Miroslav Filipović
Miroslav Filipović (5. června 1915, Bosna a Hercegovina – 1946) byl františkánský řeholník, ustašovský vojenský kaplan (v roce 1942 byl suspendován a vyloučen z řádu) a válečný zločinec. Pod jménem Miroslav Majstorović nechvalně proslul jako velitel koncentračního tábora Jasenovac. Během čtyř měsíců jeho „vlády" bylo zabito cca 30 000 vězňů, většinou Srbů, ale také Romů a Židů.
| Miroslav Filipović | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. června 1915 Jajce |
| Úmrtí | 29. června 1946 (ve věku 31 let) Záhřeb |
| Příčina úmrtí | oběšení |
| Povolání | katolický kněz, voják a válečný zločinec |
| Politická strana | Ustašovci |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Duchovní kariéra
Miroslav Filipović se narodil roku 1915 v Bosně a Hercegovině. V roce 1938 vstoupil do františkánského kláštera v Petrićevci poblíž Banja Luky a přijal řeholní jméno Tomislav. V lednu 1942 složil v Sarajevu zkoušky z teologie a měl se stát kaplanem v severní Hercegovině, ale místo toho vstoupil do služeb chorvatské fašistické organizace Ustaša.
4. dubna 1942 mu bylo zakázáno vykonávat kněžské úkony. O půl roku později, 22. října, byl vyloučen z řádu.
Zločiny
7. února 1942 se v čele ustašovského oddílu podílel na vraždách 52 srbských pracovníků ve vesnici Rakovica. Tito lidé byli ubiti krumpáči. Poté ve vesnici Drakulić s bratrstvem kláštera Petrićevac zavraždili cca 1 500 Srbů. Způsob vraždění byl velmi zvrácený a krutý. Srbům řezali hlavy, končetiny a vyžívali se ve svém konání.[zdroj?] V těchto zvěrstvech vynikali ještě tři františkáni: Brekalo, Matković a Brkljanić. Masakr přežila pouze jedna žena, Lenka, která později zešílela.
Velitel Jasenovce
Na podzim roku 1942 se Miroslav Majstorović stal velitelem koncentračního tábora Jasenovac. Proslul jako jeden z nejhorších velitelů tohoto tábora. Několik dní před Vánoci roku 1942 kvůli útěku čtyř vězňů osobně postřílel 56 Židů. Často se vyžíval v mučení vězňů. Měl gumovou tyč, kterou přikládal na rány vězňů a říkal, že se chce napít srbské, romské, židovské či komunistické krve.[zdroj?] „Bavil" se i jinak. Jednou si zavolal k sobě tři Romy. Prvnímu přikázal, ať zastřelí toho druhého. Třetí měl zastřelit toho prvního. A posledního zabil osobně.[zdroj?]
Rozsudek smrti
Po skončení druhé světové války byl odsouzen za válečné zločiny k trestu smrti a roku 1946 oběšen.
Odkazy
Literatura
- Dějiny jihoslovanských zemí (Miroslav Šesták, Miroslav Tejchman), Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1998.
- Chorvatský historik Viktor Novak popsal Filipovićovy zločiny v knize Magnum Crimen (Záhřeb 1948) na základě rozhovorů s ním, jeho spolubojovníky a lidmi, kteří přežili tyto hrůzy.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miroslav Filipović na Wikimedia Commons
- Stručný životopis (anglicky)
- Krátký životopis s fotografií (anglicky)
- Ustašovská genocida (anglicky)
- Anglické stránky o koncentračním táboře Jasenovac Archivováno 2. 8. 2003 na Wayback Machine
