Milan Žofka

Milan Žofka byl sice mostecký rodák, ale jeho umění je spojeno s Teplicemi, kde žil a pracoval. V letech 1961–1965 studoval na Střední průmyslové škole keramické v Karlových Varech.[1] Jeho maturitní práce se nedochovala kompletní, chybí podšálky.[2] Po vojně nastoupil do Duchcovské keramičky. Naučil se zde vyrábět složitější formy a technice vypalování. Chtěl se věnovat volné tvorbě a tyto dovednosti a znalosti později využil při realizaci vlastních projektů. Začal pracovat u sochaře a keramika Miroslava Rabocha a ten mu přenechal část dílny.[3] Později koupil ateliér s plynovou pecí v Teplicích. V roce 1985 koupil dům č. p. 10 v Levíně, tzv. „hrnčírnu“ s pecí a v tomto detašovaném ateliéru pracoval 31 let.[4]

Od počátku 70. let 20. století realizoval na severu Čech a v Praze umělecká díla spojená s architekturou, a i bez vzdělání z akademie se zařadil k autorům jako je Miroslav Houra, Ivo Rozsypal nebo Ivan Záleský. Byl členem Svazu českých výtvarných umělců a Sdružení výtvarných umělců keramiků.[1]

Je autorem více než šedesáti děl, která byla umístěna do veřejného prostoru – patřily k nim zejména fontány, reliéfy, zahradní keramika a plastiky. Téměř dvacet jeho děl bylo určeno pro Teplice, některá se již nedochovala. Žofkova autorská tvorba zdobí také mnohé soukromé interiéry a zahrady.[5]

Některé z jeho prací umístěných v Teplicích:

• Kašna na kruhovém objezdu mezi obchodními centry Fontána a Galerie,
• pamětní deska Edvarda Beneše umístěná na Střední průmyslové škole (Benešovo náměstí),[6]
• reliéf hokejistů na bývalém zimním stadionu (demolice v roce 2016).

V Ústí nad Labem vytvořil reliéfy a výzdobu interiéru hotelu Vladimir nebo fontánu v Chlumci.[3]

U příležitosti 75. výročí narození Milana Žofky připravilo Regionální muzeum v Teplicích výstavu jeho tvorby (skici, kresby, fotografickou dokumentaci, keramiku, modely a plastiky z muzejních sbírek); součástí byly i části rozměrného reliéfu (6 x 3 m) z bývalé budovy Geoindustrie v Proboštově, které pracovníci muzea zachránili v roce 2019 před demolicí.[5]