Nataša Zverevová

Od základní čáry praktikovala topspinové protiúdery s obouručným bekhendem. Díky dobrému citu v ruce,[6] podle potřeby měnila rotaci a nebála se nabíhat na síť s koncovým volejem.[7] Přes zjevný talent, zažívala především v singlových zápasech fáze zhoršené koncentrace a sebedůvěry.[8][9]

V roce 1986 vyhrála juniorku Wimbledonu, když ve finále zdolala Leilu Meschiovou po setech 2–6, 6–2, 9–7. Spolu s ní získala stejný rok titul na juniorce čtyřhry ve French Open. Následující sezónu 1987 zvítězila také na juniorce US Open, po snadné finálové výhře nad Sandrou Birchovou 6–0, 6–3.

Na profesionálním ženském okruhu WTA Tour získala celkem čtyři tituly ve dvouhře a osmdesát ve čtyřhře, z toho osmnáct grandslamových – pět ve Wimbledonu, pět na French Open, čtyři na US Open a čtyři z Australian Open. Grandslamové trofeje vyhrála postupně se čtyřmi spoluhráčkami: Gigi Fernándezovou, Martinou Hingisovou, Pam Shriverovou a Larisou Savčenkovou Neilandovou.

Nejlepšího výsledku ve dvouhře dosáhla v sedmnácti letech, když na cestě do finále French Open 1988 v osmifinále porazila druhou nasazenou Navrátilovou, poté zdolala turnajovou šestku Helenu Sukovou, v semifinále si poradila s Nicole Bradtkeovou, když dokázala odvrátit dva mečboly. Finále se pak zapsalo do dějin tenisu, jako vůbec nejkratší finálový zápas grandslamu v historii. Steffi Grafová ji deklasovala výsledkem 6–0, 6–0 za pouhých 32 minut[10] a danou sezónu Němka získala tzv. Golden Slam, všechny čtyři grandslamové tituly a olympijské zlato.

Zverevová se stala jednou z mála hráček, které porazily Steffi Grafovou a Moniku Selešovou na jediném grandslamu. Stalo se tak ve Wimbledonu 1998, kde ve třetím kole přehrála čtvrtou nasazenou Grafovou 6–4, 7–5 a v osmifinále pak turnajovou šestku Selešovou 7–6(4), 6–2. V období mezi French Open 1987 a Wimbledonem 2000 odehrála v ženské dvouhře 51 z 54 uskutečněných grandslamů.

Vyjma grandslamových titulů z ženské čtyřhry také dvakrát triumfovala na Australian Open ve smíšené čtyřhře. Poprvé v roce 1990 s Američanem Jimem Pughem a podruhé s jeho krajanem Rickem Leachem roku 1995.

Profesionální kariéru ukončila v sezóně 2002. Na Grand Slamu se naposledy objevila ve Wimbledonu 2002, kde v úvodním kole podlehla Marlene Weingartnerové 4–6, 6–3, 6–2. Poté se na požádání do roku 2007 účastnila deblových soutěží.