Milán Václavík

Vojenskou základní službu nastoupil v roce 1949. Od roku 1951 působil jako důstojník ČSLA. Absolvoval Vojenskou akademii Frunzeho v Moskvě. V letech 1969–1971 působil jako velitel 2. motostřelecké divize, v období let 1971–1972 coby náčelník štábu 1. armády, v letech 1972–1973 byl zástupcem velitele a v letech 1973–1983 náčelníkem štábu Západního vojenského okruhu. V letech 1983–1985 zastával post 1. zástupce ministra národní obrany, pak se sám v letech 1985–1989 stal ministrem národní obrany ČSSR v šesté vládě Lubomíra Štrougala a vládě Ladislava Adamce. V roce 1986 získal hodnost armádní generál. Roku 1974 mu byl udělen Řád rudé hvězdy, roku 1978 Řád práce.[2][3]

XVII. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[2]

Ve volbách roku 1981 byl zvolen do České národní rady.[4] Pak ale přešel během funkčního období do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod č. 159 - Trenčín, Západoslovenský kraj). Křeslo nabyl až dodatečně v březnu 1985 po doplňovacích volbách poté, co zemřel poslanec Martin Dzúr. Mandát obhájil ve volbách roku 1986 (obvod Trenčín). Ve Federálním shromáždění setrval do ledna 1990, kdy rezignoval v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[5][6][7]

• Medaile Za službu vlasti, 1955
• Medaile Za zásluhy o obranu vlasti, 1962
• Medaile Za upevňování přátelství ve zbrani[9],II. stupeň, 1972
• Pamětní medaile k 25. výročí Vítězného února, 1973
• Řád rudé hvězdy, 1974
• Pamětní medaile k 30. výročí národně osvobozeneckého boje našeho lidu a osvobození Československa Sovětskou armádou, 1975
• Řád práce, 1978
• Jubilejní medaile 60 let ozbrojených sil SSSR[10], 1978 (SSSR)
• Medaile Za upevňování bojového přátelství[11], 1982 (SSSR)
• Medaile bratrství ve zbrani[12], zlatá (NDR)
• Pamětní medaile 40. výročí osvobození ČSSR, 1985