Neue Freie Presse

List navázal na starší deník Die Presse, od nějž se redakce roku 1864 odštěpila, a vycházel dvakrát denně. Založili ho roku 1864 Michael Etienne, Max Friedländer a Adolf Werthner. Deník se profiloval jako stoupenec liberální a centralistické koncepce rakouského státu a v tomto ohledu reprezentoval názory tzv. Ústavní strany. Získal si značný vliv a i v zahraničí byl považován za nejvýznamnější rakouský politický list.[1] Do Neue Freie Presse přispívali četní známí publicisté, například Hugo von Hofmannsthal, Arthur Schnitzler, Bertha von Suttnerová nebo Stefan Zweig. Několik příspěvků poslal i Karl Marx, redakce je však většinou odmítla. Pracovníkem redakce Neue Freie Presse byl na konci 19. století i Theodor Herzl, zakladatel moderního sionismu.

Od roku 1879 byli vydavatelem deníku E. Bacher a M. Benedikt. V roce 1905 se denní náklad listu udává na 55 000.[1]

Vzhledem ke své centralistické orientaci byl deník kritický vůči českým národním aspiracím. V roce 1878 ovšem jeho šéfredaktor Michael Etienne pomohl zprostředkovat jednání mezi českým předákem Františkem Ladislavem Riegerem a německorakouským liberálním matadorem Adolfem Fischhofem. Jeho výsledkem bylo takzvané Emmersdorfské memorandum, které mělo otevřít cestu k vládní spolupráci českých i německých liberálů, ale nebylo nakonec realizováno.[2]

Po nacistickém obsazení Rakouska přestal list vycházet v roce 1939. V současnosti na něj navazuje rakouský deník Die Presse, který se objevil v roce 1946.