Meriam Ishagová

Meriam se narodila muslimskému otci, který však v jejím útlém dětství rodinu opustil. Vychovala ji tak její matka, která je ortodoxní křesťanka pocházející z Etiopie.[2] Meriam byla zadržena a obviněna z cizoložství v srpnu 2013 poté, co jeden člen rodiny údajně prohlásil, že se jej dopouští manželstvím s křesťanem. V únoru 2014 soud obvinění rozšířil o odpadlictví od víry.[3]

Meriam 27. května 2014 porodila holčičku, při porodu měla podle tvrzení svého manžela nohy spoutané řetězy.[4] Výkon trestu měl být nejméně o dva roky odložen.[5] Po tu dobu měla zůstat i s dítětem ve vězení,[6] kde u sebe měla i svého prvního syna v batolecím věku. Manželovi Meriam, na invalidní vozík upoutanému Danielu Wani, byla kvůli jeho křesťanskému vyznání odepřena možnost se o své děti starat.[7]

Obhájci Meriam se proti rozsudku odvolali. Odporoval podle nich súdánské ústavě z roku 2005, která zaručuje svobodu vyznání, i mezinárodním úmluvám.[5] Dne 31. května 2014 zástupce súdánského ministerstva zahraničí oznámil, že Meriam bude vbrzku propuštěna na svobodu.[8] Její právní zástupce to však v rozhovoru pro britský Channel 4 označil za absurdní.[9] Následujícího dne, 1. června 2014, súdánský ministr zahraničí zprávu o plánovaném propuštění popřel.[7]

Dne 23. června 2014 byla Meriam obvinění zproštěna a propuštěna, ale už následujícího dne opět zatčena s celou rodinou, když se chystala odcestovat do USA. Podle jejího právníka byla obviněna z falšování úředních dokumentů. Na letišti měla použít jihosúdánský pas, který jí byl oficiálně vystaven jihosúdánskými úřady na základě státního občanství jejího manžela.[10] Po neúspěšném pokusu o opuštění země zůstala na americké ambasádě v Chartúmu. Po intenzivním diplomatickém vyjednávání vedeném zástupcem italské vlády nakonec 24. července 2014 odcestovala italským vládním speciálem ze Súdánu do Itálie, kde se sešla s premiérem země Matteem Renzim a papežem Františkem.[11][12]

1. srpna pak definitivně odcestovala do USA,[13], kde celá rodina plánuje žít ve státě New Hampshire.[14]

Rozsudek vzbudil protesty některých zemí, OSN i organizace Amnesty International, která Meriam označila za vězně svědomí.[15][16][3] Online petici za zmírnění trestu podepsalo přes 660 tisíc lidí.[4]

Na stranu Meriam se postavila řada osobností veřejného života, např. britský premiér David Cameron, v ČR mj. Tomáš Halík. „Pokud by tento barbarský trest, odporující všem zásadám spravedlnosti a milosrdenství, byl vykonán, nejen Súdán tím pozbude práva nazývat se civilizovanou zemí, nýbrž opět tím celosvětově vážně utrpí pověst islámu a jeho vyznavačů,“ uvedl Halík.[17]