Moravská národnost

První moderní sčítání lidu na území českých zemí proběhlo roku 1869. Národnost byla tehdy zjišťována pomocí mateřského jazyka (umgangssprache). Respondent byl nucen zapsat si jeden z devíti obcovacích jazyků, mezi nimiž byl i jazyk český-moravský-slovácký.[9] V Předlitavsku bylo k roku 1910 sečteno 6 435 983 občanů s tímto jazykem. Po roce 1918 se při sčítáních psala národnost československá a jazyk československý.

V pruském Slezsku se nacházelo Hlučínsko, kde žili tzv. pruští Moravci, jejichž řeč se oficiálně nazývala moravštinou[10] (fakticky se však považovali za Němce). Při sčítání k roku 1905 bylo v Hlučínsku zjištěno 87,3 % obyvatelstva s moravským mateřským jazykem. Roku 1908 byl vydán zákon, že moravštinu a polštinu je možno používat na okresních úřadech, v jejichž okrese se nachází více než 60 % moravského nebo polského obyvatelstva. Takový okres se ale v Horním Slezsku nenacházel.

Po přesunu Hlučínska z Pruska do První Československé republiky byla zjišťována moravská národnost v rámci československé národnosti.[10] Tato národnost však byla za první republiky obyvatelům regionu proti jejich vůli vnucována československými úřady, jelikož zdejší obyvatelstvo tehdy i přes oficiální název jazyka tíhlo k národnosti německé a se zemskou či národní identitou si své moravectví nespojovalo.[11] Na Hlučínsku se nesčítalo pomocí sčítacích archů (vyplňováno samotnými občany), nýbrž archy popisnými (vyplňováno sčítacím komisařem, který odpovědi do archu zapisoval na základě odpovědí dotázaného a zejména na základě vlastního uvážení - resp. na základě objektivní skutečnosti).[11]

V roce 1930 byla na území Hlučínska československými sčítacími komisaři přiřazena moravská národnost 92 % obyvatelům regionu.[12] Ta se však v koncových statistikách automaticky započítávala do národnosti československé.[11]

Největší podíl měla moravská národnost v Jihomoravském kraji, kde se k ní přihlásilo 254 648 lidí,[13] což je více než 21 %. Nejvíce lidí se přihlásilo k moravské národnosti v Brně, kde jich bylo zjištěno 72 367,[14] což však bylo pouze 18,75 %. Největší podíl měla moravská národnost v obcích Závist (43,66 %), Čeložnice (43,96 %), Branišovice (44,12 %), Podmolí (44,38 %), Telnice (44,47 %), Borovník (45,65 %), Pucov (47,24 %), Přeckov (49,35 %), Řikonín (57,14 %) a Hostějov (60,00 %).[15] Z měst v Čechách se k moravské národnosti nejvíce lidí přihlásilo v Praze - 3 754 příslušníků.[16]

(údaje v procentech podle okresů při sčítáních lidu)

Propagace přihlášení se k moravské národnosti Sčítání 2021.

Představitelé města Brna připomínají umístěním moravské orlice na sochu Odvahy na Moravském náměstí v Brně Moravu. Kulatý štít jezdecké sochy Jošta Moravského držený rytířem byl opatřen moravským znakem 26. března 2021, v předvečer Sčítání lidu, domů a bytů 2021. V souvislosti se Sčítáním 2021 chce Brno podpořit ty, kteří se cítí být Moravany.[26]

Při sčítání lidu 2021 je otázka zjišťování jakékoliv národnosti možná, ale zcela dobrovolná. Je otázkou jen osobní volby a identity a není vázána na žádný vnější (objektivní) parametr, jako tomu bylo dříve (státní příslušnost, narození, místo narození, obcovací jazyk, jakýkoliv jazyk, absolvované školy a pod.). Je tedy maximálně liberální. Již projevenou národnost (jakoukoliv) ale sčítací autorita (ČSÚ) uzná jako fakt a zanese do souhrnné statistiky.[27]