Marie Alžběta z Thurn-Taxisu
Marie Alžběta z Thurnu a Taxisu (německy Marie Elisabeth von Thurn und Taxis, 28. prosince 1855 Benátky – 16. února 1934 zámek Loučeň) byla německá šlechtična a mecenáška. Pocházela z německého panovnického rodu Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst.
| Marie Alžběta z Thurn-Taxisu | |
|---|---|
 Rodový erb Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst | |
| Narození | 28. prosince 1855 Benátky  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 16. února 1934 (ve věku 78 let) Loučeň  Československo |
| Povolání | překladatelka, patronka, spisovatelka a fotografka |
| Choť | (1876) Alexandr Jan z Thurn-Taxisu (1851–1939) |
| Děti | Alexandr I. Karel z Castel Duino Erich z Thurnu a Taxisu |
| Rodiče | Egon z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu |
| Příbuzní | Egon z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (sourozenec) Raimundo, 2. vévoda z Castel Duino a Margarete Prinzessin von Thurn und Taxis[1] (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a činnost
Marie Alžběta Karolína princezna z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu se narodila v Benátkách v roce 1855 jako jedno z pěti dětí Egona Karla Františka z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (4. července 1819 – 11. ledna 1865) a jeho manželky Terezy Marie Beatrix hraběnky z Thurn-Hoferu a Valsassiny (12. června 1817 – 4. listopadu 1893). Dostalo se jí velkého kulturního vzdělání a plynule hovořila šesti jazyky.
Podpora umění
Sbírala umělecká díla, pěstovala známosti s umělci a provozovala exkluzivní salon v Paříži. Znala se s muzejním specialistou Wilhelmem von Bodem, herečkou Eleonorou Duseovou, baletním tanečníkem Vaslavem Nižinským, básnířkou Annou de Noailles, filozofem Rudolfem Kassnerem, historikem Horatiem Brownem. [2]
Pravidelnými hosty na zámku u Marie Alžběty a jejího manžela Alexandra byli na loučeňském zámku také novinář Karel Sladkovský či skladatel Bedřich Smetana. Ten v roce 1880 knížeti Alexandrovi věnoval svou skladbu Z domoviny pro housle a klavír. Po Smetanově smrti nechal Alexandr v domě v nedalekých Jabkenicích, kde Smetana strávil poslední měsíce života, vytvořit muzeum Bedřicha Smetany a daroval pozemek pro jeho památník. Dalšími věhlasnými umělci a intelektuály, kteří navštěvovali knížete byli František Xaver Šalda, Eliška Krásnohorská, Karel Bendl, členové Českého kvarteta (členem byl i Josef Suk), a Mark Twain, jenž navštívil zámek v roce 1899 během své cesty po Evropě. Také kníže Alexandr rád cestoval a byl vášnivým lovcem. Uspořádal několik loveckých výprav do Afriky v doprovodu českého cestovatele Bedřicha Machulky. Později věnoval trofeje exotických zvířat Národnímu muzeu v Praze.
Mariiným chráněncem byl však především pražský německý spisovatel Rainer Maria Rilke, s nímž se seznámila v roce 1909 se prostřednictvím Anny de Noailles a Rudolfa Kassnera. Kněžna s Rilkem podnikla vzdělávací cesty do Výmaru a často ho hostila na svých zámcích v Loučni a Duino (Děvín) v dnešní Itálii. Po svém pobytu na zámku Duino na pobřeží Jaderského moře v letech 1911–1912 pobýval začal psát svou sbírku Duinských elegií, kterou poté věnoval své přísné, ale štědré patronce.[3] Ta o něm recipročně napsala ve svých pamětech. Po básníkově smrti vydala své vzpomínky na jejich přátelství, které byly přeloženy do mnoha jazyků.
Kněžna Marie Alžběta z Thurn-Taxisu zemřela v roce 1934 na svém zámku v Loučeň. [3]
Manželství a potomstvo
V roce 1876 se provdala za prince Alexandra Jana z Thurn-Taxisu (1851–1939) z české linie rodu Thurn-Taxisů. Manželé měli tři děti:
- Erich
- Evžen
- Alexandr (Sascha)[2] (1881-1937), v roce 1923 se stal italským občanem jako Principe della Torre e Tasso a italským králem mu byl udělen titul vévody z Castel Duino.
Spisy
- Vom Kaiser Huang-Li : Märchen für erwachsene Kinder. Berlin 1922.
- Erinnerungen an Rainer Maria Rilke. München 1932.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marie von Thurn und Taxis na německé Wikipedii.
- Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- Heimo Schwilk: Rilke und die Frauen. München/Berlin 2015. ISBN 9783492970259
- Antonius Lux (Hrsg.): Große Frauen der Weltgeschichte. Tausend Biographien in Wort und Bild. Sebastian Lux Verlag, München 1963, S. 467.
Literatura
Externí odkazy
Genealogické webové stránky na adrese geneall.net
