Vilém Blodek

Vilém Blodek, vlastním jménem Vilém František Plodek (3. října 1834, Praha – 1. května 1874, Praha[1])[2] byl český hudební skladatel z období českého hudebního romantismu, flétnista, klavírista, sbormistr a hudební pedagog.

Vilém Blodek
Základní informace
Rodné jménoVilém František Plodek
Narození3. října 1834
Praha
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. května 1874 (ve věku 39 let)
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Žánrysymfonie
Povoláníhudební skladatel, dirigent, hudební pedagog
Nástrojeflétna a klavír
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Pocházel z chudého prostředí, v devatenácti letech absolvoval na Pražské konzervatoři studium komponování u Jana Friedricha Kittla, hry na flétnu a klavír. Poté působil dva roky v Haliči jako soukromý učitel hudby. V roce 1855 se vrátil do Prahy, kde působil jako sbormistr, klavírista a soukromý učitel hudby. V roce 1860 se stal profesorem hry na flétnu na Pražské konzervatoři. Coby hudební skladatel působil prakticky již od svého dětství. Oženil se[3] roku 1865 se šlechtičnou Marií Alžbětou, svobodnou paní Daudlebskou ze Sternecku (*1841), která byla dcerou pražského advokáta Jakuba Daudlebského ze Sternecku a Marie rozené Kalinové z Jäthensteinu. Měli syna Viléma (*1866) a dvě dcery.[4] Poslední čtyři roky života Blodek strávil v ústavu pro choromyslné v pražských Kateřinkách, kde také předčasně ve 39 letech zemřel. Je pohřben na Olšanských hřbitovech (část 04, odd. 13, hrob č. 33).

Dílo, výběr

Operní

Děj Zítka se odvíjí od historicky doloženého únosu českého krále Václava IV. českými pány. V tomto hudebně-dramatickém díle Blodek opustil tradici číslované opery a jednotlivé výstupy na sebe bezprostředně navazují s cílem nepřerušit hudební proud. V této opeře mizí symetričnost jednotlivých částí, která byla zpravidla ABA nebo AB.

Písně
  • Die Kapelle (píseň, text Ludwig Uhland, 1851, hud. příloha časopisu Erinnerungen roč. 31)
  • Dreizehn Lieder für Alt mit Pianoforte
  • Dvě písně ve snadném slohu (vydal František Augustin Urbánek)
  • Písně milostné (1860)
    1. Hoře (Wehmut, Text: Josef Karl Benedikt von Eichendorff)
    2. Předsevzetí (Vorsatz, Text: Robert Eduard Prutz)
    3. Květy lotosu (Die Lotosblume, Text: Heinrich Heine)
    4. Jen Ty! (Nur Du, Text: Ludwig Uhland)
    5. Kdybych byl ptáčetem (Wann i a Vögerl wär, Text: J. Körnlein)
    6. Sladce spi! (Gute Nacht, Text: Robert Reinick)
    7. Návrat pocestného (Wanderers Heimkehr, Text: Anonym)
    8. Znám jednu perlu krásnou (Ich kenne eine Perle, Text: Eduard Maria Öttinger)
    9. Ty v dálce dlíš (Du bist fern, Text: Emanuel von Geibel)
    10. Ptáčku můj poslíčku (Vöglein mein Bote, Text: Johann Gabriel Seidl)
    11. Loučení (Abschied vom Walde, Text: Josef Karl Benedikt von Eichendorff)
    12. Krádež (Diebstahl, Text: Robert Reinick)
    13. Nocturno (Nachtgedanken, Text: Anonym))

Tištěné verze Liebeslieder/Písní milostných byly vydány z pozůstalosti v roce 1909 díky nakladateli Mojmíru Urbánkovi. K vydání došlo více než 30 let po skladatelově smrti. Cyklus vyšel ve dvou samostatných verzích v německé a české. Autorem českého překladu byl Karel Hašler. Celý cyklus oplývá lidovostí melodie propojenou s jednoduchým klavírním doprovodem.

Ostatní
  • 1847 Dechový sextet
  • 1862 Koncert D dur pro flétnu a orchestr
  • 1864 Hudba k živým obrazům
  • 1866 Symfonie d moll

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Apolináře na Novém Městě pražském
  2. Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 23. 12. 2021]
  3. Matriční záznam o sňatku Viléma Blodka s Marií Daudlebskou von Sterneck farnosti při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském
  4. AhMP, konskripce obyvatel
  5. http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Inscenace.aspx&sz=0&ic=776&abc=S&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa

Bibliografie (výběr)
  • BUDIŠ, R. Vilém Blodek. Praha : Státní hudební vydavatelství, 1964. 39 s.
  • BUCHNER, Alexander. Opera v Praze. Praha: PANTON, 1985, str. 23–4, 33–4, 44–5, 54, 56, 177, 199, 209, 219
  • BÖHMOVÁ-ZAHRADNÍČKOVÁ, Z. Slavní čeští klavíristé a klavírní pedagogové. 1. vyd. Praha : Supraphon, 1986. 172 s.
  • VÁLEK J. Vilém Blodek, Hudební rozhledy, 1954, roč. VII, č. 8, s. 341–342
  • HUTTER, Josef, CHALABALA, Zdeněk. České umění dramatické, Část II. – zpěvohra. Praha: Šolc a Šimáček, 1941, str. 159–165
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog. Praha: Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 566–567.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.