Knihovní zákon 1959
Zákon o jednotné soustavě knihoven č. 53/1959 Sb. je knihovní zákon, pro který bylo charakteristické: hierarchické sítě s ústřední knihovnou sítí, spolupráce mezi sítěmi. Dalším rysem tohoto knihovního zákona byla odpovědnost resortů a povinnosti zřizovatele. Tento zákon byl zrušen ke dni 1. ledna 2002 novým zákonem.
Jednotná soustava knihoven
Jaké byly cíle jednotné soustavy knihoven?
- Knihovny měly shromažďovat literaturu a pomáhat při výběru a získávání literatury
- Meziknihovní výpůjční služby
- Regionální funkce
Důležité je také hmotné zajištění knihoven.
Státní knihovna Československé republiky
Úkoly Státní knihovny (dnes Národní knihovna ČR):
- Trvalé uchovávání domácí literatury
- Bibliografické zpracování současné i minulé literatury
- Shromažďování domácí a nejdůležitější světové literatury a zpřístupňování veřejnosti
- Provádění výzkumu
Sítě knihoven
Síť knihoven tvořily knihovny lidové, školní, vědecké, technické, knihovny akademií věd, zdravotnické knihovny atd. Lidové knihovny se dělily na místní, okresní, krajské a byly základem jednotné soustavy.
Řízení a koordinace knihoven
Na řízení a koordinaci knihoven se podílely:
- Národní výbory
- Ústřední úřady a orgány
- Ministerstvo školství a osvěty
- Ústřední knihovnická rada
Pracovníci knihoven
Úkoly knihovníka:
- Získávat nové čtenáře, individuálně o čtenáře pečovat
- Doplňovat a prohlubovat potřebnou kvalifikaci zaměstnanců knihoven a dobrovolných pracovníků
Význam knihovního zákona o jednotné soustavě knihoven (výhody a nevýhody)
Tento knihovní zákon byl v mnohém přínosný navzdory jeho ideologickému charakteru. Jeho přínos spočívá především ve společenském zvýraznění významu veřejných knihoven, v jejich vzájemném funkčním propojení do podoby jednotné soustavy, v zabezpečování potřeb čtenářů zvláště prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby aj. Hlavním pozitivem bylo i propracování vzdělávání knihovníků a péče o zabezpečení vhodných prostorů pro práci knihoven. Na druhé straně hlavní nevýhody starého knihovního zákona byla přílišná svázanost, ideologie, mnoho prováděcích předpisů a nebyl tu prostor pro tvořivost. A proto bylo nutné nahradit tento starý Knihovní zákon novým, moderním a skutečně funkčním knihovnickým zákonem.
Rozdíl mezi 1. a 2. knihovnickým zákonem
1. knihovnický zákon je apolitický a 2. knihovnický zákon má socialistický charakter a programovou stranickost. 1. knihovnický zákon se zabýval problematikou jen jednoho druhu knihoven (lidovými-veřejnými knihovnami) a 2. knihovnický zákon se dotýká všech typů a druhu knihoven. 1. knihovnický zákon upravoval i konkrétní organizační a pracovní otázky a 2. knihovnický zákon řeší jen zásadní ideové a organizační otázky, společné všem existujícím československým knihovnám.
Literatura
- Zákon o jednotné soustavě knihoven 53/1959 Sb. ze dne 9. července 1959.
- STREIT, V. Zákon o jednotné soustavě knihoven – K 40. výročí knihovnického zákona č. 53/1959 Sb. Čtenář-měsíčník pro knihovny. 1999, roč. 51, č. 9, s. 250-252. ISSN 0011-2321.
- BOHUSLAV, P. Vydržení v českém právu. Praha: C.H.Beck, 2006. 241s. ISBN 80-7179-546-1.