Městská knihovna Antonína Marka Turnov

V 70. letech 19. století došlo opět k zpřísnění režimu, a to kvůli obavám z možné politické angažovanosti spolků. Docházelo tak k různým perzekučním opatřením (např. zakladatel turnovského spolku byl dán pod policejní dozor a někteří další členové byli dokonce bezdůvodně obžalováni ze zločinu veřejného násilí). I přes nepřízeň úřadů však turnovská Čtenářská beseda fungovala dál – šířila osvětu, pořádala vlastenecké a literární besídky, zinscenovala několik divadelních představení.

Knihy do fondu Besedy byly v této době přidávány pouze jako dary jejích členů. V roce 1875 byla sbírka obohacena o mnoho knih z pozůstalosti advokáta Antonína Šlechty v celkové hodnotě 400 zlatých. V roce 1888 měla knihovna Čtenářské besedy již 2100 svazků. Spolek měl v této době celkem 180 členů.

V roce 1882 byl v Turnově postaven Městský dům Slavia (dnes je to restaurace s ubytovnou), kde byla na několik let Čtenářská beseda umístěná. V roce 1897 zde byla také zřízena veřejná čítárna.

Na začátku 20. století – v roce 1901 – byla besední knihovna moderně upravena. Všechny knihy byly roztříděny podle vědních oborů a označeny přírůstkovým číslem. Byl vypracován seznam knih a odstraněny byly všechny knihy „staré bezcenné“ a „krváky“[4].

V době první světové války – od roku 1914 – byla činnost Čtenářské besedy pozastavena. Ani po válce nebyla situace příznivá, Čtenářská beseda se musela potýkat s řadou problémů, zejména s nedostatkem místa a nedostatkem členů.

Přesto postupně nastával v roce 1918 obrat k lepšímu, a to díky pokrokové myšlence a snaze založit knihovnu veřejnou, která by byla přístupná všem občanům Turnova i okolí. Tuto myšlenku o rok později podpořil a zlegalizoval zákon č. 430 Sb. O veřejných knihovnách obecních z 22. července 1919, který ukládal všem obcím povinnost založit veřejnou knihovnu.[5]

Z knihovny Čtenářské besedy se tedy v roce 1920 stal solidní základ pro založení knihovny veřejné, spolek se rozpadl a majetek pro tyto účely odevzdal obci. Knihovna Čtenářské besedy byla zrevidována, celkový počet knih byl 1 346. Veřejná knihovna i s čítárnou zůstávala v hotelu Slavie, jehož prostory však byly nadále nedostatečné. Také finančních prostředků byl nedostatek – nových knih se kupovalo vzhledem k jejich vysokým cenám málo, ustala také osvětová činnost.

Nakonec se podařilo fond veřejné knihovny rozšířit, a to sloučením všech větších spolkových knihoven města (Řemeslnicko-dělnického podporovacího spolku, Studentstva turnovského a Národní jednoty severočeské). Knihovna města Turnova byla oficiálně otevřená 24. 4. 1921 a nadále její sídlo zůstávalo ve Slavii.

Dvacátá a třicátá léta se vyznačovala opětovnou snahou o kulturní vzestup národa. Stav knihovního fondu k 31. 12. 1926 činil celkem 3 628 titulů, z toho 2 264 knih zábavných, 770 poučných a 565 časopisů; počet čtenářů byl 842.[6] Přírůstek fondu byl však v průběhu těchto let téměř neměnný. Nejčtenějšími autory byli např. A. Jirásek, K. Klostermann, E. Zola, K. V. Rais nebo G. de Maupassant. Půjčovalo se čtyřikrát týdně, vždy od 19 do 21 hodin.

Veřejná knihovna byla nakonec přesunuta do přízemí budovy radnice. V letech 1925–1939 byl knihovníkem spisovatel Jan Knob, který se velkou měrou zasloužil o její propagaci a vzrůst počtů výpůjček a čtenářů. I přesto však kultuře obecně doba politických a hospodářských krizí neprospívala; tyto nepokoje nakonec vyústily v druhou světovou válku (1939–1945).

Během ní bylo vše české potlačováno, z fondu knihovny také musely být vyřazeny všechny tituly podporující demokratické smýšlení a autoři, kteří se stavěli proti fašismu. Nepřípustné byly také knihy připomínající předválečné státoprávní poměry, legionářská literatura, knihy spisovatelů židovského původu a také knihy autorů pocházejících ze států Německu nepřátelských. Také kulturní snažení muselo mít v těchto dobách proněmecký charakter. Jan Knob se v roce 1939 své funkce knihovníka vzdal. I přesto však v době okupace stoupají počty nových čtenářů i výpůjček.

V roce 1940 se musela turnovská knihovna přestěhovat z prostor radnice do bývalého hostince U Jelena (budova na náměstí Českého ráje), kde byly ale prostory pro funkci knihovny velmi stísněné. V tomto roce měla knihovna 1 045 čtenářů a 17 040 výpůjček při 6 325 svazcích.[7]

Bohuslav Bystrý

Po skončení války v roce 1945 a obnovení Československa došlo k několika výrazným změnám. Byla založena instituce knihovnických inspektorů, jejichž úkolem bylo pomáhat rozvoji knihoven. Tím turnovským se stal zkušený učitel českého jazyka Bohuslav Bystrý, který se mimo jiné také zasloužil o přemístění knihovny do více vyhovujících prostor bývalého hotelu Svoboda (dnes zde sídlí Žlutá ponorka Turnov – středisko volného času) v Husově ulici. Zde knihovna působila až do roku 1986.

Po roce 1948 však pod vlivem další vlny nepříznivých politických podmínek došlo opět k negativnímu ovlivnění chodu knihovny. Znovu se objevily seznamy zakázaných autorů, kteří museli být z fondu vyřazeni (zejména kvůli jejich politickým – protikomunistickým – postojům, dále se vyřazovala také literatura legionářská a braková).

V prosinci roku 1950 vydalo Ministerstvo informací a osvěty směrnici, která ukládala za povinnost zřídit v místech okresních národních výborů okresní knihovny. Na základě této směrnice se v roce 1951 stala turnovská městská knihovna knihovnou okresní – získala status Okresní lidová knihovna – a situace se opět začala zlepšovat.

V 50. letech se knihovna značně profesionalizovala, stala se metodickým centrem pro obecní knihovny turnovského okresu, rostl počet knih, čtenářů i zaměstnanců. Knihovna také dostávala mnohem vyšší finanční prostředky. Došlo k řadě reorganizací – rozšířil se sklad knih, bylo založeno samostatné oddělení pro mládež, oddělení pro lidovou tvořivost a oddělení ruské literatury v originále, dále se pořídil výběrový regál s novými knihami pro dospělé čtenáře, začalo se se sepisováním čtenářského a knižního jmenného katalogu (později i katalogu názvového, systematického a tematického), zabalilo se 5 000 knih.

Kromě půjčování knih se turnovská knihovna věnovala také publikační činnosti, pořádání čtenářských besed, rozhlasových relací, výstav, hudebních pořadů a dalších kulturně výchovných akcí. Provoz knihovny se rozšířil na celodenní, vznikají také nové pobočky v Mašově, Daliměřicích a v nemocnici. Jsou zavedeny čtenářské legitimace, půjčovní poplatek se stanovil na 50 Kčs pro dospělé, děti a mládež mohli využívat knihovní služby zdarma. Každá kniha byla opatřena knižním lístkem.

Větší pozornost se začala klást na naučnou literaturu, docházelo také k jejímu důslednému tematickému roztřídění. V oddělení pro dospělé se vystavovaly tituly odborné literatury při státních a politických událostech, dále se tímto způsobem prezentovaly také knihy přírodovědné, technické, umělecké a společenské. Tyto výstavky značně přispívaly k většímu zájmu čtenářů o naučnou literaturu, počet výpůjček těchto knih se zvýšil o více než třetinu v rámci všech výpůjček v celém oddělení pro dospělé.

Hlavní práce a změny v turnovské okresní knihovně byly dokončeny v roce 1955. Poté začali pracovníci knihovny pomáhat knihovnám vesnickým, organizovali pro ně školení, obstarávali tiskopisy, vydávali metodické příručky, pomáhali s katalogizací apod. Knihovna také začala v této době organizovat literárně-historické zájezdy do míst, kde žili naši přední spisovatelé, a tím započala novou formu (spolu)práce se čtenářem.

Literárně-historický zájezd z roku 1955

Dalším důležitým rokem pro vývoj veřejných knihoven se stal rok 1959, kdy byl vydán zákon o jednotné soustavě knihoven. Tento zákon stanovoval a charakterizoval úkoly, poslání a práva knihoven. O rok později se změnilo také územně správní uspořádání státu, Turnov pozbyl status okresního města a knihovna se dostává opět do kategorie městské instituce – řídícím orgánem se stává městský národní výbor a knihovna je metodicky řízena novou okresní knihovnou, kterou se stala knihovna semilská. V tomto roce také knihovna získala vzhledem k nedostatečným prostorům novou samostatnou místnost v druhém poschodí hudební školy, kde bylo umístěno oddělení pro děti a mládež.

V šedesátých letech minulého století pokračoval rozvoj knihovny, přesto však stále v socialistickém duchu. Byla stanovena dvanáctičlenná knihovní rada, která byla nápomocna při propagaci knihovny, získávání nových čtenářů i finančních prostředků a při zajišťování kulturních pořadů pořádaných knihovnou. V knihovní radě byli také zástupci jednotlivých škol, se kterými knihovna spolupracovala, funkci dvou členů zastávali sami čtenáři. Přesto se však knihovna potýkala se dvěma problémy – se stále nedostačujícími prostory a se snížením finančních prostředků od města, které nastalo vlivem ztráty okresního postavení.

Městská knihovna rozšířila své služby na půjčovnu v Pelešanech a v klubu důchodců. V kritickém stavu však bylo dětské oddělení knihovny, které muselo být pro nevyhovující podmínky (zatékání střechou i stropem) zavřeno a zrekonstruováno. Nakonec bylo toto oddělení na čas přemístěno do zapůjčeného sálu Domu osvěty.

Karel Alt

V roce 1970 navrhl tehdejší ředitel knihovny Karel Alt – u příležitosti 150. výročí založení knihovny – změnu názvu na Městská knihovna Antonína Marka. Tento návrh však nebyl knihovní radou schválen.

V témže roce bylo přemístěno a slavnostně otevřeno nové oddělení pro děti a mládež, a to v Dvořákově ulici, v domě, ve kterém dnes v Turnově sídlí Správa chráněné krajinné oblasti Českého ráje. Fond pro děti byl rozčleněn podle věku čtenářů na kategorie 6, 11, 12 let a výše a oddělení bylo vybaveno nákladem 25 000 Kčs. Brzy se však ukázalo, že oddělit oddělení pro dospělé a oddělení pro děti není příliš praktické, a toto umístění se proto považovalo pouze jako provizorní.

V sedmdesátých letech byl zvýšen počet pracovníků a i podle statistických přehledů si turnovská knihovna nadále udržovala přední místo mezi knihovnami kraje. Zřízeno bylo také nové oddělení, zaměřené na regionální literaturu. Přesto však pořád chyběly prostory pro plné využití potenciálu knihovny. Nepříznivá situace byla kromě umístění knihovny stále i v oblasti nákupu nových knih v důsledku snižování finančních příspěvků města.

V roce 1974 se začalo jednat o přemístění knihovny do prostor kláštera přímo na náměstí v centru města, vypracovány byly i stavební studie. Přestavba však nakonec nebyla nikdy zrealizovaná.

Sedmdesátá (i osmdesátá) léta se vyznačují poměrně častým obměňováním vedení knihovny. Také musela být povinně dokupována tzv. marxistická literatura a obecně funkce knihovny byla hodně připodobňována k politické vzdělávací instituci.

V průběhu roku 1979 připadl knihovně dvoupokojový byt po bývalém školníkovi v lidové škole umění. Do něho se přestěhovala ředitelna, v druhé místnosti bylo budováno politické oddělení, které bylo následně zrušeno. Ve stejném roce se také podařilo získat nové prostory v lokalitě u nádraží a otevřít novou pobočku.

Situace v knihovnictví v 80. letech se vyznačovala důslednou centralizací a ani knihovně v Turnově se tyto tendence nevyhnuly. Řídící složkou se stala Okresní knihovna v Semilech, která byla i metodickým střediskem. Kladem toho systému bylo mimo jiné zkvalitnění evidence knihovního fondu nebo sjednocení knihovnické techniky. Nevýhodou bylo zejména omezení pravomoci.

V roce 1986 se konečně podařilo nalézt vhodné prostory pro umístění turnovské knihovny – v zrekonstruované vile v Jeronýmově ulici (v místě, ve kterém setrvává dodnes). Přestěhování knihovny – a opětovné sloučení dětského oddělení s oddělením pro dospělé – mělo pozitivní dopad na počet nových čtenářů i výpůjček.

Literární kroužek Turnovský Granátek

V roce 1989 dochází vlivem politického obratu k uvolnění podmínek, nastává svobodné poskytování knihovnických služeb bez nucené politické angažovanosti. Do knihovního fondu se zpět zařazují dříve zakázaní autoři, vychází také mnoho nových knih. Turnovská knihovna se stává rozpočtovou organizací – platy zaměstnanců a obecně účetnictví (do té doby v agendě Okresní knihovny v Semilech) se zpracovávají a zůstávají v pravomoci Městského národního výboru v Turnově.

O rok později a u příležitosti 170. výročí vzniku knihovny se mění oficiální název na Městskou knihovnu Antonína Marka v Turnově. V roce 1991 se knihovna stává samostatnou příspěvkovou organizací s právní subjektivitou. V kooperaci s turnovskou knihovnou zůstává celkem 14 obecních knihoven.

Velký pokrok nastává v 90. letech v oblasti elektroniky. V roce 1993 v turnovské knihovně probíhá automatizované zpracovávání nových knih, které jsou již označeny čárovým kódem. Rozvoj tímto směrem pokračoval a od roku 1996 je knihovna v Turnově již plně automatizovaná – každá kniha a každá průkazka čtenáře má svůj vlastní čárový kód. Veřejně přístupné jsou pro čtenáře a ostatní knihovny pracující ve stejném knihovním systému také elektronické katalogy knih. V roce 1999 se v prostorách knihovny začal využívat i internet.

Celostátní akce s názvem Noc s Andersenem se zaměřuje na podporu dětského čtenářství. Akce se koná na počest dánského pohádkáře Hanse Christiana Andersena, a to v den výročí jeho narození – 2. dubna, na který spadá také Mezinárodní den dětské knihy.

Turnovská knihovna kromě tradičního přespávání dětí v knihovně, soutěží, her a předčítání pohádek také každoročně – od roku 2005 – sází v různých částech města stromy Pohádkovníky (Fabularius Anderseni). Každý z Pohádkovníků je vždy zasvěcen některé z pohádkových postav a má také svého vlastního kmotra, který byl u jeho zasazení. V roce 2010 – u příležitosti 190. výročí založení knihovny – byl kromě Pohádkovníku zasazen i strom Knihovník. Přehled o všech stromech, zasazených v rámci turnovské Noci s Andersenem, vyšel v roce 2016 v publikaci s názvem Kouzlo stromů a pohádek.

Pohádkový průvod s králem a královnou

Každoroční tradicí turnovské Noci s Andersenem je také pohádkový průvod v čele s králem a královnou. Účast obecně bývá vždy hojná – například v roce 2019 se do této akce zapojilo kolem 600 účastníků.

Tato přehlídka umění vyprávět se konala poprvé v roce 2004. Je určena dětem a mládeži od 6 do 18 let, do vyprávění jsou zapojeni také rodiče. Cílem projektu je výchova ke čtenářství a k interpretaci textů vlastních i přejatých a také spojení s prvky dramatické výchovy. Zapojené jsou kromě turnovské knihovny také knihovny v Semilech a v Jičíně.

Soutěž probíhá ve třech kolech – v prvním, místním kole, se účastníci prezentují v prostorách turnovské knihovny, vítězové poté postupují do kola regionálního, probíhajícího v knihovně v Semilech, a ti nejlepší pokračují do oblastní přehlídky v Jičíně.

Knížka pro prvňáčka – Už jsem čtenář 2018

Dalším projektem, do kterého je turnovská knihovna zapojená – tentokrát opět celostátním, je podporující program čtenářské gramotnosti Už jsem čtenář – knížka pro prvňáčka. Cílem je vybudovat čtenářské návyky již od prvního ročníku základní školy, příp. druhého či třetího ročníku speciální školy. Žáci, kteří se zapojí do projektu a splní v průběhu roku řadu úkolů, obdrží na závěr školního roku zdarma knížku – českou novinku, která byla napsaná a ilustrovaná výhradně pro děti účastnící se tohoto programu.

Knihovna v Turnově věnuje velkou pozornost kromě dětí i kategorii seniorů. Je konzultačním střediskem tzv. Virtuální Univerzity třetího věku, která spadá pod Celoživotní vzdělávání organizované Provozně ekonomickou fakultou České zemědělské univerzity v Praze. Cílem této formy studia je usnadnit všem seniorům možnost dalšího vzdělávání bez nutnosti kamkoli dojíždět, velkým benefitem je také sociální kontakt a sdílení zájmů mezi seniory.

Studia se mohou účastnit posluchači v důchodovém věku či lidé v invalidním důchodě. Výuka probíhá standardně jednou za 14 dní přímo v budově knihovny a po splnění studijních povinností jsou posluchači pozváni do Prahy na slavnostní promoci do auly České zemědělské univerzity.

Jako jakousi nadstavbu této koncepce pořádá turnovská knihovna také přednášky s hosty z různých oborů, například z oblasti regionální historie či cestování. Organizovány jsou také výlety a exkurze se seniory.

Na podobnou myšlenku – tedy sdružovat seniory a smysluplně naplňovat jejich volný čas – navazují také přednášky v rámci Klubu aktivních seniorů a Aktivně proti stáří, které se konají v místních domovech pro seniory.

Odhalování sochy sv. Jeronýma

Akce s názvem Netradiční knihovna se koná od roku 2015 a většinou se organizuje v rámci Týdne knihoven. První ročník zahrnoval slavnostní odhalení sochy – patrona knihovny – sv. Jeronýma, jehož tvůrkyní je absolventka turnovské SUPŠ, Andrea Kosecová.

Patron knihovny

Tradiční součástí tohoto jakéhosi dne otevřených dveří turnovské knihovny je burza knih, připravené jsou programy pro rodiny s dětmi (soutěže, hry, divadla, výtvarné dílny apod.), různorodé přednášky, hudební vystoupení a mnoho dalšího.

Turnovská knihovna ve spolupráci s tiskárnou Apromotion organizuje literární soutěž s názvem Střípky z Ráje; vyhlášené byly již dva ročníky – první byl zahájen na podzim v roce 2016, druhý v zimě na konci roku 2017 a na podzim roku 2019 se chystá ročník třetí.

Literární soutěž Střípky z Ráje si klade za cíl propagaci regionu Českého ráje. Je určená pro dospělé a mládež od 15 let. Stanoveny jsou dvě soutěžní kategorie – poezie a próza. Téma v prvním ročníku bylo volné a do turnovské knihovny dorazilo celkem 272 textů z celé České republiky. Druhý ročník již byl vázaný na téma Český ráj a soutěžících bylo 49. Nejzdařilejší literární díla vyšla ve dvou sbornících.

Součástí turnovské knihovny je Informační centrum pro mládež, které sídlí v suterénu hlavní budovy. Centrum vzniklo v roce 2013 a jeho cílem je poskytnout mládeži prostor pro volnočasové aktivity, možnost poradenství a také pořádání vzdělávacích, informačních a jiných zájmových aktivit. Mezi oblíbené patří například tzv. Cestovatelské čtvrtky, určené i pro širokou veřejnost.

Součástí tohoto centra je spolupráce s několika spolky, například s Parlamentem mládeže města Turnova, který v prostorách Informačního centra pro mládež pořádá svá zasedání. Je zde také půjčovna multimédií – audioknih a zvukových knih pro nevidomé.

Turnovská knihovna pracuje s dětmi a mládeží také prostřednictvím příměstských táborů, které od roku 2017 sama organizuje.

Přednáška s Jaroslavem Rudišem v rámci akce Spisovatelé na nádraží

Mezi další projekty a akce, pořádané knihovnou, patří například: Turnovský Granátek (literárně-dramatický kroužek pro děti), Klub Matýsek (literárně-zájmový kroužek pro děti z mateřských škol), Klub začínajících autorů, Biblioterapie pro seniory (pořádána v turnovské nemocnici), Bookstart – s knížkou do života (podpora čtenářství v rodinách), Babička a dědeček do školky, Spisovatelé na nádraží (besedy se spisovateli v pobočce na vlakovém nádraží), Večery Na Sboře (literární, historické aj. přednášky v turnovském Domě Na Sboře – zázemí církve Jednoty bratrské), O literatuře (literární pořad, který knihovna pořádá spolu s Kulturním centrem Turnov) a další.

Dětský koutek na pobočce Turnov II

Slavnostní otevření pobočky knihovny na vlakovém nádraží

Pobočka knihovny na vlakovém nádraží

• Fabularius Anderseni Turnov – Kouzlo stromů a pohádek. Turnov: Město Turnov, 2016. 34 s.
• Střípky z Ráje – sborník literárních prací. Turnov: Městská knihovna Antonína Marka a Tiskárna Apromotion, 2017. 93 s. ISBN 978-80-270-1885-7.
• Střípky z Ráje II – sborník literárních prací. Turnov: Městská knihovna Antonína Marka a Tiskárna Apromotion, 2018. 60 s. ISBN 978-80-270-4727-7.
• KINSKÝ, Karel. Sto čtyřicet let knihovny v Turnově: 1820–1960. Turnov: Vzorná okr. lid. knihovna, 1960. 13 s.
• ALTOVÁ, Danuše. Stoosmdesátiletá jubilantka: 180 let městské knihovny. Turnov: Městská knihovna Antonína Marka, 2000. 64 s. ISBN 80-238-6772-5. Dostupné online.
• Kronika turnovské knihovny 1989–2019, archiv Městské knihovny Antonína Marka Turnov.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Městská knihovna Antonína Marka Turnov na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Městská knihovna Antonína Marka Turnov v Adresáři knihoven a informačních institucí v ČR (ADR)
• Webové stránky Městské knihovny Antonína Marka Turnov