového umění a věd. Praha: Libri, 2005. 264 s. ISBN 80-7277-134-5
• HENDRYKOWSKI, Marek. Historia Filmowego Oscara. Warszawa: Wydawnictwa Artystyczne i Filmowe, 1988. ISBN 83-221-0432-4

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oscar za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli na Wikimedia Commons
• (anglicky) Akademie filmového umění a věd – oficiální stránky
• (anglicky) Oscar – oficiální stránky
• (anglicky) The Official Academy Awards Databáze Archivováno 13. 9. 2008 na Wayback Machine