Mars Express

Ilustrace sondy Mars Express

Přístroje věnované průzkumu povrchu a podpovrchových struktur:

• HRSC (High Resolution Stereo Camera) – stereokamera kombinovaná s kamerou s vysokým rozlišením
• OMEGA (Visible and Infrared Mineralogical Mapping Spectrometer) – spektrometr pracující ve viditelné a infračervené oblasti
• MARSIS (Sub-surface Sounding Radar Altimeter) – dlouhovlnný radar určený k průzkumu podpovrchových struktur do hloubky cca 5 km

Přístroje věnované průzkumu atmosféry a ionosféry Marsu:

• PFS (Planetary Fourier Spectrometer) – Fourierovský spektrometr
• SPICAM (Ultraviolet and Infrared Atmospheric Spectrometer) – spektrometr pracující v ultrafialovém a infračerveném oboru
• ASPERA (Energetic Neutral Atoms Analyser) – analyzátor neutrálních částic

Součástí výzkumného programu je také:

• MaRS (Mars Radio Science Experiment) – program na zpřesňování gravitačních dat a výzkum ionosféry ze zachycených radiových signálů

Sonda byla vypuštěna z kosmodromu Bajkonur 2. června 2003 během velké kampaně spojené s nejtěsnějším přiblížením Marsu k Zemi za mnoho let (přibližně zároveň s MEX byly vypuštěny Mars Exploration Rovery). 25. prosince 2003 byla navedena na oběžnou dráhu kolem planety, kde po sérii testů, určených k otestování funkčnosti přístrojů, začala s vlastním výzkumem. Z bezpečnostních důvodů (nebyla jistota že proces proběhne bez poškození sondy) bylo nicméně uvolnění antény MARSIS odloženo o dva roky až na jaro 2005, kdy zdárně proběhlo. Na konci listopadu 2005 sonda ukončila nominální misi a vstoupila do fáze tzv. prodloužené mise.

• Mars Express na oběžné dráze Marsu:
  • Orbitální sklon: 86,3°
  • Pericentrum: 258 km (nad atrmosférou)
  • Apocentrum: 11 560 km (nad povrchem)
  • Oběh: každých 6 hodin 43 minut

Beagle 2 byl samostatný přistávací modul nesený sondou Mars Express určený k exobiologickým experimentům na povrchu Marsu. Bohužel ale kvůli technické závadě (zřejmě chybný odhad výšky na základě atmosférických měření) se měkké přistání nezdařilo. Beagle 2 byl vyroben Open University ve Velké Británii a pojmenován na počest lodi Charlese Darwina Beagle. Poslední snímky modulu Beagle 2 pořídila sonda Mars Reconnaissance Orbiter v roce 2015, které ukázaly sondu v pracovní pozici, avšak jen s částečně otevřeným panelem antény, což znemožnilo jakoukoliv komunikaci tohoto modulu. Velice pravděpodobně tedy modul fungoval, bohužel díky technické závadě na rameně antény se však nepodařilo navázat spojení se sondou Mars Express.

Po provedení více než 4 000 oběhů sonda Mars Express zůstává ve skvělém stavu a všechny přístroje pracují podle předpokladů. Kamera HRSC neustále mapuje povrch planety s nevídaným rozlišením a posílá množství úžasných fotografií. Byly zjištěny polární záře v oblastech silné remanentní magnetizace.

V roce 2005 vědci z ESA sdělili, že spektrometr OMEGA (Visible and Infrared Mineralogical Mapping Spectrometer) zjistil přítomnost hydrátů síry, křemíku a dalších minerálů.

Fourierovský spektrometr detekoval metan v atmosféře v oblastech poblíž rovníku (oblast Arabia Terra), což by mohlo znamenat přítomnost některých forem aktivního vulkanismu nebo činnost podpovrchových mikroorganismů.[1] V listopadu 2005 po několika měsících měření uvolnila ESA informace z experimentu MARSIS, které obsahovaly objevy skrytých impaktních kráterů a důkazy přítomnosti podpovrchového vodního ledu.[2]

2004

Marsovský jižní pól a místo podpovrchového vodního jezera na fotce sondy Mars Express

• 23. ledna
  • ESA oznámila objev vodního ledu v ledové čepičce jižního pólu. K objevu byla použita data ze spektrometru OMEGA z 18. ledna.

• 28. ledna
  • Sonda Mars Express dosáhla finální oběžné dráhy kolem Marsu, vhodné pro vědecký výzkum.

• 30. března
  • Tiskovou zprávou bylo sděleno, že sonda detekovala metan v marsovské atmosféře. Přesto, že se jednalo o velmi malé množství (asi 10 částic z tisíců milionů), vědci byli objevem překvapeni a snažili se najít zdroj metanu. Jelikož se metan v atmosféře Marsu dlouho neudrží, musí existovat jeho zdroj, který v současnosti metan uvolňuje. Protože jedním z možných zdrojů by mohl být mikrobakteriální život, plánuje se ověření hodnověrnosti naměřených údajů a pečlivé sledování rozdílů v koncentraci v různých lokalitách Marsu.

• 28. dubna
  • ESA sdělila, že rozvinutí ramen antény radaru MARSIS bylo odloženo. Způsobily to obavy, že by pohyb prutů v průběhu rozvinování mohl poškodit sondu. Byly naplánovány dodatečné testy, které měly tuto možnost vyloučit.

• 15. července
  • Vědci pracující s přístrojem PFS oznámili, že objevili spektrální stopy přítomnosti směsi čpavku v atmosféře Marsu. Stejně jako již dříve objevený metan, tak i čpavek z atmosféry rychle mizí, takže potřebuje zdroj, který ho bude stále doplňovat. Tyto příznaky ukazují na existenci aktivního života nebo na geologickou aktivitu.[3]

2006

Fotka „tváře na Marsu“

• 21. září
  • Stereo kamera s vysokým rozlišením (HRSC) získala obrázky regionu Cydonia Mensae, místa se známou „tváří na Marsu“. Původní fotografie masívu pocházejí z roku 1976 z americké sondy Viking 1. Snímky z kamery HRSC mají rozlišení přibližně 13,7 metrů na pixel.[11]

• 26. září
  • Pro sondu Mars Express byl vyvinut speciální zvláště úsporný mód zvaný 'Sumo' (Survival Mode), který se použije při dlouhých průletech stínem planety, kdy hrozí nedostatek elektrické energie[12].

• Říjen
  • V říjnu 2006 se Mars Express nacházel v období sluneční konjunkce (v jedné přímce Země - Slunce - Mars Express). Úhel Slunce - Země - MEX dosáhl minima 23. října při hodnotě 0.39° ve vzdálenosti 2.66 AU. Operační činnost modulu byla omezena kvůli rušení rádiového signálu slunečním plazmatem.

• Prosinec
  • Po ztrátě spojení se sondou NASA Mars Global Surveyor (MGS) se tým Mars Express nabídl pokusit se vizuálně ztracenou sondu identifikovat. Kamera HRSC dvakrát prohledávala oblast, kde se sonda MGS měla nacházet. Oba pokusy byly neúspěšné.

2009

• Vědecký výbor ESA prodloužil misi Mars Explorer až do 31. 12. 2012.

Fotka měsíce Fobos