Míla Spazierová-Hezká

Míla Spazierová-Hezká, rozená Heská[p 1] (1. září 1901, České Budějovice[1] – 27. července 1953, České Budějovice), byla česká zpěvačka, herečka a výtvarnice.

Míla Spazierová-Hezká
Rodné jménoMilada Ludmila Heská
Narození1. září 1901
České Budějovice
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. července 1953 (ve věku 51 let)
České Budějovice
Československo Československo
Povolánízpěvačka, malířka, výtvarnice
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život
Míla Spazierová-Hezká a Jaroslav Průcha, Filmové žně Zlín, 1940

Narodila se v Českých Budějovicích (pokřtěna byla jako Milada Ludmila Heská) v rodině advokáta JUDr. Josefa Heského a jeho manželky Marie, rozené Reidlové.[2][1] Měla mladšího bratra Vladimíra (1903), a sestru Zdenku (1905).[3] V rodném městě nedostudovala dívčí lyceum, vystudovala pražskou UMPRUM (krajkářství). Hrála amatérsky na klavír, ale zpěvu se nikdy neučila.[4]

Dne 27. prosince 1932 se v Českých Budějovicích provdala (civilní sňatek) za ing. Antonína Spaziera (1903), konstruktéra a syna ředitele Škodových závodů na Smíchově. Manželství bylo později rozvedeno a v roce 1934 rozloučeno.[5] Poté žila v bytě v Praze v Podolí.

Zpívala a hrála menší role ve filmech, gramofonové nahrávky pořizovala ještě počátkem 50. let 20. století. Zemřela na srdeční slabost v necelých 52 letech.

Dílo

Gramofonové nahrávky
výběr

Celkem vytvořila asi čtyřicet gramofonových nahrávek.

Výtvarné dílo

Byla členkou Kruhu výtvarných umělkyň. Její výtvarná díla se prozatím nepodařilo dohledat.

Filmografie

Vystupovala v těchto filmech:

Dále nazpívala písně ve filmech Sobota (1944), Bláhový sen (1943), Tanečnice (1943), Valentin Dobrotivý (1942), Noční motýl (1941 za Hanu Vítovou), Pro kamaráda (1941), Rukavička (1941), Minulost Jany Kosinové (1940, za Vlastu Matulovou), Okénko do nebe (1940), Klapzubova jedenáctka (1938), Dvojí život (1924)[6]

Písně z filmů Minulost Jany Kosinové a Noční motýl vydalo vydavatelství Panton v roce 1981 v albu Perličky stříbrného plátna.

Zajímavosti
  • Badatelům, kteří se osobností Mily Spazierové-Hezké zabývali, se dlouho nedařilo určit příběh jejího druhého příjmení a její případné svatby. Spisovatel a rozhlasový publicista dr. Jan Wenig, který byl zpěvaččiným osobním přítelem, hovořil v rozhlasové vzpomínce, později otištěné v deníku Lidová demokracie, o lásce ke krásnému myslivci, který předčasně zemřel. Ani on však časové detaily a jméno neuvedl.[2]
  • Spazierovou-Hezkou zmínil v souvislosti s Hanou Hegerovou ve své publikaci Zpěváci bez konzervatoře Jiří Černý. Připomenul její píseň Neodcházej, když víš, že pláči...[7]

Odkazy

Poznámky
  1. Při křtu bylo příjmení otce zapsáno Heský; v tisku a na obalech gramofonových desek je ale vždy uváděna jako Spazierová-Hezká.

Reference
  1. Matrika narozených, České Budějovice 38, 1900-1902, snímek 478, Záznam o narození a křtu
  2. Jan Wenig: Modravé dálky Míly Hezké-Spazierové, Lidová demokracie, 28. 8. 1971
  3. Index narozených, České Budějovice, 1870-1910, snímky 77 a 79
  4. MACEK, Petr. Český hudební slovník osob a institucí [online]. Dostupné online.
  5. Civilní matrika oddaných, České Budějovice, 1932–1937, snímek 34
  6. Filmová databáze FDb.cz:Míla Spazierová-Hezká
  7. ČERNÝ, Jiří. Zpěváci bez konzervatoře. Praha: Československý spisovatel, 1966. 193 s. S. 67.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.