Malý Kosatín

Chráněná louka se nachází v jihočeském kraji v okrese Písek severně od města Mirotice v katastru obce Boudy.[6] Od zmiňované obce leží přibližně ve vzdálenosti 1 km severozápadně.[7] Louka se rozprostírá v lesích na úpatí kopců Velký Kosatín (548 m n.m.) a Malý Kosatín (500 m n.m.). Celkově se rozprostírá na území o velikosti 0,9691 ha[8] v nadmořské výšce 476 až 480 m n.m[7](i když jiný zdroj uvádí výšku 490 m n.m.[9]) k jihu mírně ukloněným svahem.[7]

Okolo lokality není zvláště vyhlášeno ochranné pásmo, proto je jako ochranné pásmo brán 50 metrový pruh okolo hranice území dle §37 odst. 1 zákona ČNR č. 114/92 Sb. Pásmo zahrnuje v jižní a západní části lesní pozemky, na východě silnici a na severu přilehlé zemědělsky využívané louky.[8]

Vlhká louka se rozkládá uvnitř rozsáhlého lesního komplexu, které byly pravidelně a stabilně v minulosti koseny.[10] Dne 4. prosince 1985 bylo území vyhlášeno vyhláškou plenárního zasedání Okresního národního výboru Písek s účinností od 1. února 1986.[6] Průzkum z roku 1994 zmiňuje, že o péči o louku se staral starší manželský pár z obce Boudy, kteří pravidelně kosili louku ručně. Hospodářsky využívané louky nad tímto územím byly naproti tomu obhospodařovány soukromníkem, který k tomu využíval hnojení, vápnění a kosení za pomoci mechanizace.[10] Od té doby došlo ke změně vlastníků a v současnosti kosení louky zajišťuje Krajský úřad Jihočeského kraje.[10]

Pohled na přírodní památku ze silnice v zimě

V roce 2006 došlo k novému zaměření hranic přírodní památky, aby odpovídala reálnému stavu.[11] K znovupřehlášení přírodní památky došlo nařízením Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 8. března 2011 s účinností od 13. dubna 2011.[12] Dne 15. září 2009 byl Krajským úřadem Jihočeského kraje schválen plán péče pro období 1. ledna 2009 až 31. prosince 2018 vypracovaný společností EIA Servis České Budějovice.[12]

Území spadá do klimatické oblasti MT11,[12] pro které je charakteristické mírně teplá zima a dlouhé, teplé a suché léto. Průměrná teplota se pohybuje okolo 7,5 °C s průměrným úhrnem srážek 600 mm.[7] Z geomorfologického pohledu se místo nachází v soustavě Česko-moravské, geomorfologického celku Benešovské pahorkatiny a okrsku Mirovické vrchoviny.[7]

Hydrologie

Území je odvodňováno Kostareckým potokem protékajícím východní částí památky. Potok ústí do řeky Lomnice[7] a ta následně do Otavy, tedy oblast náleží do úmoří Severního moře.

Zimní pohled na lokalitu

Největší nebezpečí pro lokalitu v současnosti představuje zarůstání rákosem obecným (Phragmites australis) šířícím se od severního okraje území. Když není porost rákosu pokosen několikrát ročně (jako například v roce 2008[15]), během léta vytváří souvislý spojitý porost o výšce až dvou metrů, který efektivně stíní ostatním vzácným druhům rostoucí na nejcennější části území. Rákos postupně expandoval téměř na polovičku rozlohy přírodní památky.[10] Nicméně z dostupné fotodokumentace se zdá, že souvislý porost rákosu se na území vyskytoval již od 90. let 20. století.[17] Plán péče doporučuje, aby byl rákos navíc kosen křovinořezem začátkem července ve výšce přibližně 30 cm,[17] tedy aby se dosáhlo kosení rákosem zasažených částí minimálně dvakrát za rok.[18]

Další nebezpečí přibližně pro 10 % pramení z ruderalizace území, kdy dochází k zarůstání běžnými druhy jako například ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides) či kopřivou dvoudomou (Urtica dioica). Nejvíce ohrožené jsou oblasti podél potoka, silnice a na jižním okraji památky. Dále se z jihu do oblasti šíří třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), která hojně roste na nové pasece vzniklé po vykácení smrkového lesa.[10]

Kosatínský viklan ležící nedaleko od přírodní památky

Dle záznamů Rezervační knihy je louka od roku 2005 pravidelně kosena v období mezi 20. srpnem až 20. zářím.[17] Záznamy taktéž naznačují, že v průběhu let dochází k postupnému nárůstu kvetoucích jedinců tolije bahenní naznačujících vhodnost podzimního kosení.[17]

Přírodní památka je přístupná po neudržované cestě mezi obcemi Pohoří a Boudy nedaleko Alšovy naučné stezky vedoucí z Mirotic do Čimelic. Na jedné ze zastávek je možné spatřit Kosatínský viklan nacházející se nedaleko památky. Samotné území je ale veřejnosti nepřístupné.[19][5]