Alexandr Jan z Thurn-Taxisu

Alexandr Jan kníže z Thurn-Taxisu (celým jménem Alexandr Jan Vincenc Rudolf Hugo Karel Lamoral Eligius z Thurn-Taxisu, 1. prosince 1851, Loučeň21. července 1939 tamtéž) byl šlechtic z české linie starobylého rodu Thurn-Taxisů. Podporoval české umělce, např. Bedřicha Smetanu, Elišku Krásnohorskou či Rainera Mariu Rilkeho a další.

Alexandr Jan z Thurn-Taxisu
Rodový erb Thurn-Taxisů
Narození1. prosince 1851
Loučeň
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. července 1939 (ve věku 87 let)
Loučeň
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolánívelkostatkář a politik
ChoťMarie Alžběta z Thurn-Taxisu
DětiAlexandr I. Karel z Castel Duino
Erich z Thurnu a Taxisu
RodičeHugo Maxmilián z Thurn-Taxisu a Almeria Belcredi
PříbuzníRaimundo, 2. vévoda z Castel Duino a Margarete Prinzessin von Thurn und Taxis[1] (vnoučata)
Funkcečlen Panské sněmovny (1902–1918)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a činnost

Narodil se roku 1851 na rodovém zámku ve středočeské Loučni. V roce 1875 se oženil s kněžnou Marií Alžbětou z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (28. prosince 1855, Benátky – 16. února 1934, Loučeň). Alexandr i jeho žena Marie byli nadšenými mecenáši umění (sám Alexandr hrál na housle a Marie byla amatérskou malířkou), a ačkoli ve srovnání se řezenskou linií rodu nebyli příliš bohatí, byli velmi štědří a nikdy neváhali podpořit správnou věc. Alexandr byl mimo jiné c. k. komořím a od roku 1902 doživotním členem Panské sněmovny.[2] Jeho majetek na velkostatcích Dobrovice, Loučeň a Mcely zahrnoval bezmála 10 000 hektarů půdy.[3]

Podpora umění

Mariiným chráněncem byl pražský německý spisovatel Rainer Maria Rilke. Často navštěvoval rodinu na jejich zámcích v Loučni a Duino (Děvín) v dnešní Itálii. Kněžně věnoval svou sbírku Elegie z Duina, která o něm recipročně napsala ve svých pamětech. Kromě Rilkeho byli pravidelnými hosty na zámku v Loučni také Karel Sladkovský a Bedřich Smetana. Ten v roce 1880 knížeti Alexandrovi věnoval svou skladbu Z domoviny pro housle a klavír. Po Smetanově smrti nechal Alexandr v domě v nedalekých Jabkenicích, kde Smetana strávil poslední měsíce života, vytvořit muzeum Bedřicha Smetany a daroval pozemek pro jeho památník. Dalšími věhlasnými umělci a intelektuály, kteří navštěvovali knížete byli František Xaver Šalda, Eliška Krásnohorská, Karel Bendl, členové Českého kvarteta (členem byl i Josef Suk), a Mark Twain, jenž navštívil zámek v roce 1899 během své cesty po Evropě. Také kníže Alexandr rád cestoval a byl vášnivým lovcem. Uspořádal několik loveckých výprav do Afriky v doprovodu českého cestovatele Bedřicha Machulky. Později věnoval trofeje exotických zvířat Národnímu muzeu v Praze.

Další aktivity

Kníže byl rovněž členem vojenského řádu maltézských rytířů a finančně se podílel na množství dobročinných akcí. Se svým otcem, knížete Hugem pomáhali při výstavbě první železnice v kraji. Železnice byla vybudována na pozemcích, který pro tento projekt věnovali.[4]

Když se jeho syn, kníže Erich vrátil ze studií na Cambridgské univerzitě, přivezl s sebou do Loučně novou hru, Alexandr mu pomáhal sestavit první fotbalové mužstvo v Čechách (1889). Tým vstoupil do dějin, když odehrál historicky první oficiální fotbalové utkání v Čechách (1893). 18. dubna 1893 se na Císařské louce v Praze loučeňští fotbalisté střetli s týmem Regatta, nejlepším mužstvem v císařství. Utkání a skončilo porážkou Thurn-Taxiského mužstva 0:5, i to však hráči považovali za obrovský úspěch a vídeňský deník Wiener Sportzeitung k tomu napsal, že mužstvo Loučně je druhé nejlepší mužstvo v císařství, hned po Regattě.[5]

Potomstvo

Kníže Alexandr měl se svou manželkou Marií z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu tři legitimní potomky:

  • Erich (11. ledna 1876, Mcely – 20. října 1952, Kremsegg)
  • Evžen (27. března 1878, Praha – 4. března 1903 tamtéž),
  • Alexandr (8. července 1881, Mcely – 11. března 1937, Duino), pozdější vévoda z Castel Duino

Reference

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Alexandr Thurn-Taxis na webu rakouského parlamentu dostupné online
  3. PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 617–620 dostupné online
  4. Mareček 1998, str. 93–95; Paine
  5. Mareček, 2003 (nezveřejněný text), Nováček, 2003 (nezveřejněný text), Z tajností fotbalového pravěku, 1988
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.