Mistrovství světa ve fotbale 1934

Mistrovství světa ve fotbale 1934 bylo druhým mistrovstvím světa v dějinách fotbalu. Pořadatelskou zemí byla 9. října 1932 na kongresu FIFA ve Stockholmu zvolena Itálie. Bylo to první mistrovství světa, na které se týmy (včetně domácího mužstva) musely kvalifikovat. Závěrečného turnaje se zúčastnilo 16 celků. Turnaj se konal od 27. května do 10. června 1934, kdy bylo odehráno finále mezi mužstvy Itálie a Československa. Po rozhodčím Ivanem Eklindem proitalsky vedeném finálovém utkání nakonec vyhráli Italové v prodloužení 2 : 1 a získali svůj první titul mistrů světa. Většina sportovních novin psala, že ze strany Itálie to nebyl fair play.[2] Na bronzové příčce se umístila reprezentace Německa poté, co porazila v boji o třetí místo Rakousko 3 : 2.[3] Celkem padlo na turnaji 70 branek, což je v průměru 4,1 branky na zápas. Nejlepším střelcem mistrovství se stal s pěti brankami československý reprezentant Oldřich Nejedlý, jemuž se jako jedinému na tomto šampionátu podařilo v utkání s Německem vsítit hattrick, který však byl oficiálně uznán FIFA až po 72 letech.[4]

Mistrovství světa ve fotbale 1934

Fotbalisté Itálie oslavují vítězství ve finále
Podrobnosti turnaje
Pořadatel Itálie
Datum konání 27. května - 10. června
Počet týmů 32 (kvalifikace)
16 (závěrečný turnaj) 
Počet stadionů 8 (v 8 městech)
Pořadí
Vítěz Itálie
(1. titul)
2. místo Československo
3. místo Německo
4. místo Rakousko
Statistika turnaje
Počet zápasů 17
Počet gólů 70 (4,12 na zápas)
Návštěvnost 363 000 (21 353 na zápas)
Nejlepší střelec (střelci) Oldřich Nejedlý (5 branek)
Nejlepší hráč Giuseppe Meazza[1]
___________________________________________
← 1930 1938 →

Mezi hvězdy tohoto mistrovství světa se řadí: Giampiero Combi, Giuseppe Meazza (oba Itálie), František Plánička, Oldřich Nejedlý (oba Československo), Matthias Sindelar, Josef Bican (oba Rakousko).

Mistrovství světa 1934 doprovázela řada okolností, které vedly mnohé pozorovatele k názoru, že byl celkový výsledek do značné míry ovlivněn ve prospěch domácího týmu fašistické Itálie. Josef Bican tvrdil až do své smrti v roce 2001, že rozhodčí klíčových zápasů mužstev Rakouska (zvaného Wunderteam) a Československa proti Itálii, švédský občan Ivan Eklind, byl italským diktátorem Benitem Mussolinim podplacen.[5]

Oficiální míč tohoto MS se jmenoval Federale 102.[6]

Stupně vítězů
Zlato Stříbro Bronz 4. místo
Itálie Československo Německo Rakousko

Kandidáti na pořadatelství
Příprava k zápasu Nizozemsko vs. Švýcarsko

Po dlouhém rozhodovacím procesu, během kterého se výkonný výbor FIFA sešel celkem osmkrát,[7] byla 9. října 1932 na zasedání ve Stockholmu jako pořadatelská země vybrána Itálie.[8] Volba výkonného výboru FIFA nebyla provedena tajným hlasováním. Pořadatelství Itálie bylo upřednostněno před tím ve Švédsku, protože italská vláda na mistrovství vyčlenila 3,5 milionu lir.[9]

Kvalifikace
Podrobnější informace naleznete v článku Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1934.
Mapa kvalifikovaných zemí na 2. mistrovství světa ve fotbale
V 95. minutě finálového zápasu mistrovství světa 1934 Itálie - Československo vstřelil Angelo Schiavio vítěznou branku Italů, československý brankář František Plánička neměl proti této střele šanci

Kvalifikace se účastnilo 32 fotbalových reprezentací, které bojovaly o 16 míst na závěrečném turnaji.[10] Turnaje se neúčastnily některé kvalitní celky. Uruguay, mistr světa z předešlého šampionátu, se odmítla účastnit na protest proti zamítnutí účasti některých evropských zemí kvůli obtížnému cestování na předešlé mistrovství v Uruguayi. MS ve fotbale 1934 je tak jediným mistrovstvím, kterého se vítěz předešlého MS nezúčastnil.[11][12] Šampionátu se také neúčastnily reprezentace zemí Spojeného království, které v té době dobrovolně nebyly členy FIFA. FIFA přesto Anglii a Skotsku nabídla účast na závěrečném turnaji, aniž by musely projít kvalifikací.[13] Tento návrh byl však Brity ostře zamítnut. Člen výkonného výboru britské fotbalové asociace Charles Sutcliffe nazval celé mistrovství "vtipem" a prohlásil, že "národní asociace Anglie, Skotska, Walesu a Irska mají co dělat na svém mezinárodním mistrovství, které mu připadá mnohem lepší než to v Římě".[14]

Přestože byla Itálie hostitelskou zemí, tak se musela probojovat kvalifikací.[10] Skupiny v kvalifikaci byly uspořádány podle zeměpisné polohy zemí. Argentina a Brazílie postoupily automaticky, protože Chile a Peru odstoupily.[15]

12 ze 16 skupin bylo v Evropě, tři v Americe a jedna byla přidělena Africe a Asii. Jen deset ze 32 týmů nebylo z Evropy, z nichž se čtyři kvalifikovaly (Brazílie, Argentina, Spojené státy americké a Egypt, který byl první africkou zemí, která se kvalifikovala na MS ve fotbale). Poslední kvalifikační utkání o poslední místo na MS se hrálo v Římě jen tři dny před zahájením šampionátu mezi Spojenými státy a Mexikem.

Deset z kvalifikovaných týmů se MS účastnilo poprvé.[16] Devět z nich bylo z Evropy (Itálie, Německo, Španělsko, Nizozemsko, Maďarsko, Československo, Švédsko, Rakousko a Švýcarsko).[16] Desátým byl Egypt, který po tomto MS kvalifikoval až na MS ve fotbale 1990 v Itálii.

Kvalifikované týmy
Vlajka Stát Archivováno 5. 9. 2015 na Wayback Machine Soupisky
Belgie (Evropa) Archivováno 6. 7. 2020 na Wayback Machine
Rakousko (Evropa) Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine
Švédsko (Evropa) Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine
Itálie (Evropa) Archivováno 2. 11. 2015 na Wayback Machine
Švýcarsko (Evropa) Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine
Československo (Evropa) Archivováno 3. 10. 2015 na Wayback Machine
Nizozemsko (Evropa) Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine
Francie (Evropa) Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine
Španělsko (Evropa) Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine
Německo (Evropa) Archivováno 3. 10. 2015 na Wayback Machine
Maďarsko (Evropa) Archivováno 2. 6. 2016 na Wayback Machine
Rumunsko (Evropa) Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine
USA (Severní Amerika) Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine
Brazílie (Jižní Amerika) Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine
Argentina (Jižní Amerika) Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine
Egypt (Afrika) Archivováno 2. 6. 2016 na Wayback Machine

Stadiony
Bologna Florencie Janov
Stadio Littoriale Stadio Giovanni Berta Stadio Luigi Ferraris
Kapacita: 50 100 Kapacita: 47 290 Kapacita: 36 703
Milán
Stadio San Siro
Kapacita: 55 000
Turín
Stadio Benito Mussolini
Kapacita: 28 140
Neapol Řím Terst
Stadio Giorgio Ascarelli Stadio Nazionale PNF Stadio Littorio
Kapacita: 40 000 Kapacita: 47 300 Kapacita: 8 000

Výsledky

První kolo
27. května 1934
16:30
Itálie 7 : 1 USA Stadio Nazionale PNF, Řím
diváci: 13 000
rozhodčí: René Mercet
Schiavio  18', 29', 64'
Orsi  20', 69'
Ferrari  63'
Meazza  90'		 Report Donelli  57'
27. května 1934
16:30
Španělsko 3 : 1 Brazílie Stadio Luigi Ferraris, Janov
diváci: 25 000
rozhodčí: Alfred Birlem
Iraragorri  18' (pen.)
Lángara  29'		 Report Leônidas  55'
27. května 1934
16:30
Maďarsko 4 : 2 Egypt Stadio Giorgio Ascarelli, Neapol
diváci: 12 000
rozhodčí: Rinaldo Barlassina
Teleki  11'
Toldi  27', 61'
Vincze  53'		 Report Fawzi  31', 39'
27. května 1934
16:30
Švýcarsko 3 : 2 Nizozemsko Stadio San Siro, Milán
diváci: 40 000
rozhodčí: Ivan Eklind
Kielholz  7', 43'
Abegglen  69'		 Report Smit  19'
Vente  84'
27. května 1934
16:30
Československo 2 : 1 Rumunsko Stadio Littorio, Terst
diváci: 8 000
rozhodčí: Jean Langenus
Puč  50'
Nejedlý  67'		 Report Dobay  11'
27. května 1934
16:30
Švédsko 3 : 2 Argentina Stadio Littoriale, Bologna
diváci: 15 000
rozhodčí: Eugen Braun
Jonasson  9', 67'
Kroon  79'		 Report Belis  4'
Galateo  48'
27. května 1934
16:30
Rakousko 3 : 2 (PP) Francie Stadio Benito Mussolini, Turín
diváci: 20 000
rozhodčí: Johannes van Moorsel
Sindelar  44'
Schall  93'
Bican  109'		 Report Nicolas  18'
Verriest  116' (pen.)
27. května 1934
16:30
Německo 5 : 2 Belgie Stadio Giovanni Berta, Florencie
diváci: 8 000
rozhodčí: Francesco Mattea
Kobierski  25'
Siffling  49'
Conen  66', 70', 87'		 Report Voorhoof  29', 43'

Čtvrtfinále
31. května 1934
16:30
Rakousko 2 : 1 Maďarsko Stadio Littoriale, Bologna
diváci: 25 000
rozhodčí: Francesco Mattea
Horvath  8'
Zischek  51'		 Report Sárosi  60' (pen.)
31. května 1934
16:30
Itálie 1 : 1 (PP) Španělsko Stadio Giovanni Berta, Florencie
diváci: 35 000
rozhodčí: Louis Baert
Ferrari  44' Report Regueiro  30'
31. května 1934
16:30
Německo 2 : 1 Švédsko Stadio San Siro, Milán
diváci: 15 000
rozhodčí: Rinaldo Barlassina
Hohmann  60', 63' Report Dunker  82'
31. května 1934
16:30
Československo 3 : 2 Švýcarsko Stadio Benito Mussolini, Turín
diváci: 12 000
rozhodčí: Alois Beranek
Svoboda  24'
Sobotka  49'
Nejedlý  82'		 Report Kielholz  18'
Jaeggi  78'

Opakovaný zápas:

1. června 1934
16:30
Itálie 1 : 0 Španělsko Stadio Giovanni Berta, Florencie
diváci: 45 000
rozhodčí: René Mercet
Meazza  11' Report

Semifinále
3. června 1934
16:30
Itálie 1 : 0 Rakousko Stadio San Siro, Milán
diváci: 60 000
rozhodčí: Ivan Eklind
Guaita  19' Report
3. června 1934
16:30
Československo 3 : 1 Německo Stadio Nazionale PNF, Řím
diváci: 10 000
rozhodčí: Rinaldo Barlassina
Nejedlý  19', 71', 80' Report Noack  62'

Zápas o bronz
7. června 1934
18:00
Německo 3 : 2 Rakousko Stadio Giovanni Berta, Florencie
diváci: 45 000
rozhodčí: René Mercet
Lehner  1', 42'
Conen  27'		 Report Horvath  28'
Sesta  54'

Finále
10. června 1934
17:30
Itálie 2 : 1 (PP) Československo Stadio Nazionale PNF, Řím
diváci: 45 000
rozhodčí: Ivan Eklind
Orsi  81'
Schiavio  95'		 Report Puč  71'

Vítěz
Mistrovství světa ve fotbale 1934

Itálie

Střelci

S pěti góly byl nejlepším střelcem turnaje Oldřich Nejedlý. Bylo vstřeleno celkem 70 gólů 45 hráči, žádný z gólů nebyl vlastní.

5 gólů
4 góly
3 góly
2 góly
1 gól

Reference
  1. World Cup Best Players (Golden Ball) [online]. Topend Sports [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. (anglicky)
  2. HÁJEK, Adam. Když píská Mussolini aneb fotbal jako hra diktátorů a důvod pro válku [online]. iDNES.cz, 2010-06-16 [cit. 2018-09-03]. Dostupné online.
  3. Mistrovství světa ve fotbale 1934, Itálie [online]. Fotbalová historie [cit. 2018-09-03]. Dostupné online.
  4. SAIVER, Filip. Nejedlému uznali hattrick po 72 letech [online]. iDNES.cz, 2006-11-11 [cit. 2018-09-03]. Dostupné online.
  5. MEHROTRA, Aakriti. Fascism and Football: How Italy won the 1934 and 1938 World Cup [online]. Outside of the Boot [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. (anglicky)
  6. FIFA World Cup 1934 Italy. Federale 102 [online]. WorldCupBalls.info [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. (anglicky)
  7. FREDDI, Cris. Complete Book of the World Cup 2006. Londýn: HarperCollins, 2006. Dostupné online. ISBN 0-00-722916-X. S. 15. (anglicky)
  8. HUNT, Chris. World Cup Stories: The History of the FIFA World Cup. Ware: Interact, 2006. ISBN 978-0-9549819-2-1. S. 23. (anglicky)
  9. GOLDBLATT, David. The Ball is Round: A Global History of Football. Londýn: Penguin, 2007. ISBN 978-0-14-101582-8. S. 225. (anglicky)
  10. Hunt 2006, str. 23.
  11. Freddi 2006, str. 15.
  12. GLANVILLE, Brian. The Story of the World Cup. Londýn: Faber and Faber, 2005. ISBN 978-0-571-22944-4. S. 25. (anglicky)
  13. BECK, Peter J. British Society of Sports History [online]. FIFA, 1999 [cit. 2018-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-02. (anglicky)
  14. TAYLOR, Matthew. The Leaguers: The Making of Professional Football in England 1900-1939. Liverpool: Liverpool University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 9781781387030. S. 217. (anglicky)
  15. CROUCH, Terry. The World Cup: The Complete History. Londýn: Aurum, 2002. Dostupné online. ISBN 978-1-85410-843-2. S. 14. (anglicky)
  16. FIFA World Cup: Milestones, facts & figures. Statistical Kit 7 [online]. FIFA, 2013-03-26 [cit. 2018-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)

Literatura
  • BAKER, William Joseph. Sports in the Western World. Urbana, IL: University of Illinois Press, 1988. Dostupné online. ISBN 978-0-252-06042-7. (anglicky)
  • CROUCH, Terry. The World Cup: The Complete History. Londýn: Aurum, 2002. Dostupné online. ISBN 978-1-85410-843-2. (anglicky)
  • FREDDI, Cris. Complete Book of the World Cup 2006. Londýn: HarperCollins, 2006. Dostupné online. ISBN 0-00-722916-X. (anglicky)
  • GLANVILLE, Brian. The Story of the World Cup. Londýn: Faber and Faber, 2005. ISBN 978-0-571-22944-4. (anglicky)
  • GOLDBLATT, David. The Ball is Round: A Global History of Football. Londýn: Penguin, 2007. ISBN 978-0-14-101582-8. (anglicky)
  • HUNT, Chris. World Cup Stories: The History of the FIFA World Cup. Ware: Interact, 2006. ISBN 978-0-9549819-2-1. (anglicky)
  • MURRAY, Bill. The World's Game: A History of Soccer. Urbana, IL: University of Illinois Press, 1998. Dostupné online. ISBN 978-0-252-06718-1. (anglicky)
  • WANGERIN, Dave. Soccer in a Football World. Londýn: WSC Books, 2006. ISBN 978-0-9540134-7-9. (anglicky)
  • WILSON, Jonathan. Inverting the Pyramid: The History of Football Tactics. Londýn: Orion, 2009. ISBN 978-1-4091-0204-5. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.