Druhé nádvoří Pražského hradu

Původně probíhala středem dnešního nádvoří od západu k východu vyvýšenina, jejíž poslední zbytek se nachází pod Starým proboštstvím na III. nádvoří. Snad v 1. polovině 9. století byl prostor nádvoří oddělen od sídliště na východě příkopem 4m širokým a až 2 m hlubokým. Nedlouho poté, snad v polovině 9. století, přestal příkop sloužit a osídlení se rozšířilo až k rokli, která tehdy na západní straně vymezovala okraj hradního areálu, který svým rozsahem odpovídal dnešnímu. Pravděpodobně mezi lety 882-884 byl v severozápadním koutě dnešního nádvoří (v průjezdu na IV. nádvoří) zbudování první pražský kostel Panny Marie.

Za Spytihněva I. (895-915) bylo vybudováno valové opevnění a hradiště rozděleno na západní předhradí a východní akropoli valem a obnoveným příkopem na východní straně dnešního II. nádvoří. Předhradím vedla cesta kolem kostela Panny Marie ke vstupu do akropole v místě jihovýchodního koutu nádvoří. Kostelík byl sice ještě v 11. století nově přebudován, ale skutečné (nejen) sakrální centrum se již v 10. století přesunulo na akropoli, kde zbudována rotunda sv. Víta a bazilika a benediktýnský klášter sv. Jiří.

Po výstavbě románského hradu, zahájené Soběslavem I. r. 1135, zůstává západní předhradí mimo obvod kamenných hradeb. Jejich západní úsek probíhá na východní straně nádvoří na místě staršího valového opevnění (část jejich zachovalého zdiva je odhalená v průchodu na III. nádvoří). Na jihu chránila vstup do hradu Bílá věž (dnes zastavěná ve středním křídle na straně do III. nádvoří) a později přistavěna uprostřed úseku před linii hradeb Biskupská věž (zcela zanikla). Přemysl Otakar II. nechal v místech II. nádvoří vybudovat dva příkopy: před románskou hradbou 20 m široký a 10 m hluboký, západně druhý 9 m široký a 6 m hluboký. Celé předhradí se tak spolu s roklí u Hradčanského náměstí přeměnilo na mohutný fortifikační systém.

Nový rozvoj zažívá prostor nádvoří teprve v době renesanční. Již za Ferdinanda I. vznikl severní hradní vstup, který přes Prašný most zajišťoval spojení s nově budovanou Královskou zahradou a letohrádkem. Zásadní proměna v nádvoří byla provedena za Rudolfa II. Za něho dokončen palác na jižní straně nádvoří, který navazoval na další palácové budovy, vznikající postupně již i za jeho předchůdců podél jižní hradby, západně od středověkého královského paláce. Na severní straně nádvoří nechal Rudolf II. vybudovat unikátní reprezentativní koňské stáje, v levé části dvoupatrové, o kapacitě snad 226 koní. Konírny byly po obou stranách nově postavené brány. V patře nad nimi vznikly dva výstavní sály, větší západní pinakotéka pro obrazy a menší glyptotéka pro sochy. Jižní obytné a severní čistě representativní křídlo bylo propojeno chodbou podél západní strany románské hradby, oddělující II. a III. nádvoří. Tato chodba také sloužila jako výstavní prostor pro rozsáhlé Rudolfovy sbírky a uprostřed procházela románskou Biskupskou věží, přestavěnou, doplněnou vyhlídkovou terasou a nově zvanou Matematická. Západní stranu nádvoří doplnila další reprezentativní brána, Matyášova. Vedle ní bylo schodiště do jižního paláce. Severně od brány byl dům nejvyššího komořího, ale nádvoří zde jinak nebylo (směrem na IV. nádvoří) palácově uzavřeno.

Pohled k severu. Portály: vlevo na IV. nádvoří, uprostřed vstup do Obrazárny, severní brána a Císařská konírna a vpravo na III. nádvoří.

Dnešní podobu získalo nádvoří Tereziánskou přestavbou provedenou architektem Nicolo Pacassim po polovině 18. století. Nově byla postavena celá západní strana a i ostatní budovy dostaly sjednocující fasádu. Ještě před zahájením přestavby vznikla na místě renesanční kuchyně s pekárnou v JV části nádvoří kaple sv. Kříže, neboť kaple stejného zasvěcení v JZ koutě III. nádvoří byla rušena. Kaple byla do dnešní podoby přestavěna po polovině 19. století.

Po vzniku republiky byl Josipem Plečnikem na jižní straně upraven presidentský příjezd průjezdem z I. nádvoří a dalším dále k presidentskému bytu a na III. nádvoří. V 60. letech 20. století byla v přízemí severozápadní části vybudována Obrazárna s využitím části Rudolfových koníren a nově vydlážděno náměstí podle projektu Jaroslava Fragnera, který ke kapli sv. Kříže také umístil Lví kašnu, vytvořenou ve spolupráci s Vincencem Makovským (kvůli poničení odstraněna).

V devadesátých letech 20. století byly nově upraveny a vybudovány vchody do budov nádvoří Bořekem Šípekem, z nichž nejvýraznější je vstup do kanceláře prezidenta republiky u kaple sv. Kříže. Také byl přesunut vchod do Obrazárny na severní stranu nádvoří a druhá část Rudolfových stájí (vpravo od brány) byla upravena na výstavní prostor Císařská konírna.

• VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. Praha: Academia, 2000. 521 s. ISBN 80-200-0832-2. S. 17–20, 24, 26, 31, 34, 157, 163, 176, 185-6.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Druhé nádvoří Pražského hradu na Wikimedia Commons