Anna Maria Tilschová
Anna Maria Tilschová (11. listopadu 1873 Praha[2] – 18. června 1957 Dobříš) byla česká prozaička, představitelka mladší vlny české realistické až naturalistické prózy počátku dvacátého století.
Anna Maria Tilschová | |
---|---|
Anna Maria Tilschová | |
Narození | 11. listopadu 1873 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 18. června 1957 (ve věku 83 let) Dobříš Československo |
Ocenění | národní umělec (1947) Řád práce |
Manžel(ka) | Emanuel Tilsch |
Děti | Emanuel Tilsch, Marie Úlehlová-Tilschová |
Rodiče | Josef Tilsch[1] |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodila se v Praze, v prostředí tzv. měšťanské generace. Její otec byl Josef Karel Tilsch, doktor práv a advokát v Praze, matka Roza Tilschová-Urbánková. Matčin otec Ferdinand Urbánek byl obchodník a cukrovarník.[3] S manželem Emanuelem Antonínem Tilschem[4] měla dvě děti: Marii Úlehlovou-Tilschovou a Emanuela Maria Tilsche.
Literární orientace Anny Marie byla ovlivněna realistickým hnutím a náměty čerpala zejména z osobních zkušeností. Určujícím zážitkem byla sebevražda jejího manžela, a později i jejího bratra.
V roce 1947 byla jmenována národní umělkyní. V roce 1953 obdržela Řád práce.[5]
Dvě monografie o ní napsali literární historikové Karel Krejčí (1959)[6] a její přítel Miroslav Heřman (1949).[7]
Zemřela roku 1957 v Dobříši. Pohřbena byla na Olšanských hřbitovech[8].
Dílo
Ve své tvorbě chtěla zachytit proces rozkladu rodinných vztahů v měšťanské společnosti, pocit prázdnoty života a další příznaky krize měšťanského světa. Její tvorba se blíží naturalismu, romány se vyznačují podrobným vylíčením prostředí a psychologickými studiemi postav. Jejím největším přínosem je tematické obohacení české literatury, zejména o obraz pražské společnosti.
Vybraná díla
- Alma mater (rodový román), 1933
- Černá dáma a tři povídky, 1924
- Dědicové, 1924
- Fany, 1915
- Haldy, 1927
- Hoře z lásky
- Hříšnice a jiná próza, 1918
- Matky a dcery
- Na horách, 1905
- Návrat
- Orlí hnízdo (rodový román, o rodině Mánesů), 1942
- Sedmnáct povídek, 1904
- Stará rodina, 1916
- Synové, 1918
- Tři kříže
- U Modrého kohouta
- Vykoupení, 1923 – o Antonínu Slavíčkovi
Odkazy
Reference
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920). Dostupné online.
- Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
- Tilschova knihovna: Kdo je kdo. [cit. 2017-11-11] Dostupné online.
- Matriční záznam o sňatku Anny Marie Tilschové s JUDr. Emanuelem Tilschem farnost při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském
- Malá československá encyklopedie. 6. svazek (Š–Ž). 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 927 s. cnb000125650. S. 216.
- Karel Krejčí ve Slovníku české literatury po roce 1945
- Miroslav Heřman ve Slovníku české literatury po roce 1945
- Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online.
Literatura
- HOMOLOVÁ, Květa, ed. a kol. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století: slovníková příručka. 3. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1982. 371 s. cnb000002497. S. 298–302. Dostupné online
- KREJČÍ, Karel. A.M. Tilschová: [Monografie]. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1959. 105 s. cnb000454151.
- MERHAUT, Luboš, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Díl 4., svazek 1. (S–T). 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 927–931.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Maria Tilschová na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anna Maria Tilschová
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Tilsch, Emanuel *1866 s rodinou