Miroslav Toman (1935)

Absolvoval Vyšší rolnickou školu v Klatovech a při zaměstnání pak vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze a získal externí aspiranturu v Brně. Postgraduální studium absolvoval na Vysoké škole politické ÚV KSČ v Praze. V letech 1954–1960 pracoval jako zemědělský technik, pak po dobu tří let působil na postu zástupce vedoucího odboru ONV. Až do roku 1970 zastával funkci vedoucího oddělení racionalizace a technického rozvoje ve Výrobní zemědělské správě Louny. V letech 1970–1974 byl ředitelem Okresní zemědělské správy v Kroměříži. Byl členem Okresního výboru KSČ a předsednictva OV KSČ v Kroměříži. Pak přešel na celostátní politické posty.[2]

V letech 1975–1980 zastával post ředitele odboru na ministerstvu zemědělství ČSSR, v letech 1980–1981 byl náměstkem předsedy Státní plánovací komise, v letech 1981–1983 ministrem zemědělství a výživy České socialistické republiky ve čtvrté vládě Josefa Korčáka, pak od roku 1983 přešel na federální vládní úroveň a byl ministrem zemědělství a výživy ČSSR v čtvrté vládě Lubomíra Štrougala a páté vládě Lubomíra Štrougala a šesté vládě Lubomíra Štrougala, přičemž v páté vládě Lubomíra Štrougala (v letech 1986–1988) byl i místopředsedou vlády ČSSR. Následně se v letech 1988–1990 stal místopředsedou české vlády (vláda Františka Pitry), přičemž v této funkci zasedal z titulu své pozice předsedy České komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj.[3][4]

XVII. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V roce 1985 mu byl udělen Řád práce.[3]

Ve volbách roku 1981 byl zvolen do České národní rady.[5] Ve volbách roku 1986 byl zvolen do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 55 - Kroměříž-Gottwaldov, Jihomoravský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990. Netýkal se ho proces kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[6][7]

Jeho synem je Miroslav Toman mladší (* 1960), ministr zemědělství. Další syn Zdeněk Toman je podnikatelem (firma Agrotrade). V potravinářství podniká i jejich otec.[8][9][10]

Dne 28. října 2015 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.

Nejvíce kontroverzí vytváří dění kolem firmy Agrotrade (a zejména v ní začleněné akciové společnosti Xaverov trade). Tu Miroslav Toman ovládl během privatizace z roku 1991. Firma se později soudila se státem o nárok na pozemky. Řadu soudních sporů vyhrála, ale došlo také k zisku pozemků, u kterých soud nárok společnosti zamítl. V roce 2005 se Pozemkový fond ČR chystal vydávat v rámci restitucí pozemky, na které si historicky činila nárok akciová společnost Xaverov. Zástupci firmy se snažili vydávání parcel zabránit a tvrdili, že nemovitosti patřily v době privatizace Xaverovu, jsou tedy jejich, nikoli státu. Jenže parcely byly už od roku 1991 zapsány v katastru nemovitostí na Pozemkový fond. Ministerstvo zemědělství proto 16. května 2005 vydalo Prohlášení o majetku obchodní společnosti Xaverov, které obsahovalo i soupis pozemků. V té době byl náměstkem ministra zemědělství Miroslav Toman, bratr a syn majitelů Agrotradu. S prohlášením ale nesouhlasil katastrální úřad a tak se spor táhl ještě několik let, než v roce 2011 stát převedl sporné pozemky na Xaverov. U dalších pozemků stát nakonec stáhl žaloby, a to v době, kdy byl Toman mladší poprvé ministrem. Řada klíčových pozemků kolem Prahy byla v době přepisu již zastavena dopravními komunikacemi nebo se na nich plánovala trasa Pražského okruhu. Stát či hlavní město tak od Tomanových musely pozemky následně vykoupit zpět na mnohanásobek ceny.[11][12] V dubnu 2019 Reportéři ČT odvysílali související reportáž o tom, jak společnost Xaverov získala v privatizaci pozemky, které později prodala zpět státu nebo Praze za 250 milionů korun. Nabyla je právě na základě zmíněného sporného dokumentu, který vydalo Ministerstvo zemědělství v roce 2005, v době, kdy byl Toman mladší na resortu náměstkem.[13]

V roce 2018 byl jeho syn Miroslav, v té době ministr zemědělství, podezírán právníky Evropské komise ze střetu zájmů. Důvodem byly rodinné firmy Agrotrade a Xaverov trade, které v té době čerpaly evropské peníze pro zemědělce. Miroslav Toman mladší rovněž v té době otevřeně hájil dotace pro velké zemědělské podniky, jako např. Agrofert.[14] Evropská komise nakonec uzavřela prošetřování Tomana mladšího bez udělení sankce.[15]

V únoru 2022 se objevila zpráva, že státní Ředitelství silnic a dálnic vykoupilo od firmy Xaverov trade pozemek za 250 milionů korun původně oceněný na zhruba 31 milionů. Pozemek má být využit pro stavbu úseku Pražského okruhu u Prahy-Běchovic. Osminásobek ceny umožňuje státu zaplatit liniový zákon v případě staveb dopravní a další infrastruktury.[16][17] Brzy poté stát Tomanovým zaplatil dalších 60 milionů korun za jiný pozemek v hodnotě 7,5 milionu korun.[18] Dalších 110 milionů korun dostane za pozemky svých firem Xaverov trade a Agrotrade od hlavního města Prahy, která vykoupí okolní pozemky pro Pražský okruh.[19]