Vítr
Vítr je vektor popisující pohyb zvolené částice vzduchu v určitém místě atmosféry v daném časovém okamžiku.[2] Nejčastěji se jím rozumí horizontální složka proudění vzduchu v atmosféře. Je vyvolaný rozdíly v tlaku vzduchu a rotací Země, dále se uplatňuje i síla tření. Při jeho popisu nás zajímá jeho směr, rychlost a ochlazovací účinek. Rychlost a směr větru se měří pomocí anemometru či profileru.
Směr větru
Směr větru se udává dle směru, odkud vítr vane – buď přesněji pomocí azimutu (0 až 360°), nebo v meteorologii pomocí světových stran (zpravidla s přesností na 22,5°, tj. s rozlišením na S, SSV, SV, VSV a V směr).
S výškou (ve vertikálním směru) i vzdáleností (v horizontálním směru) od místa pozorování dochází ke změně směru větru – stáčení větru. Ke stáčení větru dochází i v samotném místě pozorování.
Rychlost větru
Rychlost (síla) větru se klasifikuje buďto přesným určením jeho rychlosti (kilometry za hodinu, metry za sekundu, míle za hodinu), nebo ve stupních, které se určují odhadem podle Beaufortovy stupnice. Rychlost větru se v čase výrazně mění, proto se často udává průměrná rychlost větru (za určité období, např. 1 nebo 5 minut) a nárazová rychlost větru (maximální rychlost při jednorázovém nárazu).
Rychlost větru v obecných podmínkách
Spektrum rozložení hustoty rychlostí větru v dané lokalitě je poměrně dobře popsatelné Rayleighovým rozdělením jako speciálním případem rozdělení Weibullova. Jde o funkci
kde v je náhodně proměnná rychlost větru, je tvarový parametr rozložení a odpovídá střední hodnotě rychlosti větru
Je zřejmé, že maximum hustoty výskytu rychlostí bude vždy ležet vlevo od hustoty výskytu střední rychlosti větru. Pro reálné použití má smysl pracovat s pravděpodobností výskytu rozsahu rychlostí větru v intervalu (v1,v2), kterou lze určit jako
Profil větru
Vertikální profil větru je grafické nebo matematické vyjádření změny rychlosti nebo směru větru s výškou. V troposféře nejčastěji rychlost větru s výškou roste, což vedlo k odvození různých modelů – mocninový, logaritmický či logaritmicko-lineární.
Skutečný vertikální profil je ovlivňován mnoha faktory, které matematické modely deformují:
- dynamická deformace – tlakový gradient, odstředivá síla, uchylující síla zemské rotace, drsnost povrchu;
- termodynamická deformace – teplotní zvrstvení.
Změny ve směru a rychlosti větru, zvláště ty výrazné, jsou označovány jako střih větru.
Působení větru
Vítr je od pradávna ničícím živlem i pomocníkem člověka. Vichřice spolu s povodněmi jsou největším zdrojem škod v podmínkách střední Evropy, při poslední velké vichřici v listopadu 2004 došlo k poničení velké části lesů Vysokých Tater. Vítr je jedním z hlavních činitelů působících erozi a zvětrávání hornin.
Využití větrné energie
Nejčastěji se energie větru využívá pomocí větrné turbíny. Zejména v minulosti turbína konala přímo mechanickou práci - větrný mlýn mlel obilí, větrnými stroji se čerpala voda nebo poháněly katry. V současnosti se mechanická energie, získaná turbínou z energie větru, používá pro pohon alternátoru ve větrných elektrárnách.
Vítr se také používá k pohonu dopravních prostředků, nejčastěji lodí (plachetnice).
Vliv větru na rostliny
Mezi podstatné vlastnosti proudění vzduchu s ohledem na poškození rostlin patří jeho směr, rychlost a teplota. Silný vítr spolu s teplem, nebo slunečním zářením může vést k nadměrné transpiraci, vítr nebo jím nesený materiál může mechanicky poškozovat pletiva rostlin. Vlivem intenzity proudění dochází k přímým škodám např. opad plodů, lámání větví, vyvracení stromů, typické deformace růstu ve směru převládajícího proudění.[3]
Pozitivním efektem je výměna vzduchu, snížení a zvýšení teplot, vítr může zabránit chladovému a tepelnému poškození. Vítr je významný pro rozmnožování anemofilních a anemochorních druhů rostlin.[3]
Vítr na jiných planetách
Vítr nevzniká jen na planetě Zemi, ale je také na jiných planetách sluneční soustavy. Nejrychlejší vítr je na planetách Jupiter, Saturn a Neptun.[4]
Odkazy
Reference
- Symboly větru na mapách [online]. ČHMÚ [cit. 2020-10-21]. Dostupné online.
- SOBÍŠEK, Bořivoj, a kolektiv. Meteorologický slovník výkladový a terminologický. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí České republiky, 1993. 594 s. ISBN 80-85368-45-5. Heslo vítr, s. 360.
- HRUDOVÁ, Eva. 3 POŠKOZENÍ ROSTLIN V SOUVISLOSTI S METEOROLOGICKÝMI PRVKY A KLIMATEM [online]. mendelu.cz, MZLU Brno [cit. 2015-03-12]. Dostupné online.
- Česká televize - Vesmír - Nejdivočejší počasí ve vesmíru
- Scientific American (české vydání) - 8 zázraků sluneční soustavy. www.sciam.cz [online]. [cit. 2014-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-09.
Literatura
- BEDNÁŘ, Jan; ZIKMUNDA, Otakar. Fyzika mezní vrstvy atmosféry. 1. vyd. Praha: Academia, 1985. 248 s.
- PECHALA, František; BEDNÁŘ, Jan, a kol. Příručka dynamické meteorologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1991. 372 s. ISBN 80-200-0198-0.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vítr na Wikimedia Commons
- Galerie vítr na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo vítr ve Wikislovníku
- Téma Vítr ve Wikicitátech
- Vertikální profil rychlosti a směru větru na portálu ČHMÚ