Matteo Bartoli (politik)

Profesí byl advokátem.[2] Vystudoval práva na Univerzitě Štýrský Hradec, kde promoval roku 1888.[3]

Zasedal jako poslanec Istrijského zemského sněmu.[2] Zemským poslancem byl od roku 1893 za obvod Poreč. Podporoval italské iredentistické hnutí a odmítal slovinské národnostní požadavky v Istrii. Podílel se na italských obstrukcích v zemském sněmu, které na dlouhou dobu paralyzovaly jeho činnost. Zasazoval se o vznik italské univerzity v Terstu.[3]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1891 za kurii velkostatkářskou v Istrii. Slib složil 13. dubna 1891. Mandát obhájil i ve volbách roku 1897, nyní za všeobecnou kurii, obvod Poreč, Koper, Pazin, Pula, Lošinj, Krk, Volosca. Uspěl i ve volbách roku 1901, tentokrát za kurii městskou a obchodních a živnostenských komor, obvod Poreč, Koper, Piran, atd./Rovinj. Do parlamentu se dostal i ve volbách roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Uspěl za obvod Istrie 02.[4] Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako Dr. Matthäus Bartoli, statkář, bytem Rovinj.[5] V Rovinji byl v letech 1900–1903 starostou.[1]

Politicky byl orientován jako italský liberál.[3] Po volbách roku 1891 se uvádí jako člen Coroniniho klubu.[6] Ve volbách roku 1897 patřil mezi liberální italské kandidáty.[7] Rovněž tak ve volbách roku 1901 je řazen mezi italské liberály.[8] Je zachycen na fotografii, publikované v květnu 1906 (ovšem pořízené cca v roce 1904), mezi 18 členy poslaneckého klubu Italské sjednocení (Italienische Vereinigung) na Říšské radě.[9] Po volbách v roce 1907 usedl v parlamentu do Klubu liberálních Italů.[4] Ve volbách roku 1911 neuspěl.[3]

V době vypuknutí světové války uprchl z Rakouska-Uherska a usadil se v Itálii.[3]

Zemřel v prosinci 1917.[2][3] Zprávy o jeho smrti již ale rakouský tisk přinesl v září 1916. Podle nich měl zemřít v Římě.[10]