Husní Mubárak

Muhammad Husní Mubárak, arabsky محمد حسني مبارك, (4. května 192825. února 2020) byl egyptský politik, který byl prezidentem Egypta v letech 19812011. V úřadě hlavy státu nahradil zavražděného Anvara Sádáta. Dne 11. února 2011 rezignoval po vlně občanských nepokojů na funkci prezidenta a své pravomoci předal Nejvyšší vojenské radě.

Muhammad Husní Mubárak
Muhammad Husní Mubárak (2009)
4. prezident Egypta
Ve funkci:
16. října 1981  11. února 2011
Předseda vládyAhmad Šafík
PředchůdceAnvar as-Sádát
NástupceMuhammad Mursí
25. Generální tajemník Hnutí nezúčastněných zemí
Ve funkci:
16. června 2009  11. února 2011
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní demokratická strana

Narození4. května 1928
Kafr el-Meselha, Egypt Egypt
Úmrtí25. února 2020 (ve věku 91 let)
Místo pohřbeníHeliopolis
NárodnostEgyptská
ChoťSuzanne (Sabetová)
(od roku 1959)
Dětisynové Alá a Gamál
SídloKáhira
Alma materEgyptská vojenská akademie,
Frunzeho vojenská akademie (SSSR)
Zaměstnánívoják (pilot, později náčelník štábu letectva)
Profesepolitik, pilot a voják
Náboženstvímuslim (sunita)[zdroj?]
Oceněnířetěz Řádu Isabely Katolické (1985)
Řád slona (1986)
Cena Džaváharlála Néhrúa (1995)
čestný doktor Pekingské univerzity (1999)
Řád republiky
 více na Wikidatech
Podpis
Commonsمحمد حسني مبارك
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se 4. května 1928 v Kafr el-Meselha u Káhiry. V roce 1949 ukončil Egyptskou vojenskou akademii a poté vystudoval Akademii vzdušných sil. Po ukončení školy prošel řadou pozic v armádě. Začínal jako stíhací pilot a postupně se stal leteckým instruktorem, velitelem divize a velitelem základny. V roce 1964 byl jmenován velitelem egyptské vojenské mise v Moskvě, v letech 19671972 byl ředitelem Akademie vzdušných sil, roku 1969 se stal náčelníkem štábu letectva. Vojenskou kariéru ukončil roku 1973 jako vrchní velitel letectva, kterým byl také během Jomkipurské války. Prezident Anvar Sádát si jej roku 1975 vybral jako viceprezidenta.[1]

Prezident

Muhammad Husní Mubárak byl od 14. října 1981 do 11. února 2011 prezidentem Egyptské arabské republiky, kdy byl nucen po masových demonstracích odstoupit z funkce prezidenta. V roce 1981 se stal také generálním tajemníkem Národní demokratické strany. Do úřadu nastoupil po Anvaru as-Sádátovi, jehož vraždu při vojenské přehlídce zorganizoval Khalid Islambouli. V úřadu prezidenta byl oficiálně potvrzen roku 1987. Prezidentské volby vyhrál i v letech 1993, 1999 a 2005.

Husní Mubárak vládl Egyptu oficiálně jako prezident v parlamentní republice, fakticky byla ale vláda podřízena jemu a on vytvářel veškerou politiku, zejména vojenskou a zahraniční. Opozice byla také částečně omezována, mimo jiné také proto, že ji z drtivé většiny tvoří ilegální islamistické a fundamentalistické uskupení Muslimské bratrstvo. V Egyptě je totiž od prvních atentátů na turisty (Dér el-Bahrí, 1997) zakázána činnost jakýchkoliv náboženských politických stran a uskupení. Nesouhlas s jeho vládou přerostl v lednu a únoru 2011 ve velké demonstrace. Pod nátlakem obrovských demonstrací na svou funkcí 11. února 2011 rezignoval.

Období po rezignaci

Za podíl na zabíjení demonstrantů při povstání (tzv. arabském jaru) byl Husnímu Mubárakovi 2. června 2012 uložen doživotní trest odnětí svobody. Byl souzen u káhirského soudu. Stejný trest dostal také bývalý ministr vnitra Habíb Adlí. Oba muži podle rozsudku nařídili zabíjení demonstrantů, kteří se bouřili proti vládě. Dalších šest Mubárakových spolupracovníků soud naopak zprostil viny. Odvolací soud rozsudek zrušil a v roce 2014 obnovený soudní proces rozhodl, že Mubárak je nevinný.[2]

Dne 19. června 2012 se Mubárakův zdravotní stav prudce zhoršil, utrpěl infarkt, mrtvici a upadl do kómatu. Byl převezen do káhirské vojenské nemocnice, kde došlo k zástavě srdce. Podle sdělení nemocnice byl Mubárak po neúspěšné resuscitaci ve stavu klinické smrti.[3] Zprávu později popřeli Mubárakovi advokáti, podle nich však byl Mubárakův stav kritický.[4]

Husní Mubárak zemřel v Káhiře 25. února 2020.[5][6]

Politika

Byl zastáncem „politiky otevřených dveří“, ekonomické liberalizace a arabsko-izraelského usmíření. Egypt se stal díky Mubárakovi jedním z nejbližších spojenců USA na Blízkém východě, v období války v Perském zálivu se přidal na stranu USA, a tedy i Kuvajtu. Mubárak byl dále zprostředkovatelem jednání mezi Palestinci, Syřany, Libanonci a Izraelem. Také proto se stal terčem mnoha pokusů o atentát.

Vnímání Mubáraka a jeho vlády

  • Před svým projevem při příležitosti návštěvy Káhiry 4. června 2009 o něm v interview BBC americký prezident Barack Obama mluvil jako o „síle pro stabilitu a dobro“ a řekl, že „v mnoha ohledech byl oddaným stoupencem Spojených států“.[7]
  • Human Rights Watch (organizace sledující porušování lidských práv) Mubáraka vnímá jako diktátorského prezidenta vedoucí s vládou „zákopovou válku“, vytýká mu použití tamního tzv. zákona pro nouzové případy, který umožňuje správním orgánům zadržovat jednotlivce bez dalších omezení a soudit je speciálními bezpečnostními soudy, které nedosahují standardů pro mezinárodní nestranné soudy, a dále odsuzuje stav svobody slova v Egyptě pro politickou opozici a disent.[8]

Vyznamenání

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Husního Mubáraka.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hosni Mubarak na polské Wikipedii.

  1. Tereza Šupová, Klan Mubáraků: první dámě říkají Marie Antoinetta, syn chce do politiky, lidovky.cz, 2. února 2011
  2. Mubarak je nevinný, rozhodl soud - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
  3. MAŇOUROVÁ, Lucie. Bývalý egyptský prezident Husní Mubárak je klinicky mrtev. Český rozhlas [online]. 2012-06-19 [cit. 2012-06-19]. Dostupné online.
  4. MAŇOUROVÁ, Lucie. Zdravotní stav egyptského exprezidenta Mubáraka je kritický, žije na přístrojích. Český rozhlas [online]. 2012-06-19 [cit. 2012-06-19]. Dostupné online.
  5. Egypt's former president Hosni Mubarak dies at 91 [online]. [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Former Egyptian president Hosni Mubarak dies. BBC News. 25 February 2020. Dostupné online [cit. 25 February 2020]. (anglicky)
  7. Archivovaná kopie. www.bbc.co.uk [online]. [cit. 2009-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-06.
  8. AVENUE, Human Rights Watch | 350 Fifth; YORK, 34th Floor | New; T 1.212.290.4700, NY 10118-3299 USA |. Egypt/US: Obama Should Press Mubarak on Rights. Human Rights Watch [online]. 2009-06-02 [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.