Holocén

Holocén je druhá a poslední epocha (oddělení) kvartéru známá také jako mladší čtvrtohory. Představuje nejmladší geologické období, které začalo s koncem poslední doby ledové přibližně 11 700 let před současností[1] (tedy kolem roku 9700 př. n. l.) a stále trvá. Holocénu přecházel pleistocén, jehož poslední období se nazývá mladší dryas. Konec doby ledové charakterizovala rozsáhlá klimatická změna – postupné oteplování.[2] Před 10 000 lety tak bylo například v Kanadě tepleji než nyní.[3] To umožnilo přechod (neolitická revoluce) lidstva od sběračství a lovectví k pastevectví a zemědělství a tím vytvořilo podmínky pro vznik prvních civilizací. Lesy se rozšířily více na sever.[4] Jsou různé hypotézy o příčinách změn v mladším dryasu. Roku 2018 byl v Grónsku objeven velký kráter z doby před 12 tisíci lety[5][6] a roku 2020 v Sýrii jeden z mnoha předpokládaných fragmentů dopadu.[7] Hypotéza impaktu v mladším dryasu se zdá prevděpodobná.[8] Ovšem přechod začal již dříve a byl složitější.[9] Roli hrál i vulkanismus.[10]

Kráter Hiawatha o průměru 31 km je v Grónsku ukrytý pod ledovcem. Vznikl při dopadu, který patrně způsobil počátek holocénu.
Odvozené změny lokálních teplot v Grónsku v tisících letech před současností. Počátek holocénu je tam charakterizován prudkým oteplením v Grónsku.
Teploty v Antarktidě (EPICA) nevykazují tak velké a náhlé změny jako v Grónsku.
Nárůst hladiny moří po konci poslední doby ledové byl více než 100 metrů

Toto období se někdy označuje také jako doba poledová (postglaciál). S vědomím skutečnosti, že doby ledové se opakují (trvají cca 100 000 let) a jsou střídány kratšími dobami meziledovými, je holocén pravděpodobně nejnovější dobou meziledovou.

Na počátku holocénu vyhynulo mnoho druhů velkých savců (například šavlozubí tygři a mamuti).

Členění

Holocén se dělí na 3 pododdělení: raný (spodní), střední a pozdní (svrchní) holocén.[11] Ta odpovídají stupňům greenland, northgrip a meghalay, které zavedla Mezinárodní komise pro stratigrafii v roce 2018.[12] Toto členění je ale kritizováno.[13]

epocha /

oddělení

 pododdělení[12][1] věk

/ stupeň[1]

 počátek[14]v rocích B2k[pozn. 1] délka trvání

v rocích B2k

holocén svrchní / pozdní meghalay 4250 4250
střední northgrip 8326 4076
spodní / raný greenland 11 700 3374

Na základě změn klimatu v Evropě a Severní Americe se holocén na severní polokouli dělil do pěti období či chronozón:

  • Preboreál (10–9 tisíc let před dneškem – B. P.),
  • Boreál (9–8 tisíc let),
  • Atlantik (8–5 tisíc let),
  • Subboreál (5–2,5 tisíc let) a
  • Subatlantik (2500–současnost).[15]

V současnosti je některými vědci prosazováno ještě kratší a mladší geologické období, antropocén, které by bylo definováno jako období, kdy začalo mít lidstvo globální vliv na Zemi. To by bylo mladší částí dnešního holocénu.[16]

Odkazy

Poznámky
  1. Počátek jednotky, resp. stáří její báze (dolní hranice), se uvádí v miliónech let před dneškem (přesněji před rokem 2000). Data jsou nepřesná s odchylkou až několik procent. To je způsobeno převážně nejistotou použitého měření.

Reference
  1. INTERNATIONAL CHRONOSTRATIGRAPHIC CHART v 2018/07 [online]. International Commission on Stratigraphy [cit. 2018-10-01]. Dostupné online.
  2. Revised Holocene temperature record affirms role of greenhouse gases in recent millennia. phys.org [online]. 2021-01-27 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
  3. YIRKA, Bob. Canadian ice core samples show Holocene temperatures were higher than today. phys.org [online]. 2017-05-17 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Changes Since the Last Ice Age [online]. earthobservatory.nasa.gov, 2002-08-20 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Huge crater discovered in Greenland from impact that rocked Northern Hemisphere. phys.org [online]. 2018-11-14 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
  6. FERN, Sonia. Geologic evidence supports theory that major cosmic impact event occurred approximately 12,800 years ago. phys.org [online]. 2019-03-13 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
  7. FERN, Sonia. Researchers find evidence of a cosmic impact that caused destruction of one of the world's earliest human settlements. phys.org [online]. 2020-03-07 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
  8. SWEATMAN, Martin B. The Younger Dryas impact hypothesis: Review of the impact evidence. S. 103677. Earth-Science Reviews [online]. 2021-07. Roč. 218, s. 103677. Dostupné online. DOI 10.1016/j.earscirev.2021.103677. (anglicky)
  9. CLARK, P. U.; SHAKUN, J. D.; BAKER, P. A.; BARTLEIN, P. J.; BREWER, S.; BROOK, E.; CARLSON, A. E. Global climate evolution during the last deglaciation. S. E1134–E1142. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2012-05-08 [cit. 2019-03-14]. Roč. 109, čís. 19, s. E1134–E1142. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-19. DOI 10.1073/pnas.1116619109. (anglicky)
  10. Texas cave sediment upends meteorite explanation for global cooling. phys.org [online]. 2020-07-31 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
  11. WALKER, M. J. C.; BERKELHAMMER, M.; BJÖRCK, S.; CWYNAR, L. C.; FISHER, D. A.; LONG, A. J.; LOWE, J. J. Formal subdivision of the Holocene Series/Epoch: a Discussion Paper by a Working Group of INTIMATE (Integration of ice-core, marine and terrestrial records) and the Subcommission on Quaternary Stratigraphy (International Commission on Stratigraphy). S. 649–659. Journal of Quaternary Science [online]. 2012-10. Roč. 27, čís. 7, s. 649–659. Dostupné online. DOI 10.1002/jqs.2565. (anglicky)
  12. http://www.stratigraphy.org/index.php/ics-news-and-meetings/120-ics-chart-containing-the-quaternary-gssps-and-new-stages-v-2018-07-is-now-released - ICS chart containing the Quaternary and Cambrian GSSPs and new stages (v 2018/07) is now released!
  13. YIRKA, Bob. Historian angers group who proposed labeling late Holocene as Meghalayan Age. phys.org [online]. 2018-09-21 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
  14. ASCH, Kristine; KÖSTERKE, Susanna; MARKER, Brian. International Commission on Stratigraphy: New Subdivisions of the Holocene. S. 1–2. IUGS E-Bulletin [online]. International Union of Geological Sciences, červen 2018 [cit. 2018-10-01]. Čís. 43, s. 1–2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-16. PDF . (anglicky)
  15. MANGERUD, Jan; ANDERSON, Svend T.; BERGLUND, Bjorn E.; DONNER, Joakim J. Quaternary stratigraphy of Norden: a proposal for terminology and classification. Boreas. October 1, 1974, s. 109–128. Dostupné online. DOI 10.1111/j.1502-3885.1974.tb00669.x. (anglicky)
  16. Věk člověka. Respekt. 2011, roč. XXII, čís. 38/39, s. 60–66. Přeloženo z The Economist. Dostupné online. ISSN 0862-6545.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.