Marie Úlehlová-Tilschová

Marie Úlehlová-Tilschová začínala vlastní tvorbou a jako překladatelka beletrie. V roce 1919 vyšel její první překlad Mimi Pinson od A. Musseta, o rok později vyšel Ludvík Lambert od A. France. V překladech pokračovala až do roku 1930. Přeložila Balthazara a jiné povídky od A. France, Bartolomějskou noc od P. Mériméa, Rebely od H. de Balzaca a Hérodias od G. Flauberta. Z angličtiny přeložila čtyři romány nepříliš známých autorů. Po soustavném studiu začala v roce 1928 pravidelně přispívat do Lidových novin. V letech 1928–1941 vyšlo v Lidových novinách 1168 jejích článků.

První nově koncipovanou kuchařku Nejlepší praktická a úsporná kuchařka,  vydala společně s Marií Tippmannovou v nakladatelství Karla Vačleny v Mladé Boleslavi v roce 1927.

Samostatně debutovala v roce 1930 s osobitě pojatou knihou Moderní kuchařka s podtitulem Systém rationelního vaření.[7] Připravila zcela nový způsob prezentace předpisů podle typů jídel uspořádaných do tabulek. Tento způsob uspořádání do tabulek a sestavování jídelníčků podle ročních období a typu strávníků byly typickým produktem jejího systematického přístupu k vaření a stravování. Od té doby propagovala stravu vyváženou, obsahující dostatek vitamínů a minerálů, založenou na lokálních a sezónních zdrojích. Úspěch Moderní kuchařky jí potvrdil, že se vydala správným směrem. Další moderně pojatá kniha Jak a čím se živit s podtitulem Zdravá výživa dneška z roku 1937 se v prvním díle zaměřuje na popis druhů potravin, jejich uchování, účelné zpravování a vhodné kombinace, v díle druhém pak přináší přehršel receptů. Ve své publicistické práci průkopnicky přináší informace o složení potravin, klade důraz na stravu vyváženou s dostatkem nerostných solí a vitamínů.

Ve válečných letech se Marie Úlehlová-Tilschová obrátila ke kořenům. V roce 1944 vydala knihu Výživa ve světle věků, které se věnuje stravovacím zvyklostem nejrůznějších etnik a ukazuje, jak přirozeně hledají vyváženou stravu. V následujícím roce vyšla nejvíce ceněná kniha doma i v zahraničí Česká strava lidová, etnografická studie, která zachycuje stravovací návyky našich předků. Pokračovala ve své publicistické práci pro Lidové noviny.

Po válce publikovala Lidových novinách, Besedě venkovské rodiny a dalších periodikách letech 1945–1956 přes 700 článků. Napsala spolu se svým nejbližším spolupracovníkem dr. Vilémem Honsem čtyři rozsáhlé odborné statě. Kniha Rok v naší kuchyni z roku 1949 představuje recepty staré české kuchyně (v roce 2000 vyšlo jako Staročeská kuchařka). Začala také vystupovat v Čs. rozhlase, kde působila do roku 1956. Připravila a odvysílala 364 přednášek o nezbytnosti věnovat se zdravé výživě.

Na počátku roku 1950 vyšla ve spolupráci s profesorem Honsem učebnice Výživa a vaření. Následovaly odborné práce vydané s MUDr. Karlem Halačkou zaměřené na hygienu a sanitaci potravin. V roce 1954 vyšla úspěšná kniha napsaná ve spolupráci s MUDr. Maškem a dalšími Vaříme účelně pro zdravé a nemocné.

V šedesátých letech přispívala do Květů. Vydává několik brožur a společně s dr. Honsem upravené vydání Správné výživy a stravování. Nejvýznamněji byla její práce spojená se Společností pro racionální výživu a s redakční prací v časopise Výživa lidu.

V sedmdesátých letech přispívala především do časopisu Naše rodina. V roce 1970 vyšel Chuťový místopis, regionální kuchařka s řadou původních receptů a stať o tradiční české kuchyni publikovala v brožuře Mistři kuchaři. Poslední článek s názvem Mizející zvyklosti vyšel v časopise Výživa lidu. Poslední roky se věnovala především Rodinné kronice, dílu o 450 stranách uloženém v Památníku národního písemnictví, které dokončila těšně před svou smrtí.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Úlehlová-Tilschová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marie Úlehlová-Tilschová
• Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Tilsch, Emanuel *1866 s rodinou