Mumlavský vodopád
Mumlavský vodopád (německy Mummelfall) je necelých 10 metrů vysoký vodopád, který se nachází v Libereckém kraji, okrese Semily v České republice asi 2 km od Harrachova.[1] Jedná se o přírodní zajímavost, která se nachází v ochranném pásmu Krkonošského národního parku.
| Mumlavský vodopád | |
|---|---|
 | |
| Rozměry | |
| Celková výška | 12 m |
| Průtok | 800 l/s |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°46′13″ s. š., 15°27′14″ v. d. |
  Mumlavský vodopád | |
| Ostatní | |
| Vodní tok | Mumlava |
| Povodí | Jizera |
| Typ | skalní bloky v žulovém řečišti |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Z hydrologického hlediska se jedná o jeden z nejmohutnějších vodopádů v České republice a díky tomu je považován za jeden z nejkrásnějších a turisty nejvyhledávanějších vodopádů v Čechách.[2] Zajímavostí vodopádu jsou pak tzv. obří hrnce a kotle, místně nazývané "Čertova oka", kterých se na toku nachází hned několik. Největší z těchto prohlubní, vytvořených erozí, t.j. rotačním pohybem vody v korytě říčky Mumlavy, dosahuje v průměru až 6 metrů a hloubky 3 metrů.[3]
Okolí vodopádu je bohaté na typickou lesní flóru a faunu. Přístup k vodopádu je možný po asfaltové cestě přímo z Harrachova po modré turistické značce.
Název
Jméno Mumlavského vodopádu pochází z něm. slova murmeln, česky mumlat. Tento název byl použit, protože dokonale vystihuje zvuk, který vodopád vydává.[4]
Lokalita
Mumlavský vodopád se rozprostírá v Harrachovské kotlině na řece Mumlavě.
Základní údaje
Vodopád se nachází 760 m n. m. Je vysoký v průměru 8,9 m, výška se liší na levé a pravé straně, kde se stěna mírně svažuje. Od jednoznačně nejvýše položené tůně je pak vysoký 9,9 m. Šířka dosahuje až 10 m, nicméně při nízkém průtoku se tok může rozdělit na několik menších ramen. Průměrný roční průtok činí 800 l/s. Plocha povodí je zhruba 19 km2. Mohutnost se udává na 7120 m*l/s.[1]
Historie
První zmínky o Mumlavském vodopádu začínají s prvními turistickými výlety v Krkonoších. První věrohodné záznamy se objevují v díle J. K. E. Hosera z roku 1804, který říčku nazývá Muml. Další zmínky jsou od českých turistů z roku 1882 Řivnáčův Průvodce po království Českém, jež je také nejstarším souhrnným průvodcem po Čechách. Přestože je Mumlavský vodopád zakreslen ve všech turistických mapách a je jedním z nejvýznamnějších vodopádů v ČR, s jeho staršími obrazy či rytinami se z neznámých důvodů ale nesetkáváme.[4]
Důvody ochrany
Jedná se o nejdokonalejší typ horizontálního celistvého vodopádu v České republice.
Přírodní poměry
Klima
Přírodní podmínky jsou po většinu roku drsnější než bývají v údolí. Jedná se zde o horské klima, a tak tomu odpovídají i teploty. Podnebí je tu ovlivněno přilehlými horami, proto je ve vyšších nadmořských výškách přes celý rok obecně chladněji.
Geologie
Geologický podklad Mumlavského vodopádu a přilehlé krajiny tvoří středně zrnitá biotická žula. Jedná se o strukturně-tektonickou, tj. kompaktnější horninovou partii, se systémem podélných a příčných puklin. Významné jsou pak i šikmo příčné či příčně svislé pukliny.
Vodopád je ovlivněn zpětnou erozí a lokální erozí Harrachovské kotliny v důsledku tektonického poklesu. Tato lokální eroze proběhla v mladších třetihorách. Vznikla zde nerovnost, která se prohlubovala a dala vzniknout nynější Harrachovské kotlině. Není vyloučeno, že se tento proces neopakoval znovu i v pozdější době.[4]
Hydrologie
Mumlavský vodopád vytváří horská řeka Mumlava, která protéká Krkonošemi. Ta se skládá z Malé a Velké Mumlavy, které se ve výšce 1030 m n. m. u turistického rozcestníku Krakonošova snídaně spojují.[5]Cestou překonává až 12 m vysoké převýšení tvořené skalními bloky v žulovém řečišti.[2] Mumlava protéká Mumlavským dolem a po 12,2 km se vlévá do Jizery. Tvoří tak hranici mezi Krkonošemi a Jizerskými horami.[6]
Mumlavský vodopád má po většinu roku stálý tok a stává se tak jedním z nejvodnatějších vodopádu v ČR. Nejmohutnější je vodopád při jarním tání. Naopak v zimě proud vody zamrzá a vytváří unikátní přírodní dílo tzv. ledopád.[2]
Zajímavostí jsou tzv. obří hrnce a kotle nazývané také jako čertova oka. Jsou to útvary, respektive prohlubně, které vznikly působením silného proudu řeky na žulové bloky, do kterých padající voda společně s kamínky vyhloubila díru, ve které nadále cirkulovala. Tyto útvary zde dosahují až 6 metrů v průměru a až 3 m hloubky. Lze je najít přímo pod vodopádem, ale i jinde v řečišti.[3] V létě při vysokých teplotách mohou tyto přirozeně vytvořené tůně lákat turisty ke koupání, bohužel tůně jsou hluboké, dokonale hladké a často v nich bývá velmi silný proud, proto hrozí nebezpečí, že člověku se nepodaří vylézt bez cizí pomoci a může se i utopit.
Flóra
Lesy v okolí vodopádu jsou již nepůvodní. Zaujímá jej především smrkovo-bukový les. V dnešní době je snaha k přiblížit se původnímu složení lesa a jeho ochrana proti škůdcům a negativním vlivům. Z tohoto důvodu se zde hojně vysazují především listnaté stromy, jelikož jsou odolnější. Jsou to např. buky, jasany, javory nebo jilmy. Zástupce jehličnanů jsou jedle, které zde také bývaly původní.
Hojně se zde vyskytují různé druhy lišejníků, mechorostů a hub. Např.: dutohlávka sobí (Cladonia rangiferina), pukléřka islandská (Cetraria islandica), ploník ztenčený (Polytrichum formosum), bělomech sivý (Leucobryum glaucum), troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) aj.
Fauna
Faunu tvoří zejména lesní zvěř a ptactvo. Jmenovitě např.: jezevec lesní (Meles meles), psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides), liška obecná (Vulpes vulpes), kuna lesní (Martes martes), prase divoké (Sus scrofa), jelen evropský (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus), zajíc polní (Lepus europaeus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), veverka obecná (Sciurus vulgaris) aj. Zástupci ptáků jsou např.: sojka obecná (Garrulus glandarius), straka obecná (Pica pica), datel černý (Dryocopus martius), sluka lesní (Scolopax rusticola), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), výr velký (Bubo bubo), puštík obecný (Strix aluco) aj.
Turismus
Mumlavský vodopád je jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů západní části Krkonošského národního parku a spolu s Labským a Pančavským vodopádem nejnavštěvovanější vodopád v České republice. Je velmi dobře přístupný pěšky, na kole, ale trasa je vhodná i pro vozíčkáře a rodiny s kočárky. Vede zde široká asfaltová cesta, na které je zákaz motorových vozidel. Jestliže budete pokračovat dále proti proudu řeky Mumlavy, nenáročnou procházkou lze dorazit k dalším vodopádům, byť už o něco menším.[7]
Pod vodopádem stojí Mumlavská bouda, kterou zde nechal vybudovat hrabě Jan Harrach právě kvůli vodopádu. Původně se jednalo o hájenku nyní objekt slouží jako výletní restaurace.[8]
Přístup
K Mumlavských vodopádům se můžete vydat hned několika směry. Nejjednodušší a zároveň nejkratší začíná od Harrachovského autobusového nádraží po tzv. Harrachovské cestě, která je značena modrou turistickou značkou. Trasa je dlouhá 7,7 km s převýšením pouhých 163 m. Další možností je vyjít z Rýžoviště nebo od Hornického muzea, které také stojí za návštěvu.[9] Další z možností je vydat se od harrachovské sklárny po červené turistické značce.[10]
Další tipy na výlet
Dalšími turistickými lákadly v okolí Mumlavských vodopádů je Hornické muzeum[11], které se nachází přímo na cestě k vodopádům. V centru Harrachova je možné navštívit sklářské muzeum nebo chatu Šindelku, ve které je umístěna lesnicko-myslivecká expozice.[12] Čertova hora s vyhlídkou do okolní krajiny také stojí za návštěvu. O něco dál je možné navštívit Labský důl, Labskou louku, pramen řeky Labe a další vodopády, které s v KRNAPu vyskytují.
Panoramatické snímky
Fotogalerie
Pohled na Mumlavský vodopád z boku
Kaskádovitý tok řeky pod vodopádem
Čertovo oko, jinými slovy obří hrnec. Průměr je 6 m a hlouka 3 m.
Pohled z lávky na Mumlavský vodopád
Odkazy
Reference
- Vodopády ČR [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.
- Sportovní areál Harrachov [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.
- Mumlavské vodopády [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- PILOUS, Vlastimil. Mumlavský vodopád. Časopis Krkonoše - Jizerské hory [online]. [cit. 17.10.2016]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-29.
- Mumlavský vodopád v Krkonoších [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.
- TESHIM, Andrea. Mumlavské vodopády [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.
- Turistický portál Harrachova [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.
- České hory [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.
- Cestou necestou [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.
- Turistika [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.
- Hornické muzeum Harrachov [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.
- Expozice Šindelka – Harrachov [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mumlavský vodopád na Wikimedia Commons
Mumlavský vodopád - turistika, lyžování, vodáctví
